Češi získali miliardový uranový důl v Mongolsku

E15 exkluzivně Česká firma Uranium Industry začne příští rok dobývat uran v Mongolsku. Těžební licenci získala od vlády v Ulánbátaru po tříletém snažení jako jediná z tvrdé mezinárodní konkurence. Ta čítala třeba ruský gigant Rosatom, francouzskou Arevu nebo čínskou CNC. Zatímco zvučná jména světového byznysu s uranem mohou zatím pouze brázdit mongolské pláně a pátrat po nalezištích cenné suroviny, Uranium Industry může začít s těžbou ložiska v hodnotě kolem půl miliardy dolarů.

Ilustrační foto
10.8.2015 6:30   |  

Firma jedná v Mongolsku o třech dalších průzkumných licencích. Pokud by pak získala svolení k těžbě i zde, kontroloval by český kapitál naleziště se zásobami kolem 120 tisíc tun uranu. To je zhruba tolik, jako Česko vytěžilo za celou svou historii. „Konkurence naší firmou trochu pohrdala, o to jsme ale měli lepší východisko,“ uvádí šéf Uranium Industry Milan Klečka o jednáních s mongolskou vládou.

Dohodě předcházel červencový nákup průzkumných licencí od kanadské těžební firmy Denison Mines za 20 milionů dolarů. „Uranium Industry cílí na uranová ložiska v zemích, se kterými má Česko historicky blízké vztahy,“ říká David Cates, šéf Denisonu, který se po obchodu s českou firmou z Mongolska stáhl.

Cenné zkušenosti

Přednostní právo na nákup vytěžené suroviny má podle smlouvy Česká republika. Firma hodlá uran nabídnout nejprve ČEZ, pokud by z obchodu sešlo, putoval by artikl na komoditní burzu. „V takovém případě by bylo možné očekávat zájem především ze strany Indie a Číny,“ dodává Klečka.

Podle něho pomohla k získání těžebních práv vedle letité zkušenosti Česka v oboru i reputace českého státního podniku Diamo a jeho zkušenosti s rekultivací uranových dolů po ukončení těžby. S přípravnými pracemi začne český těžař příští rok na jaře. Důl s životností 15 let by měl za současných tržních podmínek vydělat kolem čtvrt miliardy dolarů.

Návrat k růstu

Uran přitom svým těžařům v uplynulé dekádě příliš radosti nenadělal. Zatímco v roce 2007 se libra váhy radioaktivní suroviny prodávala i za 140 dolarů, od globální finanční krize do současnosti propadla cena zhruba o tři čtvrtiny. V posledním roce se ale situace v uranovém byznysu mění. Radioaktivní prvek je tak uprostřed léta dokonce jedinou komoditou na světě, které se nejen vyhnul v posledním roce pokles cen, ale která vzbuzuje růstové naděje.

Od loňského léta vzrostla cena uranu o 27 procent, surovina pro výrobu jaderného paliva do elektráren se tak stala suverénně nejvýnosnější komoditou. Vedle většího zájmu o jádro ze strany velkých asijských ekonomik pomáhají komoditě rovněž plány některých vlád na zvýšení strategických zásob této suroviny.

Cena uranu v posledních pěti letech

„Vláda má v plánu vytvořit během příštích několika let zásobu 15 tisíc tun uranu,“ uvedl v závěru července s odvoláním na nejmenovaného vysokého úředníka indické vlády tamní deník Sunday. „Zástupci indické vlády sondovali možnosti získání licence na těžbu mongolského uranu,“ potvrdil indický apetit i Milan Klečka, šéf české těžařské firmy Uranium Industry, která jako první zahraniční hráč v Mongolsku v příštím roce chystá spuštění důlních prací.

„Poptávka po uranu dlouhodobě poroste. Japonsko je připraveno restartovat svůj jaderný průmysl, více suroviny budou v příštích letech potřebovat i Čína, Indie a Jižní Korea,“ soudí uranový expert Michael Allison pro portál Seeking Alpha. Podle prognóz zámořské finanční skupiny H. C. Wainwright & Co. zdolá cena uranu ještě letos padesátidolarovou hranici. To by při nynějších cenách pod 40 dolarů za libru znamenalo více než čtvrtinový růst.


Čtěte také:

Čeští byznysmeni vyjedou na rekordní počet misí, zamíří do Íránu i Mexika

Uran po letech bídy nabírá na síle

Česko nepotřebuje závod na výrobu jaderného paliva, tvrdí Westinghouse

Jaroslav Bukovský Autor: Jaroslav Bukovský redaktor deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru Fotogalerie

Čína dnes uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Obrovské zařízení s talířovou… více

Mobilní web