Česko proti proudu: podíl energie z jádra by se měl zvýšit až na 60 procent

21.4.2011 17:40   |  

Jaderná havárie ve Fukušimě vyostřuje otázku budoucnosti energetiky v Evropě. Zatímco například Německo či Itálie nyní tlačí na opuštění výroby energie z jádra, Česko trvá na opačném směru. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) počítá s dostavbou Temelína a plánuje, že podíl jaderné energetiky na výrobě energie v Česku by se měl v budoucnu zvýšit na 50 až 60 procent. Nyní tvoří jednu třetinu. Zastánců jádra přitom v Česku ubývá.

Důvod podpory jádra je podle MPO jasný - spotřeba elektřiny neustále stoupá, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu. Jaderná energetika se tedy mát stát nosným pilířem českého energetického mixu a po dostavbě Temelína se její podíl na výrobě zvedne na více než 50 procent.

Dalším argumentem je podle úřadu situace v okolních zemích. „Když se podíváme kolem, tak v Německu odstaví v roce 2022 jaderné elektrárny. Vznikne tam poměrně značný deficit, který zčásti mohou nahradit větrnými farmami na Baltu. Německo má ale značné problémy s přenosem ze severu na jih země,“ řekl dnes na konferenci Strojírenství 2011 s podtitulem Česko, země špičkových jaderných technologií v Ostravěl ředitel odboru elektroenergetiky MPO Roman Portužák.


Čtěte více: Berlín chce odstavit jaderné elektrárny, pravděpodobně do roku 2022


Další okolní státy energii většinou rovněž dovážejí. „Rakousko dováží pět milionů megawatt hodin, Maďarsko je deficitní, Slovensko, když dostaví elektrárnu Mochovce, tak bude vybalancované. Dneska je přebytkové pouze Polsko, které ale vyrábí 80 až 85 procent z černého uhlí,“ uvedl Portužák. Kvůli ekologii však bude muset Polsko razantně změnit svůj energetický mix. „Kdybychom si proto řekli, že nebudeme stavět Temelín, odstavíme hnědouhelné elektrárny a teplárny, a dovezeme energii, tak fyzicky není odkud,“ tvrdí Potužák s tím, že vláda dala jadernou energetiku do svého programového prohlášení a prioritou zůstává dostavba Temelína i po událostech ve Fukušimě.

Odborníci na druhou stranu varují, že zcela opačný přístup Česka a Německa k jaderné energetice by mohl být i zdrojem problémů, už jen vzhledem k velké závislosti české ekonomiky na německé.


Čtěte více:

Jan Žižka: Temelín má potíže. Větší, než se zdá

Martin Sedlák: Atomový ostrov jménem Česko?


Česko je momentálně po Francii druhým největším vývozcem energie v Evropě. „Německo ještě loni bylo druhé, my jsme byli třetí. Nyní vývoz činí zhruba 12 milionů megawatt hodin. Uvažujeme, že trvale budeme mít přebytkovou bilanci v této úrovni, ne dramaticky více,“ řekl Portužák.

Ministerstvo v podpoře jádra argumentuje například i očekávaným rozmachem „elektroautomobilismu“. „I proto bude potřeba dalšího energetického zdroje, pokud se nechceme dostat do situací, že budou v budoucnu běžné výpadky,“ konstatoval Portužák.

„Jaderná energetika v našich podmínkách je odpovědí. Je bezemisní, stabilní. Uhlí, ať už budou, nebo nebudou prolomeny limity, bude ubývat, závislost na dovozech plynu nechceme zvyšovat nijak dramaticky. Obnovitelné zdroje v našich geografických podmínkách jsou drahé, navíc jejich vytěžitelnost je deset až 15 procent,“ řekl Portužák.

Další velká elektrárna do roku 2040

Rozhodnutí o výběru dodavatele pro dostavbu Temelína má padnout na jaře roku 2013. Dostavba by v tom případě byla dokončena v roce 2025. Náklady se odhadují na několik set miliard korun.

O stavbě další jaderné elektrárny v Blahutovicích na Novojičínsku je podle Potužáka zatím předčasné mluvit. „Toto území je blokováno pro stavbu velkého energetického zdroje, který však může být, ale nemusí být jaderný,“ uvedl Portužák. Do dostavby Temelína lze jen těžko uvažovat s výstavbou další elektrárny, například v Blahutovicíh. „Určitě by neměla být zprovozněna před rokem 2040,“ podotkl Portužák.

Průzkum: Zastánců jádra v Česku ubývá

Plány vlády se ale už zřejmě nemohou opírat o takovou podporu veřejnosti, jako dříve. Jaderná energetika měla v Česku ve srovnání třeba s Rakouskem či Německem historicky silnou podporu lidí, ale podle průzkumu, který si po havárii ve Fukušimě nechal udělat Národní strojírenský klastr, má nyní na jadernou energetiku negativní názor 43 procent lidí, což je o devět procent více než v roce 2009. Zhruba 47 procent lidí zaujímá neutrální postoj. Pozitivní má pouze deset procent, což je o 13 procent méně než před dvěma roky.

Autor: jih, čtk

Komentáře

Čtěte také

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během inspekce po armádních postech v Donbasu dostal pod palbu separatistů. V Potvrdil to mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko. K… více

Komerční prezentace
Mobilní web