Černobyl 30 let poté: havárie připraví Ukrajinu až o 13 procent HDP ročně

Černobyl 30 let poté: havárie připraví Ukrajinu až o 13 procent HDP ročně
26. dubna 2016 • 10:35
Černobylská pohroma je na Ukrajině stále živá. Nejenže přímo poznamenala životy statisíců lidí, ale každoročně připraví místní ekonomiku o desítky miliard hřiven. Podle renomovaného německého ekonomického institutu IFO odpovídají přímé i nepřímé škody 7,5 až 13,6 procenta hrubého domácího produktu Ukrajiny.

Čtvrtý reaktor Černobylské jaderné elektrárny vybuchl 26. dubna 1986 brzy ráno následkem experimentu, který se vymkl kontrole. V bezprostředním okolí elektrárny byly naměřeny hodnoty záření překračující až třítisíckrát roční dávku přirozeného záření.

Osmadvacet zaměstnanců elektrárny, kteří nejprve nic netušili o rozsahu havárie, zemřelo do několika týdnů na nemoc z ozáření. Více než sto dalších katastrofu přežilo, nejméně 19 z nich ale zemřelo do roku 2004, i když u všech není prokázané, že jejich smrt souvisela s ozářením, uvádí OSN. Úřady po několikadenním váhání evakuovaly 115 tisíc lidí.

Na likvidaci následků výbuchu se vystřídalo 530 tisíc pracovníků z celého Sovětského svazu. Mnozí později tvrdili, že nevěděli, v jak nebezpečném prostředí pracují, a dodávají, že neměli k dispozici patřičné ochranné pomůcky. „Mnozí z těch, kteří se na tom podíleli, především v prvních dnech a měsících, byli vystaveni dávkám záření neslučitelným se životem,“ řekl agentuře AP bývalý likvidátor Oleksandr Žyžčenko. Ve výsledku tak například ukrajinské ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že jen pět procent likvidátorů havárie netrpí žádnými zdravotními následky.

Městečko Pripjať, kde žila většina zaměstnanců elektárnyMěstečko Pripjať, kde žila většina zaměstnanců elektárnyAutor: reuters
Městečko Pripjať, kde žila většina zaměstnanců elektrárny

Černobylské fórum vedené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii v roce 2005 uvedlo, že na následky ozáření zemřou celkem čtyři tisíce účastníků sanačních prací. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že obětí mezi likvidátory bude devět tisíc a některé organizace, jako například Greenpeace, předpokládají až desetkrát vyšší čísla.

První celoplošná studie

Podle IFO Ukrajina ročně vydá pět až sedm procent HDP na sanaci Černobylské elektrárny a jejího okolí, dekontaminaci půdy a odškodnění lidí zasažených výbuchem. To podle posledních dostupných údajů z roku 2014 odpovídá 167 až 234 miliardám hřiven (v přepočtu 159 až 222 miliard korun). Předloni přitom vypukla krize spojená s ruskou agresí na východě země a výkon ukrajinské ekonomiky tak byl nejslabší za posledních pět let.

To ale není jediné zatížení pro ukrajinský státní rozpočet. Poslední výzkum IFO ukazuje, že jaderná katastrofa postihla většinu ukrajinské společnosti. Prudce snížila spokojenost lidí se životem a zhoršila duševní zdraví obyvatel. Výsledkem je pokles ročního HDP Ukrajiny o dvě až šest procent.

Zatímco se dosavadní studie soustředily na čtyři procenta Ukrajinců zasažených havárií přímo, IFO zkoumá dopady na zbylých 96 procent obyvatel. „Rozpor mezi státní politikou utajování a probíhajícími opatřeními vyvolal nejistotu o skutečném rozsahu katastrofy a vytvořil ideální živnou půdu pro spekulace a zdravotní následky,“ uvádí studie.

Častější deprese

Výzkumníci vyšli z průzkumů veřejného mínění z let 2003, 2004 a 2007. Lidé, kteří byli během jaderného výbuchu zasaženi dávkou radioaktivního záření odpovídající jednomu roku takzvaného přírodního radiačního pozadí, byli v průměru o 18 procent méně spokojeni se svým životem než ostatní. To téměř odpovídá vlivu chronického onemocnění na spokojenost lidí.

Podle ukrajinského statistického úřadu navíc nehoda v Černobylu zvýšila dlouhodobý výskyt depresí a úzkostných stavů o 1,7 procenta. Údaje přitom opět nezahrnují likvidátory havárie a obyvatele, kteří museli po výbuchu opustit své domovy. Podle WHO trpí depresí devět procent a chronickými úzkostnými stavy sedm procent Ukrajinců.

K nákladům státu je třeba připočíst i fakt, že lidé zasažení výbuchem jsou více závislí na sociálních dávkách. Podle IFO se sociální výdaje státu zvyšují o 3,5 až 4,4 procenta za každou dodatečnou dávku záření odpovídající ročnímu radiačnímu pozadí. Tyto platby tedy Ukrajinu připraví o dalších 0,5 až 0,6 procenta HDP ročně, uzavírá výzkum.

Stavitelé nového sarkofágu závodí s časem

Černobylská jaderná elektrárna je opět místem horečné stavební aktivity. Stovky dělníků budují nový kryt vybuchlého reaktoru. Projekt New Safe Confinement, jež nahradí stávající sarkofág, má být podle ukrajinské vlády dokončen v listopadu. Konsorcium firem, které sarkofág stavějí, je opatrnější a mluví o roce 2017. Nikdo ale neví, jak dlouho původní sarkofág vydrží – má totiž životnost asi 30 let a podle expertů není v nejlepším stavu.

Černobylská jaderná elektrárna - vlevo starý sarkofág, vpravo nově budovaný příkrovČernobylská jaderná elektrárna - vlevo starý sarkofág, vpravo nově budovaný příkrovAutor: reuters
Černobylská jaderná elektrárna - vlevo starý sarkofág, vpravo nově budovaný příkrov

Skrývá přitom stále zhruba 80 procent původního radioaktivního materiálu. Pokud by se sarkofág zřítil, uvolnil by se do okolí mohutný radioaktivní oblak. I přes betonové stěny sarkofágu proniká tolik radiace, že se nový kryt vážící 30 tisíc tun staví 300 metrů od místa určení. Nad reaktor se New Safe Confinement přesune až hotový po kolejnicích.

Stavba vysoká 108, široká 250 a dlouhá 150 metrů se tak stane největší pohyblivou konstrukcí světa. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj bude i význačným monumentem, dost vysokým, aby se dovnitř vešla londýnská katedrála svatého Pavla či pařížská Notre Dame.

Na sto let

Na projektu se kromě EBRD finančně podílí více než čtyřicet zemí. Stavba má stát dvě miliardy eur, téměř 700 milionů ale ještě chybí. Práce vede konsorcium Novarka v čele s francouzskými firmami Bouygues a Vinci, na stavbě se podílejí dodavatelé z celého světa. Třeba díly oblouku se vyrábějí v Itálii a jeřáby se dovezly z USA.

Stavba má vydržet sto let. Jakmile se přesune na místo, začnou roboti uvnitř konstrukce rozebírat starý sarkofág a zničený reaktor. Odpad se odveze do nedalekého skladu.

Záběry ze stavby New Safe Confinement

Otázkou je, zda dálkově řízené stroje vydrží radiaci v reaktoru. Roboti, kteří měli natočit poškození jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, vypověděli službu krátce po vstupu do jádra reaktoru. I tak dává nový kryt reaktoru ukrajinským úřadům čas nalézt nové metody likvidace odpadu. Samovolný rozpad radioaktivního materiálu navíc radiaci přirozeně sníží.

Houby a zvěř září někde dodnes

Ve střední Evropě se i třicet let po havárii Černobylu vyskytují oblasti, kde je radioaktivního cesia 137 větší než povolené množství. Radioaktivní prvek se může vyskytovat v houbách, lesních plodech nebo ve zvěřině, ze zamořených pastvin se může dostat i do masa nebo mléka.

V Česku jsou spadem cesia nejzasaženější Novohradské hory, Králický Sněžník, Orlické hory a Jeseníky. Státní úřad pro jadernou bezpečnost radioaktivitu pravidelně měří. „Monitorují se vzorky mléka, masa, ryb, zvěřiny, brambor, obilí, zeleniny, ovoce, medu, lesních plodů, hub a krmiv, které se odebírají jak od distributorů (z obchodní sítě), tak od producentů, popřípadě samosběrem (lesní plody a houby),“ uvádí výroční zpráva úřadu.

V oblasti jižních Čech a Jeseníků je dodnes u některých divokých zvířat občas zaznamenaná zvýšená kontaminace masa cesiem

V Evropské unii smějí být v potravinách naměřeny hodnoty záření do 600 becquerelů. I v Česku se stále vyskytují případy, kdy je tato hranice překonána. „V oblasti jižních Čech a Jeseníků, kde byl zaznamenán vyšší spad radioaktivity z důvodu deště v době přechodu kontaminovaného mraku, je dodnes u některých divokých zvířat – zejména divokých prasat - občas zaznamenaná zvýšená kontaminace masa cesiem,“ uvedla ředitelka sekce pro radiační ochranu Karla Petrová.

Na trh by se toho maso díky kontrolám dostat nemělo, jeho konzumenty jsou tak obvykle je myslivci a jejich rodiny. „Bylo však vypočteno, že pouze v případě, že by lovec ročně zkonzumoval desítky kilogramů masa divočáka s největším obsahem cesia nalezeným v ČR, by se jeho ozáření mohlo vyrovnat ozáření z přírodních zdrojů záření za rok,“ uvedla Petrová s tím, že zdravotní riziko je zanedbatelné.

15 ze 16 případů

V sousedním Bavorsku, které bylo černobylským spadem zasaženo nejvíce z německých spolkových zemí, ale inspekce životního prostředí loni zachytila několik případů. V ryzcích a dalších houbách naměřili kontroloři až 4900 becquerelů na kilogram, divoké prase ulovené ve Švábsku obsahovalo 2100 becquerelů na kilogram.

Rakouský úřad pro kontrolu bezpečnosti potravin Ages ve své letošní studii uvedl, že maso divokých prasat překročilo při kontrolách hraniční hodnoty v 15 ze 16 případů, jednou dokonce sedminásobně.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!