Česko si pořídí rezervy jaderného paliva až na pět let

Česká republika si vytvoří zásoby paliva pro jaderné elektrárny na čtyři až pět let, aby se pojistila proti případnému výpadku dodávek a posílila tak svou energetickou bezpečnost. Investice do strategických rezerv vyjde na zhruba tři miliardy korun při množství paliva na čtyři roky. Ministerstvo průmyslu už zahájilo příslušná jednání s provozovatelem jaderných elektráren – společností ČEZ.

 ilustrační foto
23.7.2012 6:32   |  

„Pokud chceme výhledově posílit podíl elektřiny vyrobené z jádra na 55 procent, logicky musíme mít určitou zásobu,“ řekl deníku E15 ministr průmyslu Martin Kuba.

Česko má dnes státní strategické rezervy ropy, ale nikoli plynu a zatím ani jaderného paliva. Ministr Kuba potvrdil, že závazek ohledně paliva bude součástí chystané energetické koncepce, kterou chce jeho úřad schválit do konce srpna. V současné době veškeré palivo pro elektrárny v Temelíně i Dukovanech dodává ruská firma Tvel, v případě dvou dalších plánovaných bloků na jihu Čech ho má po dobu devíti let zajišťovat vítěz temelínského tendru na dostavbu elektrárny. Provozovatel si dnes pořizuje palivo jen na jeden rok dopředu, což je také množství pro jednu jeho překládku.

Kuba uvedl, že vytvářením rezerv má být zpočátku pověřen právě provozovatel ČEZ, v budoucnu by tuto roli mohla převzít Správa státních hmotných rezerv. „Rozumíme základní snaze ministerstva zvyšovat energetickou bezpečnost v oblastech výroby elektřiny, které nahradí výrobu z hnědého uhlí,“ uvedl šéf ČEZ pro strategii Pavel Cyrani. Přesné technické aspekty, jak toho docílit u jaderných elektráren, podle něj ČEZ v tuto chvíli analyzuje a diskutuje s Kubovým úřadem.


Čtěte také:

S dostavbou Temelína nesmí ČEZ otálet, radí experti Kubovi

ČEZ otevřel nabídky na Temelín, musí prostudovat desetitisíce stran

Klaus: Bartuška? Neznám


V minulosti se ovšem energetická skupina ČEZ stavěla k podobným návrhům skepticky a zdůrazňovala, že jejím úkolem není vytvářet a financovat státní strategické rezervy. Na druhé straně možnosti Správy státních hmotných rezerv narážejí na limity, které v době omezování rozpočtového schodku nastavuje ministerstvo financí.

Podle ministerstva průmyslu není ani vyloučen kompromis, podle kterého by se státní správa zapojila už od počátku nákupem rezerv na jeden rok a skupina ČEZ by financovala zásoby na další čtyři roky. Postupem času by tyto celkově pětileté zásoby přešly pod stát. Podle původní vládní představy – ještě z doby premiéra Mirka Topolánka – měly Dukovany získat strategické rezervy už do konce příštího roku a Temelín do roku 2016. Tento scénář se ale může změnit.

Existence rezerv jaderného paliva by mohla zvýšit šance česko-ruského konsorcia Škody JS s Rosatomem ve stamiliardovém tendru na rozšíření Temelína. Jedním z hlavních argumentů proti Rusům je totiž právě to, že by se dál posilovala závislost na jejich palivu.


Rizika příliš velkých rezerv

Nízké zásoby jaderného paliva mohou znamenat slabší energetickou bezpečnost státu, ale vytváření dlouhodobých rezerv s sebou nese ekonomická rizika, upozornila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Palivo se totiž vyvíjí, a pokud dodavatel vyvine palivo s lepšími parametry, provozovateli vyvstane dilema, zda před novým nákupem spotřebuje staré zásoby, či je laciněji prodá. Čistě z ekonomického hlediska by tak bylo lepší držet rezervy třeba jen na rok.

Autor: Jan Žižka

Komentáře

Čtěte také

David Marek: Do důchodu? Raději se ani neptejte

David Marek: Do důchodu? Raději se ani neptejte

Po nepovedené a demontované penzijní reformě, o niž se pokusil předchozí kabinet, bude mít málokterý politik odvahu přijít s komplexní změnou. Proto bude zítra koaliční rada… více

Mobilní web