Chomutovské válcovně pomáhá ochrana před Čínou | E15.cz

Chomutovské válcovně pomáhá ochrana před Čínou

7. března 2017 • 10:00

Podnikatel Zemek vyčlenil ze svého ocelářského holdingu Válcovny trub Chomutov a železárny v Hrádku nad Nisou. Nechtěl, aby dál dotovaly ztrátové železárny ve Veselí na Moravě.

Válcovny trub Chomutov podnikatele Zdeňka Zemka by se po loňské ztrátě 170 milionů korun měly letos přehoupnout do zisku. Pomoci by jim měla také evropská ochrana proti čínskému dumpingovému dovozu.

Evropská komise loni v listopadu uvalila na dovoz velkých bezešvých ocelových trubek antidumpingové clo od 43,5 do 81,1 procenta. „Zatímco loni se nám kvůli čínské konkurenci propadla produkce trubek o deset procent, po zavedení cla se objevují nové zakázky a naše prodejní ceny se zvedly o deset procent,“ uvádí Zdeněk Zemek, majitel chomutovské společnosti a železáren ve Veselí na Moravě. Chomutovské válcovny byly podle komise jedním ze čtyř evropských výrobců, které čínský dumping poškozoval.

Zemkovi se odvolali proti trestu za podvod, soud prý tématu nerozumí

Na loňské ztrátě válcoven 170 milionů korun se čínský vliv podle Zemka podílel čtyřiceti miliony. Zbytek ztráty souvisí s vyčleněním chomutovského podniku a ocelárny v Hrádku nad Nisou ze společnosti Z-Group Steel Holding do samostatné firmy. „Museli jsme přecenit aktiva, z čehož plynou vyšší odpisy v nově vytvořené firmě. Jde tedy o účetní vliv,“ říká Zemek.

V původním ocelářském holdingu zůstaly železárny ve Veselí na Moravě, které se v uplynulých deseti letech nedokázaly vymanit ze ztrát. „Už jsem nechtěl, aby se jejich ztráty platily ze zisků z Chomutova a Hrádku,“ dodává Zemek. Závod ve Veselí se ovšem loni poprvé propracoval k černým číslům.

Tlak Číny povolil. Přesto tuzemským ocelářům hrozí nižší marže

V Chomutově Zemek loni investoval do úpravy válcovací linky. Podnik se tak dostane na trh trubek s průměrem 66 centimetrů, které ve světě vyrábí jen několik firem.

Další plánovaná modernizace v Chomutově 400 milionů korun závisí na tom, zda komise schválí dotace na nákup nové pece na ohřev ingotů. „Zatím souhlas vázne na tom, že máme jako huť nárok na bezplatný příděl emisních povolenek. Brusel to vnímá jako podporu a další nám nechce dát. Proto jsme připravení vzdát se bezplatných povolenek. Dotace na investici má pro nás větší význam,“ uvádí Zemek. Pec s dotací má návratnost zhruba sedm let, bez ní by se investice vrátila za zhruba dvanáct let.

Zemek: Uvažujeme o solárních elektrárnách na Ukrajině

Nejvyšší správní soud loni pozastavil výkon rozsudku krajského soudu o odnětí licencí solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun podnikatele Zdeňka Zemka. „Jsme stále přesvědčeni, že jsme licenci dostali po právu,“ říká Zemek.

Čím budete u soudu argumentovat?

Máme 21 nezávislých posudků od Vysokého učení technického, Vysoké školy báňské a dalších expertů. Ty jasně tvrdí, že pro licenci se u elektrárny hodnotí bezpečnost kabeláže. Tu osvědčovala revizní zpráva. Samotné panely, střídače nebo rozvaděče mají vlastní certifikáty a nepodléhají kontrole. Poslední kontejner panelů jsme namontovali 5. prosince. Elektrárny jsou už sedm let bezpečně v provozu.

Co by s elektrárnami udělalo, kdyby spadly do nižších výkupních cen z roku 2011?

Předně cenový výměr pro rok 2011 považuji za nezákonný. Investice by přestala být návratná. Do elektráren jsme ze svého investovali sto milionů korun. Při výkupní ceně z roku 2011 bychom za dvacet let získali 110 milionů. Ale do toho nejsou započítané dvacetileté náklady na údržbu, opravy, úroky z úvěrů, pojištění a poplatky za recyklaci panelů.

Jak jsou na tom vaše solární projekty v Bulharsku a na Ukrajině?

Všechny stojí a vyrábějí. Na Ukrajině stojíme před otázkou, jestli tam postavit další dvě elektrárny. Jsme už schopni se tam s náklady dostat tak nízko, abychom mohli prodávat elektřinu v podstatě za tržní ceny. Elektrárnu, kterou jste postavili v roce 2010 za sto milionů korun, dnes postavíte za  dvacet milionů. Díváme se také na příležitosti v Latinské Americe, protože v celém světě je jasný trend příklonu k obnovitelným zdrojům. Podívejte se na koncerny jako Microsoft nebo Apple, které si na svá sídla dávají solární panely.

Kdy byste chtěli stavět ukrajinské elektrárny?

Je to záměr pro letošní rok. Zatím tu investici na projekt s kapacitou dvakrát pět megawattů vyhodnocujeme. Ekonomicky vychází, ale ještě nejsem stoprocentně rozhodnutý. Musíme hodnotit i další vlivy podnikání na Ukrajině. /stu/

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!