Česko nezvládá plnit plán šetření s energiemi

Česko nezvládá plnit plán šetření s energiemi
11. listopadu 2015 • 06:29
Splnění cíle energetických úspor do roku 2020 se vzdaluje. Dotační programy nefungují. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní zvažuje, že se dohodne přímo s průmyslovými firmami.

Velké problémy začíná mít Česká republika s plněním cíle pro energetické úspory do roku 2020. Po dvou letech od schválení je plán ve více než desetiprocentním deficitu. Příští rok také země vykáže jen minimální zlepšení, zní z ministerstva průmyslu a obchodu. Manko se může vyšplhat na 40 z celkových 191 petajoulů ušetřené energie do roku 2020.

Stát přede dvěma lety vsadil na to, že k potřebným úsporám bude motivovat firmy, domácnosti a veřejnou správu dotacemi. Jenže například v operačním programu OP PIK, kde je na úspory ve firmách 20 miliard korun, zatím podniky nemohou podávat plné žádosti o dotace. Termín se ze září posunul na prosinec.

„Mnoho firem nakonec plnou žádost podávat nebude, protože nesplní základní kritéria jako třeba požadavek úspory CO2 ve vztahu k výši investice. Spousta firem také nestihne připravit projektovou dokumentaci,“ uvádí Petr Holan, tajemník Asociace pro evropské fondy. Průmysl by se přitom měl na splnění českého cíle podílet z poloviny.

V nouzi zajistí úspory dodavatelé

Pokud dotace nezaberou, nařídí stát už za dva roky dodavatelům energií, aby u zákazníků úspory zajistili, vyplývá z platného akčního plánu pro energetickou efektivitu. Ministerstvo průmyslu se však chce tomuto scénáři vyhnout. „Pokud bychom povinné úspory vyhlašovali, tak by to byl jen doplněk ke stávajícímu modelu,“ říká Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na MPO.

Sochor by raději šel cestou dobrovolných dohod s průmyslovými firmami, v nichž by se podnikatelé zavázali k provádění úsporných opatření. „Opatření jsou tam nákladově nejefektivnější. Na jednotku uspořené energie firmám stačí čtyřikrát méně dotací než v jiných oblastech,“ říká Jaroslav Maroušek, ředitel společnosti Seven.

Finský model

Podobný model funguje ve Finsku. „Dohody pokrývají sto procent energeticky intenzivního průmyslu a fungují. Až polovina úspor nevyžaduje finanční investice, stačí upravit výrobní procesy nebo změnit dosavadní návyky,“ vysvětluje Kati Ruohomäki z Konfederace finského průmyslu.

Jestli je toto cesta, bude podle Sochora jasnější na konci roku. V té době by měl mít odezvu od průmyslu, jestli se k úsporám zaváže.

Pak by se změnil i akční plán, z něhož by zmizela hrozba pro obchodníky s energiemi, že budou muset úspory zařídit. Dánské zkušenosti s povinnými úsporami ukazují, že fungují jen u průmyslových firem, kde přínosy převyšují náklady. „U domácností a malých firem je tento model naopak příliš drahý a návratnost investic je dlouhá,“ dodává Mikael Togeby z dánské poradenské agentury EA Energy Analyses.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!