Dienstlovi se otevírá cesta k novému uhlí | E15.cz

Dienstlovi se otevírá cesta k novému uhlí

Dienstlovi se otevírá cesta k novému uhlí
Jan Dienstl
• 
ZDROJ: Euro Hynek Glos

Jan Stuchlík

Litvínovská uhelná ovládaná Janem Dienstlem se úspěšně prokopává úředními procedurami, které jí postupně otevírají cestu k novým více než 20 milionům tun hnědého uhlí. To je ukryté v dosud nedotknutelných ochranných pilířích lomu ČSA, které brání obec Černice a zámek Jezeří před zničením kvůli případným sesuvům půdy.

Těžařská firma požádala v březnu báňský úřad o povolení hlubinné těžby v pilířích. V dubnu dostala od úřadu souhlas s použitím metody chodbicování, kterou lze sice vytěžit méně uhlí než klasickým lámáním, ale je šetrnější k povrchu. Minulý pátek pak skončila lhůta pro podávání připomínek ve druhém kroku správního řízení, kterým je samotná změna podmínek ochranných pilířů.

Ze stanovisek účastníků řízení, které má deník E15 k dispozici, vyplývá, že Litvínovská uhelná na kategorický nesouhlas s těžbou nenarazila. Báňský úřad teď bude mít třicet dnů, aby o umožnění těžby v pilířích rozhodl. Pokud úřad těžbu připustí, musí ještě Litvínovské uhelné udělit povolení k hornické činnosti, na jehož základě by se uhlí mohlo začít těžit.

Povolením těžby by se Litvínovské uhelné zdvojnásobilo množství uhlí, které může ve svém lomu ČSA vytěžit. Zároveň by firma vyřešila problém, odkud dodávat uhlí do elektrárny Chvaletice, kterou letos v březnu koupila od ČEZ.

Jiřetín souhlasí

S šetrným vytěžením části uhlí pod pilíři souhlasí obec Horní Jiřetín i občanské sdružení Kořeny, které se snaží zabránit prolomení limitů těžby uhlí a následné likvidaci obcí Černice a Horní Jiřetín. Svůj souhlas ovšem opírají o splnění několika podmínek. „Hlubinná těžba se nesmí pod povrchem přiblížit k domům v Černicích, k arboretu pod Jezeřím a k silnicím,“ řekl deníku E15 starosta Horního Jiřetína Branko Glavica.

„Plán dotěžit uhlí v závěrných svazích lomu ČSA chodbicováním považujeme za přijatelný v místech, kde neohrozí domovy lidí, přírodu nebo stabilitu svahů Krušných hor,“ je přesvědčena Tereza Otcovská z Kořenů. Také občanské sdružení by s úpravou podmínek pilířů souhlasilo za podmínky, že by se těžaři neprokopali pod arboretum a Černice a že by se zastavili tři stovky metrů před stávajícím ochranným pásmem.

Palivový kombinát Ústí, který zastupuje v řízení Českou republiku jako vlastníka pozemků na pilířích, podmiňuje těžbu mimo jiné uzavřením dohody se společností Litvínovská uhelná. V ní by byla jednoznačně stanovena odpovědnost těžaře za vypořádání veškerých škod vzniklých v souvislosti se zamýšlenou těžbou a za následnou sanaci a rekultivaci pozemků.
Zda by se společnosti Litvínovská uhelná těžba vyplatila rovněž v případě, že by úřad dobývání omezil některými z výše uvedených podmínek, nechce firma zatím komentovat.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!