Chvaletice má živit uhlí ze zakázané zóny | E15.cz

Chvaletice má živit uhlí ze zakázané zóny

Chvaletice má živit uhlí ze zakázané zóny
Chvaletice
• 
ZDROJ: ČTK
26. března 2013 • 06:37
Litvínovská uhelná se stále snaží najít uhlí pro elektrárnu Chvaletice, kterou minulý týden koupila od společnosti ČEZ. Malou část ze dvou až tří milionů tun potřebného uhlí ročně koupí od bývalé sestry z holdingu Czech Coal, Vršanské uhelné. Zbytek hodlá najít ve vlastním dolu ČSA, především v bočních svazích, kde se dosud uhlí nevyplatilo těžit. S báňským úřadem už řeší povolení těžby z jednoho z východních svahů.

Na začátku března ovšem Litvínovská uhelná podala ke stejnému úřadu také žádost o zrušení zákazu hlubinné těžby ve dvou takzvaných ochranných pilířích, které chrání přilehlé svahy Krušných hor před sesunutím. Na nich stojí chráněný zámek Jezeří a pod nimi osada Černice a město Horní Jiřetín.

Jen pod svahem, kde stojí zámek, se zatím zapovězené zásoby uhlí odhadují na 20 milionů tun. To by stačilo pro Chvaletice zhruba na deset let provozu. Elektrárnu společnost převezme podle dosavadních plánů na konci července. Nicméně s uhlím z hlubinné těžby nemůže počítat ještě několik let. „Použili bychom metodu chodbicování, která nenaruší stabilitu pilíře, a tedy ani svahu nad uhelnou slojí,“ říká Gabriela Benešová, mluvčí Litvínovské uhelné.

Chodbicování, které má menší výtěžnost než rozšířenější metoda stěnování, se ve větším měřítku naposledy používalo v padesátých letech minulého století. Pro jeho povolení dnes by se musela podle oslovených geologů provést spousta složitých výpočtů a modelových zkoušek. To si vyžádá několik let. „Dobývací metodu musí schválit Okresní báňský úřad, jestli splňuje podmínky pro bezpečnost těžby, hospodárnost těžby i její dopad na stabilitu ochranného pilíře,“ vysvětluje Bohuslav Machek, mluvčí Státní báňské správy.

Hlubinnou těžbou by Litvínovská uhelná mohla vytěžit uhlí až k územním limitům, které stanovila na začátku devadesátých let vláda. Řízení před báňským úřadem ovšem mohou firmě zkomplikovat ekologické organizace.
„Budeme se snažit prosadit, aby těžaři nemohli do ochranných pilířů zajišťujících stabilitu svahů Krušných hor vstoupit. Pokud se to nepovede, budeme alespoň chtít, aby zastavěná území a okolí až do vzdálenosti 500 metrů zůstala pro hlubinnou těžbu nedotknutelná,“ říká Jan Rovenský z energetické sekce Greenpeace.

Zásobování Chvaletic tak pro Litvínovskou uhelnou bude minimálně v prvních letech složité. Do hry se proto dostává i varianta, že by firma neuzavřela hlubinný důl Centrum, jak pro letošek plánovala. Tam je zhruba 1,5 milionu tun uhlí, které by se mohlo přimíchávat do směsi pro Chvaletice. Potřebný objem uhlí firma stále zjišťuje.

Přátelé hnědého údolí

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!