Cena elektřiny od 90. let stoupla na osminásobek

Cena elektřiny od 90. let stoupla na osminásobek
16. října 2014 • 14:14
Češi platí za elektřinu osmkrát více než na počátku devadesátých let. Spolu s vodou a teplem tak elektrická energie patří k položkám, které jsou dražší i při zohlednění rostoucí průměrné mzdy, zatímco většina ostatního zboží v poměru s příjmy domácností zlevnila. Vyplývá to z nové studie Hnutí Duha. Ta zároveň vyvrací mýtus, že za zdražování elektřiny může především podpora obnovitelných zdrojů.

Zatímco v roce 1991 stála kilowatthodina elektřiny v nejběžnějším tarifu 60 haléřů, nyní stojí více než pět korun. Na růst cen elektřiny přitom mělo vliv několik faktorů: od deregulace cen v devadesátých letech, přes změnu sazby DPH, zdražování silové elektřiny do roku 2009 až po dopad podpory obnovitelných zdrojů po roce 2005.

“Ceny elektřiny rostly nejrychleji v devadesátých letech. Jenže v té době zároveň stejně rychle rostly mzdy, takže ve výsledku si člověk v roce 1998 mohl za průměrnou mzdu koupit stejné množství elektřiny jako v roce 1991. Pak následovalo několik let, kdy ceny elektřiny rostly mnohem rychleji než mzdy nebo ceny ostatního zboží,“ říká autor zmiňované studie Bronislav Bechník, energetický expert portálu TZB-info.

Vývoj cen elektřiny pro domácnosti od roku 1991

Vývoj cen elektřiny pro domácnosti od roku 1991Vývoj cen elektřiny pro domácnosti od roku 1991Autor: Hnutí DUHA

„V poměru k výši mezd je dnes elektřina o něco levnější než v roce 2002, kdy byla vůbec nejdražší. Ceny potravin a spotřebního zboží přitom vesměs rostou pomaleji než mzdy, takže relativně zlevňují,” dodává Bechník.

Že za vše můžou obnovitelné zdroje? Omyl

V letech 1996 až 2001 vlivem deregulace ceny vzrostly v průměru o 16 až 17 procent a ještě mezi lety 2006 a 2009 dosahoval průměrný meziroční růst osm procent, především kvůli zdražování energetických komodit před finanční krizí. Obnovitelné zdroje, o kterých se v souvislosti se zdražením elektrické energie mluvilo nejčastěji, se na celkovém nárůstu podílely deseti procenty.

Svádět růst ceny elektřiny na podporu obnovitelných zdrojů je tak podle Hnutí Duha chybné. „Studie přehledně ukazuje, že k hlavním skokům v cenách elektřiny došlo dávno předtím, než se do nich začaly podpory obnovitelných,“ uvedl energetický expert Hnutí Karel Polanecký. „Právě cena silové elektřiny v posledních letech klesá i díky rozvoji obnovitelných zdrojům,“ dodává.

Srovnání růstu cen elektřiny s růstem průměrné a minimální mzdySrovnání růstu cen elektřiny s růstem průměrné a minimální mzdyAutor: Hnutí DUHA

Největší čast plateb si nechávají distribuční společnosti

Studie také rozebírá, kdo jsou příjemci všech částí zákaznických plateb. Nejvíc peněz končí u distribučních společností, následují výrobci a dodavatelé elektřiny a státní rozpočet prostřednictvím daně z přidané hodnoty.

Rozdíl v roční platbě nejdražšímu a nejlevnějšímu dodavateli je vyšší než příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů pro stejné množství elektřiny, zjišťuje studie.

Růst cen elektřiny ve srovnání s inflacíRůst cen elektřiny ve srovnání s inflacíAutor: Hnutí DUHA

Vláda připravuje zákon o POZE

Hnutí studii představilo v době, kdy vláda finišuje s přípravou novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Ekologická organizace na ní kritizuje především to, že navrhovaný zákon neobsahuje žádný způsob podpory obnovitelných zdrojů, jež by mohla platit třeba jen po omezenou dobu.

Vedle analýzy růstu ceny za uplynulé období se studie věnuje jednotlivým složkám. Podle výsledků největší část zákaznických plateb končí u distribučních společností, následují výrobci a dodavatelé elektřiny a státní rozpočet prostřednictvím DPH. Analýza posuzuje dva nejběžnější tarify, a to pro domácnosti využívající elektřinu jen k provozu spotřebičů a pro ty, které mají navíc elektrický bojler nebo akumulační kamna.

Autor: pav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!