ČEZ v zahraničí investoval 72 miliard korun, kromě Albánie s úspěchem

Skupina ČEZ investovala v zahraničí od roku 2005, kdy zahájila mezinárodní expanzi, 72 miliard korun. Podle mluvčí ČEZ Barbory Půlpánové dosahují všechny zahraniční investice s výjimkou Albánie přinejmenším očekávané návratnosti. V Albánii však ČEZ přišel o licenci k distribuci elektřiny i o kontrolu nad svou tamní dceřinou firmou a připravuje se na arbitrážní řízení. V Bulharsku se zase v posledních týdnech konají demonstrace proti ČEZ kvůli vysokým účtům za elektřinu.

Demonstrace proti ČEZ
17.2.2013 16:31   |  

Investice do zahraničí představují zhruba jednu pětinu z celkových investic ČEZ od roku 2005. Podle posledních dostupných údajů z třetího čtvrtletí roku 2012 dosáhla celková návratnost zahraničních investic energetické společnosti 71 procent.

Nejproblémovější investicí ČEZ je albánská distribuční společnost CEZ Shpërndarje. Skupina ČEZ v roce 2009 koupila 76 procent v distribuční firmě za 102 milionů eur (nyní 2,6 miliardy korun). V letech 2010 a 2011 albánská distribuce vykazovala kladný zisk před odpisy (EBITDA), loni se ale propadla do ztráty. Podle ČEZ byla ztráta důsledkem toho, že albánské úřady zdvojnásobily výkupní tarify za elektřinu, toto zvýšení ale nedovolily promítnout do cen pro odběratele.

Potíže v Albánii

ČEZ se v Albánii dostal do konfliktu s úřady a ty letos rozhodly odebrat firmě licenci k distribuci elektřiny. Zároveň do čela CEZ Shpërndarje jmenovaly státního administrátora, čímž ČEZ v podstatě přišel o kontrolu nad společností. ČEZ zahájil kroky k arbitráži s albánským státem o náhradě škody za zmařenou investici, celková ztráta v Albánii se odhaduje na pět miliard korun.

V Bulharsku působí ČEZ od roku 2005, kdy česká energetická společnost koupila za devět miliard korun majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, které později sloučila do jedné. O rok později ČEZ získal za šest miliard korun černouhelnou elektrárnu Varna o výkonu 1260 megawattů a loni uvedl do provozu solární elektrárnu Orešec s instalovaným výkonem 4,9 megawattu. Kumulovaný zisk ČEZ před odpisy v Bulharsku činí 14,4 miliardy korun a podle energetické společnosti je návratnost bulharských investic nad očekáváním.

Bulhaři proti ČEZ demonstrují

V Bulharsku se však v posledních dnech veřejné mínění staví proti ČEZ. Minulý týden demonstrovaly tisíce lidí proti vysokým účtům za elektřinu a bulharský ministr hospodářství a energetiky Deljan Dobrev nařídil účty přezkoumat. Opozice pak vyzvala ke znárodnění všech tří distribučních společností v zemi, ČEZ vlastní jednu z nich.

Tisíce Bulharů také dnes demonstrovaly ve dvou desítkách měst proti vysokým účtům za elektřinu, které dostaly koncem ledna a které mnohdy převýšily jejich měsíční příjem. Lidé se zároveň podle agentury AFP dožadovali „znárodnění“ distribučních sítí, které jsou v držení rakouské společnosti EVN a českých firem ČEZ a Energo-Pro.

Na rumunský trh vstoupil ČEZ také v roce 2005, kdy koupil většinový podíl v tamním distributorovi elektřiny. Další investice ČEZ v Rumunsku mířily do obnovitelných zdrojů. V roce 2010 začala firma uvádět do provozu první turbíny ve větrném parku Fantanele a Cogealac, který se po svém dokončení v loňském roce stal s instalovaným výkonem 600 megawattů největší pevninskou větrnou farmou v Evropě. V roce 2011 ČEZ v Rumunsku získal soustavu čtyř vodních elektráren o celkovém výkonu 18 megawattů.

Kumulovaný zisk před odpisy v Rumunsku dosahuje 16,9 miliardy korun a podle hodnocení ČEZ je investice nad očekávanou návratností. Návratnosti investice pomohlo i to, že ČEZ dokázal v Rumunsku vymoct dluh 1,5 miliardy korun od státních drah.

Polsko strategickou prioritou

V Polsku působí ČEZ od roku 2006, kdy získal většinové podíly v tamních černouhelných elektrárnách Chorzów a Skawina. Od roku 2011 také vlastní podíl v developerském projektu na výstavbu větrných parků a podle finančního ředitele Martina Nováka bude nyní rozvoj těchto parků jednou ze strategických priorit ČEZ v oblasti zahraničních investic. Kumulovaný zisk ČEZ před odpisy od vstupu na polský trh činí 12,4 miliardy korun, což odpovídá očekávané návratnosti investic.

V distribuci elektřiny působí ČEZ i v Turecku, kde má prostřednictvím firmy Akcez podíl ve společnosti Sedas, která dodává elektřinu asi 1,3 milionu zákazníků v průmyslové oblasti na severozápadě Turecka. ČEZ také má podíl v elektrárenské firmě Akenerji. Kumulovaný zisk ČEZ před odpisy v Turecku činí 6,4 miliardy korun. ČEZ působí od roku 2007 také na Slovensku, kde se podílí na obchodování s elektřinou a zemním plynem a na projektu paroplynové elektrárny u Bratislavy. Zároveň má ČEZ podíl i v Jadrové energetické spoločnosti Slovenska, která se podílí na přípravě nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Kvůli očekávaným vysokým nákladům na dostavbu české Jaderné elektrárny Temelín ale patrně ČEZ z tohoto projektu odejde, nahradit by ho mohl ruský Rosatom. ČEZ je přítomný i na Maďarském energetickém trhu a v rámci spolupráce s maďarskou skupinou MOL připravoval projekt paroplynové elektrárny ve městě Százhalombatta, tento projekt ale momentálně stojí.


Čtěte také:

Albánská bitva pokračuje. ČEZ zahájil arbitráž kvůli zmařené investici

Bulhaři demonstrují kvůli účtům za elektřinu, chtějí znárodnit pobočku ČEZu

ČEZ chce, aby byly povolenky dražší


Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Automobilka PSA dosáhla rekordního zisku, vydělala 33 miliard za půl roku

Automobilka PSA dosáhla rekordního zisku, vydělala 33 miliard za půl roku

Francouzská automobilka PSA Group, která zahrnuje značky Peugeot a Citroën, v prvním pololetí více než zdvojnásobila čistý zisk na rekordních 1,21 miliardy eur (téměř 33 miliard… více

Mobilní web