ČEZ potvrdil, že chce koupit Slovenské elektrárny | E15.cz

ČEZ potvrdil, že chce koupit Slovenské elektrárny

ČEZ potvrdil, že chce koupit Slovenské elektrárny
Jaderná elektrárna Mochovce (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: seas.sk

ČTK

Energetická společnost ČEZ chce koupit dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, který prodává italská firma Enel. ČEZ, v němž český stát drží majoritní podíl, dnes odeslal Enelu dopis, ve kterém vyjadřuje zájem o Slovenské elektrárne (SE). Potvrdila to mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

ČEZ zároveň chce detailní analýzu a řešení otázek spojených zejména s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce. Kvůli problémům okolo této elektrárny ČEZ zájem o Slovenské elektrárne dlouho zvažoval.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v říjnovém rozhovoru pro agenturu Reuters dokonce uvedl, že nejistoty kolem neustále odkládaného a stále dražšího projektu dostavby elektrárny Mochovce zmařit celý plán prodeje SE. Už tehdy zdůraznil, že Enel a slovenský stát, kterému patří zbývajících 34 procent ve SE, by měly tato rizika před prodejem vyřešit.

Slovenská vláda podle dosavadních informací žádné garance na pokrytí rizik kolem Mochovců neplánuje. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, o tom, že by stát garantoval výkupní cenu z rozšířených jaderných elektráren, nemůže být řeč. „To je obrovské riziko. Toto vůbec není cesta,“ řekl v neděli v České televizi.

Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a obnovil je až Enel v roce 2008. Původně měly být hotové v letech 2012 až 2013. Šéf dostavby elektrárny ale v říjnu slovenským novinářům řekl, že bloky budou uvedeny do komerčního provozu postupně až v letech 2016 až 2017.

Enel potřebuje umazat dluh

Údajně do dnešního dne chtěl mít Enel seznam zájemců, kteří se o Slovenské elektrárne zajímají. Další z českých potenciálních uchazečů, o kterých se hovořilo, Energetický a průmyslový holding (EPH) dnes podání nabídky komentovat nechtěl. „Bez komentáře,“ sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Enel je považován za nejzadluženější energetickou firmu v Evropě. Na konci září její dluh činil 44,578 miliardy eur, vzrostl tak ze 43,073 miliard eur na konci června. Podnik se snaží snížit dluh pomocí prodeje majetku, kromě Slovenska zahájil proces prodeje majetku i v Rumunsku.

Sobotka: Ne všechny zahraniční akvizice ČEZ dopadly dobře

Společnost ČEZ má za sebou řadu zahraničních akvizic. Premiér Bohuslav Sobotka v neděli uvedl, že ne všechny dopadly dobře (viz tabulka), a nikdo proto nemůže společnosti vyčítat, že všechny další investice bude velmi dobře zvažovat.

Například v Bulharsku hrozí společnosti ČEZ odebrání licence kvůli údajnému zneužití dominantního postavení na trhu. Firma pochybení dlouhodobě odmítá. Vedle toho chce od příštího roku pozastavit provoz své uhelné elektrárny ve Varně. S bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding (BEH) se totiž nedohodla na financování její modernizace.

ČEZ investoval i v jiných balkánských zemích, například v Albánii nebo Bosně. Za tyto nepodařené akvizice ale zřejmě dostane peníze zpět. S Albánií se ČEZ na konci června domluvil, že od ní získá do roku 2018 v ročních splátkách asi 100 milionů eur (asi 2,75 miliardy korun), tedy částku zhruba odpovídající jeho počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Beneš minulý týden potvrdil, že prvních 15 milionů eur již ČEZ od Albánie dostal. Z Bosny a Hercegoviny pak má ČEZ získat asi 210 milionů korun z arbitráže, kterou společnost vyvolala v roce 2009 kvůli nedodržení smluvních podmínek v projektu elektrárny Gacko.

Velké domácí úkoly

Premiér Sobotka v neděli také uvedl, že ČEZ čekají „velké domácí úkoly“. Hovoří se hlavně o výstavbě nového jaderného zdroje. Beneš v říjnu řekl, ČEZ čeká s dalšími kroky ohledně svého tuzemského jaderného rozvoje na vládní materiál, který by měl určit další rozvoj odvětví. Plán má být vypracován do konce letošního roku. ČEZ letos v dubnu zrušil tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín, hlavním důvodem bylo neposkytnutí státní garance. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v současné době nejvíce hovoří o variantě, kdy by se postavil jeden blok v Temelíně a druhý blok v druhé české jaderné elektrárně v Dukovanech.

Podle Sobotky je nejpravděpodobnější variantou pro rozšíření jaderných elektráren v ČR to, že se na investici bude podílet i dodavatel technologie, protože ČEZ sám na ni nemá a možnost, že by stát garantoval ceny elektřiny z jaderných elektráren, vláda už dříve odmítla jako rizikovou pro státní rozpočet.

Slovenské elektrárne provozují jaderné, vodní a uhelné elektrárny o instalovaném výkonu 5,7 GW, které v loňském roce vyrobily 22,8 TWh elektrické energie a vykázaly čistý zisk ve výši 356 milionů eur.

Dosavadní zahraniční akvizice ČEZ provází řada problémů
Albánie - V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes, později přejmenované na CEZ Shpërndarje. Loni v lednu odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z letošního léta, podle níž ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur.
Bulharsko - Na podzim 2004 koupil ČEZ za 281,5 milionu eur tři bulharské distribuční společnosti. V květnu 2006 pak bulharská vláda prodala ČEZ elektrárnu ve Varně za 346 milionů eur. Černouhelná elektrárna s instalovaným výkonem 1260 MW leží v severovýchodním Bulharsku v blízkosti stejnojmenného černomořského přístavu. Od příštího roku bude muset ČEZ provoz elektrárny pozastavit, protože zdroj nesplňuje normy Evropské unie v oblasti životního prostředí. Na modernizaci elektrárny se ČEZ bez úspěchu snažil domluvit s bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding (BEH).

V roce 2011 koupil ČEZ společnost Free Energy Project Oreshets EAD, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu Orešec s výkonem 4,9 MW.

V poslední době čelí ČEZ v Bulharsku problémům. V červenci bulharský antimonopolní úřad obvinil české energetické společnosti ČEZ a Energo-Pro a rakouskou EVN ze zneužití dominantního postavení. Kvůli údajně předražené elektřině padla loni na jaře po masových protestech bulharská vláda. Trojicí podniků se zabývá i bulharský energetický regulátor DKEVR, který proti nim vede řízení o možném odebrání licencí. Řízení zahájil kvůli sporu o zaplacení údajného dluhu distributorů.
Polsko - V lednu 2006 ČEZ získal většinové podíly v jihopolských černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho, které patřily americké PSEG. Později získal ČEZ v obou společnostech stoprocentní podíl. V roce 2011 koupil ČEZ většinový podíl v polském developerovi větrných parků Eco - Wind Construction. Ta má v Polsku rozpracované projekty o celkovém výkonu více než 700 MW.
Rumunsko - Koupí 51 procent distribuční společnosti Electrica Oltenia vstoupil ČEZ v únoru 2005 na rumunský trh. V roce 2009 se ČEZ stal jediným vlastníkem. Distribuční společnost nyní funguje pod názvem CEZ Distributie a působí v jihozápadní části Rumunska. Zajišťuje dodávky elektřiny pro téměř 1,4 milionu zákazníků. Za údajné porušení privatizační smlouvy požaduje rumunská státní společnost Electrica S.A. po skupině ČEZ v arbitrážním řízení 82 milionů eur.

ČEZ v Rumunsku investoval také do výroby elektřiny. Skupina provozuje větrný park Fantanele a Cogealac s instalovaným výkonem 600 megawattů. Výroba elektřiny v parku se podílí deseti procenty na celkové rumunské výrobě z obnovitelných zdrojů. Na počátku letošního dubna se objevily zprávy, že ČEZ kvůli snížení dotací pro obnovitelné zdroje uvažuje o prodeji části parku.
Turecko - Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem o strategické spolupráci s tamní společností Akkök. V současnosti ČEZ v Turecku spoluvlastní elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 737,9 MW. Portfoliu dominují vodní a paroplynové elektrárny, které doplňují elektrárny větrné. Koncem srpna ČEZ zahájil ostrý provoz nové paroplynové elektrárny Egemer v jihovýchodním Turecku.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!