Český reaktor dodává světu prvky pro lékařská vyšetření

18.8.2010 6:54   |  

Ústav jaderného výzkumu v Řeži získal letos novou zakázku. Zařadil se mezi světové dodavatele radioaktivních prvků pro lékařská vyšetření. Místo na trhu s ročním objemem zhruba 200 milionů eur se uvolnilo poté, co se čtyři z pěti jaderných reaktorů ve světě, které potřebné prvky obvykle připravují, dostaly do neplánovaně prodloužených odstávek. Výpadek musely začít nahrazovat výzkumné reaktory.

V některých týdnech nyní pochází z Řeže až patnáct procent evropské neboli pět procent světové spotřeby technecia, jehož ceny vzhledem k nedostatku razantně vzrostly. Tento radioaktivní prvek se používá ve čtyřech z pěti případů vyšetření nukleární medicíny zejména ke zjišťování nádorů, ale také k určení poškozených vnitřních orgánů. „Jeho životnost je velmi krátká, takže v těle nestačí mít negativní vliv,“ vysvětluje primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Kubinyi.

„U nás v reaktoru připravujeme radioaktivní molybden, který odvážíme na zpracování do belgického Ústavu pro radioaktivní prvky ve Fleures. Tam jej upraví, takže se může dopravit do nemocnic, kde se z molybdenu už samovolným rozpadem vytváří technecium potřebné pro lékařská vyšetření,“ vysvětluje ředitel divize reaktorových služeb ústavu v Řeži Jan Kysela.

Příjmy z přípravy radioizotopů pro medicínu podle něj nyní pokrývají deset procent nákladů na provoz výzkumného reaktoru. Během podzimu by se měly původní výrobní reaktory vrátit do běžného chodu. Kysela přesto věří, že spolupráce ústavu v Řeži při přípravě technecia pro medicínu bude i poté pokračovat.

Češi pomohli řešit nedostatek prvků pro určování nemocí

Nukleární medicína

V minulých měsících hlásily nemocnice po světě poplach. Neměly dost radioaktivních látek pro vyšetřování pacientů. Tím se jednak zvedla cena těchto prvků – v českém prostředí z dvanácti tisíc korun za zásobník s dávkou, která v nemocnici postačí na týden prováděných vyšetření, na sedmadvacet tisíc korun – podstatně horší však byl hrozící nedostatek radioizotopů pro diagnostiku nebezpečných onemocnění. Na pomoc tedy přišel i reaktor v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.

Když lékaři potřebují „nahlédnout“ do těla pacienta, mezi existujícími možnostmi se jim nabízí nukleární medicína. Při jejích postupech se do těla nemocného vpraví radioaktivní izotopy připojené k biologické látce, která se pak hromadí v určitých orgánech nebo tkáních. Tím se v místě soustředí i radioaktivní látky, takže je možné zvenčí sledovat, jak orgány fungují, najít případné poruchy. Především nádory, ale i poškození mozku, srdce, plic, jater či kostí. Lékaři pak vědí, co přesně mají léčit.
Při 80 až 85 procentech procedur nukleární medicíny se používá radioaktivní prvek technecium.

Výpadek v přípravě

Donedávna připravovalo technecium v celém světě pět jaderných reaktorů – v Kanadě, Nizozemsku, Francii, Belgii a Jižní Africe. Při loňské odstávce kanadského reaktoru se však ukázala řada závad, jejichž odstranění se po několika zpožděních protáhlo dodnes.

Mezitím nizozemský reaktor zahájil plánovanou modernizaci a po něm následovaly další dva. V červenci z původní pětice fungoval jen reaktor ve vzdálené Jihoafrické republice. Dodávky technecia do nemocnic se rapidně snížily.

„Naštěstí je teď léto, o prázdninách bývá pokles pacientů. Nemusíme je tedy odmítat,“ konstatuje primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Kubinyi. „Technecium se používá k diagnost i c e, protože má nejmenší možný negativní účinek. Jeho poločas rozpadu je pouze šest hodin,“ vysvětluje Kubinyi.

Poločas rozpadu šest hodin znamená, že po této době je v materiálu jen polovina technecia, za dalších šest hodin jen polovina této poloviny a tak dále. Což je dobré pro pacienty, ale ne výhodné pro výrobce.

Bombardování neutrony

Radioaktivní materiály takovéhoto typu se nedají skladovat, za chvíli se rozpadnou v neúčinné prvky. Když tedy vypadne z výrobního cyklu některý reaktor, začne být radioizotopů pro medicínu nedostatek. Použít reaktory z jaderných elektráren nelze, nejsou pro takovouto činnost uzpůsobeny.

Ve světě se tedy do výroby pustil jeden reaktor v Polsku a nyní v létě také reaktor v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. „V našem reaktoru uvolňujeme neutrony a ozařujeme jimi dvanáct dvanáctigramových terčíků z obohaceného uranu po dobu asi 160 hodin. Uran se tím změní ve směs jiných radioaktivních prvků,“ popisuje Jan Kysela, ředitel divize reaktorových služeb v Ústavu jaderného výzkumu.

„Pak terčíky uzavřeme do pět a půl tuny těžkého kontejneru z olova a wolframu, který brání úniku radioaktivity, a automobilem odvezeme do Ústavu pro radioaktivní prvky ve městě Fleures v Belgii. Železnice by to nezvládla dostatečně rychle,“ popisuje inženýr Kysela. Ve Fleures tamní odborníci ozářené terčíky chemicky rozpustí a vyseparují z nich ozařováním vzniklý radioaktivní izotop molybdenu s poločasem rozpadu 66 hodin, což už je zvládnutelnější doba. Tento izotop molybdenu se rozkládá právě na požadované technecium.

V nemocnici na týden

Do nemocnic se pak z Fleures velmi rychle dopravují takzvané techneciové generátory. „Jsou to vlastně kruhové krabice vysoké třicet centimetrů s vlastním generátorem uvnitř, tvořeným sorpční skleněnou kolonkou, ze které si lékaři odeberou roztok technecia pro vyšetření. Generátor jim vydrží jeden týden,“ říká Jan Kysela.

Podle informací JeanaMichela Vanderhofstadta, ředitele belgického ústavu ve Fleures, radioaktivní materiál z Řeže naplnil patnáct procent evropské potřeby technecia pro lékařskou diagnostiku. „Dodávali jsme radioaktivní materiál obvykle v počtu dvanácti ozářených uranových terčů za týden, ale v červenci i čtyřiadvacet terčů týdně, protože nikdo jiný nezvládal potřebné množství radioizotopů dodat,“ konstatuje Jan Kysela. „Máme objednávky až do konce srpna, a pak se uvidí. Rádi bychom ovšem v této práci pokračovali. Nevýhodou je ovšem naše vzdálenost od zpracovatelského zařízení ve Fleures,“ dodává. Na podzim by se situace s výrobou technecia ve světě měla zase srovnat.

Pomohly státní peníze

Celkový objem světového obchodu s techneciovými generátory jde do miliard korun, ústav v Řeži ale podle Kysely z této částky zase tolik nemá. „Jedno vyšetření v nemocnici vyjde v Evropě asi na 150 eur, a my z toho máme zhruba jedno euro. Nicméně i tak nám to může pokrýt deset procent provozních nákladů našeho výzkumného reaktoru,“ říká.

Ve výrobě radioizotopů pro medicínu nefungují běžné tržní vztahy. Probíhá ve výzkumných reaktorech, které byly postaveny už před desítkami let zpravidla se státní finanční podporou. A i teď v nich – podobně jako v Řeži – převládají výzkumné úkoly nad výrobou prostředků pro medicínu.

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Tým hokejové NHL chce z haly ruského miliardáře pryč už po první sezoně

Tým hokejové NHL chce z haly ruského miliardáře pryč už po první sezoně Fotogalerie

V New Yorku možná vyroste další hala pro pořádání zápasů hokejové NHL, týmu Islanders se totiž loňský přesun do multifunkční arény ruského miliardáře Michajla Prochorova příliš… více

Mobilní web