Češi mají šanci proniknout na zajímavé trhy | E15.cz

Češi mají šanci proniknout na zajímavé trhy

Češi mají šanci proniknout na zajímavé trhy
Ryby na Srí Lance
• 
ZDROJ: profimedia.cz
22. května 2013 • 09:08
Děláte do ryb, rajčat anebo do ovčí vlny? Jste výrobci či investoři v oblasti potravinářských nebo textilních technologií? Služební cesty ministerstva zahraničí (MZV) možná právě pro vás odhalily podnikatelské příležitosti hned na několika kontinentech. Navíc jde o obory, jichž by se mohli Češi směle chopit, protože na ně mají lidi a technologie.

Ryby na Srí Lance

Jihoasijská země Srí Lanka patří mezi výrazné vývozce čerstvých ryb a je v posledních letech důležitým exportérem mražených ryb. To vše vypadá dobře až na to, že tento efekt silně křiví pohled do statistik dovozu, v nichž mají silné slovo rybí tuk a konzervované ryby. „Konzervovaných ryb včetně kaviáru se na Srí Lanku vozí za 51 milionů dolarů, zatímco vlastní produkce do ciziny obnáší 400 tisíc dolarů,“ spočítala studie ministerstva zahraničních věcí.

Čeští analytici si všimli, že se Srí Lanka specializuje na položky základní výroby, jako jsou ryby, ovoce, zelenina, užitné zemědělství. To odpovídá stupni jejího hospodářského rozvoje. Následný zpracovatelský průmysl už takovou sílu nemá. „Tento příklad jsme zvolili jako demonstraci našeho způsobu uvažování pro přijetí srílanského ministra pro rozvoj. Logicky jsme zvolili takovou položku, která je největší nevyužitou příležitostí. O dalších položkách, kde by Česká republika měla jako investor své zájmy, dále jednáme. Sami se chystáme oslovit Agrofert,“ uvedl Ivan Jukl.

Senegalská rajčataSenegalská rajčataAutor: profimedia.cz

Senegalská rajčata

Rajčata ven, vše z nich dovnitř. I tak může vypadat obchodní bilance jednoho z největších světových exportérů červených plodů. Problém je stejný, neschopnost proměnit dary přírody ve výrobek. Typů konzervovaných rajčat (mimo celá a krájená) v neoctové šťávě odebírá Senegal za roční platbu asi sedmi milionů dolarů, sám jde na globální trh s tímtéž za půl milionu dolarů.

Zajímavé je, že veškerá rajčata míří do Evropy. A jejich přísun se s výjimkou Německa stále zvyšuje. Předloni se Senegalci dopracovali k evropské kvótě 13 milionů, ambice jsou o dost vyšší. Veškerý červený import na starý kontinent představuje trh o objemu skoro čtyř miliard dolarů.

„Africký trh s rajčaty je mnohem méně rozvinutý než evropský. Z hlediska polohy Senegalu by bylo vhodné zmínit import Kapverd, kam tato zelenina nechodí,“ naznačuje jednu z variant pomoci MZV. Druhou formou je „nasazení“ českého zpracovatele. „Jde nám o vývoz rajčat zpracovaných v důsledku tamní strategické – rozvojové investice. Generálnímu řediteli Hamé Martinu Štruplovi jsme tento přístup osobně prezentovali s tím, že o spolupráci nejen v Senegalu budeme dále jednat,“ sdělil E15 vrchní ředitel ekonomické sekce Ivan Jukl.

Mongolská přízeMongolská přízeAutor: profimedia.cz

Mongolská příze

Mykaná a česaná vlna je vývěsním štítem Mongolska a hlavním vývozním artiklem. Rubem této konkurenční výhody je velký import a nulový export vlněné příze, což v praxi znamená, že domácí objednávky přijdou na stovky milionů dolarů, kdežto zahraniční poptávka nenese nic.

Jde o pozoruhodnou svízel – Itálie a Německo, které rovněž vyvážejí mykanou a česanou vlnu v řádech stovek milionů dolarů, prodávají přízi za desítky milionů.

„Byznysová příležitost pro mongolskou ekonomiku se přímo nabízí,“ konstatuje MZV. Obecným řešením je posílení vývozu příze o desítky milionů dolarů do hlavních odbytišť (Německo, Čína, Velká Británie, Austrálie), konkrétním krokem může být příchod některé české firmy.

„Mongolská společnost bohatne a potřebuje projekty, na které má prostředky a které vytvoří nová místa. Logickým odvětvím je zpracování vlny moderními technologiemi. Mongolsko nebude už zanedlouho potřebovat rozvojovou pomoc, proto je potřeba sledovat šance, jak získanou náklonnost převést do budoucích komerčních projektů,“ zdůrazňuje rezort diplomacie.

Ovce a kozy v Gruzii

Živých ovcí a koz mají ve středoasijské republice obrovské množství, slabší průmyslové zázemí a poptávka nutí zároveň k masivnímu dovozu masa z těchto zvířat. Ať už čerstvého, chlazeného nebo zmraženého, roční import pokořil hranici 20 milionů dolarů, kdežto export se dá počítat v řádu tisíců dolarů.

Kromě nevyužitých zpracovatelských možností zůstávají výzvou bílá místa na vývozní mapě gruzínského ovčího a kozího masa, jmenovitě Libanon, Izrael, Ázerbájdžán, Írán, Arménie a Sýrie. Nejvíce živých kusů putuje do Saúdské Arábie a Libanonu. „Tento případ je zajímavý právě tím, že technologie pro výstavbu masokombinátů má Česko k dispozici, mám na mysli třeba Bauer Technics. O možných investicích jsme zatím nejednali, čekáme na signál z gruzínské strany,“ řekl vrchní ředitel Jukl.

„Náš recept je jasný: propojení zahraniční rozvojové spolupráce (například Gruzie je prioritní země) s komerčně investičními projekty. K této problematice v afrických zemích chystáme navíc společné vystoupení s Českou exportní bankou v září,“ dodal Jukl..

Férový byznys

Ministerstvo zahraničí nachází příležitosti pro české podnikatele i v dalekých zemích. Jde o to nezaspat, vzdálenostem navzdory, říká. Pokud se slova změní v činy, zavládne zadostiučinění hned na třech frontách. Ruce si zamne Černínský palác, který vede tu hlasitou, tu tichou válku s rezortem průmyslu a obchodu o podobu moderní ekonomické diplomacie. Může prohlásit: vyšlapali jsme nové cestičky a poslali na ně domácí byznys. Ten, pokud se mu zadaří, bude spokojeným číslo dvě. A do třetice se mohou chlubit země, které prováděly ekonomický nesmysl – vyvážely, čeho měly přebytek, a dovážely totéž v sofistikované podobě nazpět.

Reportáž E15: „Minegolia“ je okouzlena těžebním boomem

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!