Byznys má hrůzu z uvalení sankcí na Rusko | E15.cz

Byznys má hrůzu z uvalení sankcí na Rusko

Byznys má hrůzu z uvalení sankcí na Rusko
10. března 2014 • 07:39
Provázanost globální ekonomiky prakticky neumožňuje uvalení sankcí na významného hráče ve světovém obchodu bez postihu ostatních. Je tak zjevné, že hranice mezi politikou a byznysem se definitivně rozplynuly.

Se znepokojením sledují vývoj na Krymu a na Ukrajině nejen zástupci tuzemské Škody Auto, ale i světové automobilky Ford, GM, Renault, Volkswagen a další. Obávají se dalších kroků Ruska, z jejich pohledu důležitého odbytiště.

Rusko dnes pro výrobce automobilů představuje jeden z nejdůležitějších trhů světa. Loni se tam prodalo 2,78 milionu nových aut. Pro srovnání na největším evropském trhu v Německu nalezlo loni nového majitele 2,95 milionu osobních aut, ve Velké Británii 2,26 milionu, v Česku 164 tisíc.

Mnohé automobilky mají v Rusku své závody, mezi nimi i Škoda. Ta v provozu v Kaluze začala vyrábět model Rapid. Z linek ve druhém závodu v Nižním Novgorodu pak sjíždí model Yeti. Rusko je pro Škodu třetí největší trh, loni zdejším zákazníkům dodala přes 87 tisíc vozů. „Jsme významným obchodním partnerem Ruska a sledujeme Ukrajinu a Rusko se znepokojením,“ uvedl šéf mateřského koncernu Volkswagen Martin Winterkorn na ženevském autosalonu. Nejvyšší představitel německého sdružení automobilového průmyslu VDA Matthias Wissmann pak varuje, že ukrajinská krize by se mohla stát hrozbou pro oživení evropského automobilového sektoru.

Opatrné automobilky

Opatrné prohlášení vydal v Ženevě představitel amerického Fordu v Evropě Stephen Odell: „Nebudeme činit žádná krátkozraká opatření. Je příliš brzy přijímat zásadní rozhodnutí.“ Ford vyrábí své klíčové modely Focus a Mondeo v závodě v petrohradském regionu.

Také General Motors má v Rusku provoz, v němž chce vyrábět zhruba 350 tisíc aut. „Sledujeme situaci velmi pozorně, jsme připraveni jednat. Je to pro nás velký trh,“ řekl agentuře Bloomberg prezident GM Dan Amman.

Na Rusko se silně zaměřily Renault a Nissan. V poslední době obě automobilky přidaly ve snaze převzít kontrolu nad největším výrobcem aut v zemi AvtoVAZ. Ruská automobilka na tom není nejlépe. Loni prodělala 6,9 miliardy rublů (téměř čtyři miliardy korun) kvůli slabé poptávce, prodej automobilů se značkou Lada se propadl téměř o pětinu, činil 481 tisíc vozů.

Prodeje Renaultu naopak loni v největší zemi světa rostly o 11 procent na 210 tisíc aut. „V Rusku máme mnoho ekonomických a finančních zájmů. Naše přítomnost je zde velmi silná. Hlavní teď je, jak se bude situace vyvíjet,“ řekl šéf prodejů Renaultu Jerome Stoll.

Automobilky utratily v Rusku v posledních letech miliardy rublů při výstavbě a rozšiřování svých závodů. Stalo se tak poté, co jim ruská vláda nabídla v roce 2011 daňové pobídky. Výrobcům bylo dovoleno dovážet do země komponenty s nulovým nebo minimální clem. Na oplátku musejí v zemi vyrobit ročně minimálně 300 tisíc aut.

Anketa E15: Poškozuje váš byznys současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem? A co by znamenaly pro byznys ekonomické sankce uvalené na Rusko?
Larisa Táborová, členka představenstva Kovosvit MAS

V Rusku máme společný podnik MTE Kovosvit MAS. Zrovna jsme se vrátili z ruského Rostova, kde jsme byli na pracovní cestě, a měli možnost vidět, jaká je tam skutečná situace. Na náš byznys má samozřejmě vliv především kurz rublu. Jeho pád se negativně odráží na nákupu komponentů a příslušenství v zahraničí. V důsledku toho se snižuje zisk společnosti. Co se týká politické situace, nerada bych hodnotila. Rusko s Ukrajinou se musí posadit k jednacímu stolu a vyjít si vstříc v řadě otázek, i kvůli finanční rovině. Co se týče evropských sankcí, uškodily by řadě zemí. A Češi by neměli zapomínat, že máme i německou či švýcarskou konkurenci aktivní ve strojírenství a jiných průmyslových oborech. Je třeba vážit slov i reakcí.
Jaroslav Jirkovský, člen představenstva PSJ

Ano, poškozuje, napětí v politických vztazích nepřispívá k produktivní obchodní spolupráci. Již dnes se odráží minimálně ve formě zpomalení procesů schvalování exportních úvěrů. Konkrétně na Ukrajině máme podepsané kontrakty s exportním financováním v řádech stovek milionů eur a nyní je vše zastaveno. Na akce jsme plánovali nasazení velkého počtu českých pracovníků, bylo spáleno mnoho nákladů s jejich přípravou. Takovéto kontrakty se připravují roky. Je to výpadek v obratu a výrobním plánu společnosti. Sankce osobně za reálné nepovažuji, v takovém případě by prohráli všichni, či by vyhráli ti, kteří by sankce nedodržovali nebo nebyli „povinni“ je dodržovat – tedy třetí země. Sankce by obchodní spolupráci zastavily. Naše společnost má v Rusku i Ukrajině stoprocentní dceřiné společnosti. Máme tu mnoho obchodních partnerů, jsou rozpracovány další obchodní případy, ať už s podporou exportu od českého státu, či bez ní. Současná situace je pro nás velmi nepříjemná.
Antonín Murgaš, mluvčí Alta

Vztahy s našimi ruskými a ukrajinskými partnery mají dlouhodobý charakter, obě teritoria zůstávají i nadále jednou z našich exportních priorit. Realizace uzavřených kontraktů probíhá standardně, žádné problémy nezaznamenáváme. V daném okamžiku nelze odhadnout, a nemá ani cenu spekulovat, jaký dopad na vzájemný obchod by mělo případné zhoršení politických vztahů. Pevně doufáme, že k tomu nedojde a že spolupráce, především hospodářská, bude na pragmatických základech dále pokračovat. Pokud ano, je tu reálné riziko, že to pravděpodobně ovlivní také obchodní a ekonomické aktivity, včetně negativních dopadů do celé české ekonomiky.
Jiří Štěrba, partner ruské kanceláře BBH Legal

Nikoli, situaci zatím jen sledujeme a vyhodnocujeme si potenciální rizika. Nezaznamenali jsme, že by existující byznys českých investorů v Rusku byl konfliktem negativně dotčen. Na zahraniční investice obecně má v tuto chvíli dopad spíše citelné zpomalení ekonomik všech států BRICS včetně Ruska. Vzájemný obchod zejména mezi Ruskem a EU je obrovský. Očekávám, že především tyto strany nakonec udělají vše pro to, aby nemusely ke skutečně významným sankcím přistoupit. Pokud se sankční mechanismy objeví, je otázkou, zda budou skutečně v praxi využity. Vedle ekonomických ztrát na obou stranách by sankce mohly vest k izolaci Ruska, což není v zájmu nikoho.
Zdeněk Šíma, šéf Rosatomu Overseas

O zavedení případných ekonomických sankcí by se mělo rozhodovat až v době, kdy budou známy všechny relevantní informace o vývoji na Ukrajině a o jeho příčinách a souvislostech. Pokud by snad měly být zavedeny, obávám se, že v případě tak silných protihráčů by přinesly ztráty na všech stranách. Jsem navíc přesvědčen, že ekonomické sankce nikdy neměly vliv na změnu politických postojů.
Roman Baláž, obchodní ředitel MSA Rimera Group

Jasné je, že současné napětí byznysu nepomáhá. Změna kurzu rublu už teď zastavila více rozběhnutých tendrů a posunula objednávky z Ruska směrem k naší společnosti. K sankcím, doufám, nedojde. Poškodilo by to všechny společné aktivity. Pevně věřím, že se obě strany dohodnou a spor se nepřenese do obchodních vztahů.

 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou