Díky novým zdrojům předčí poptávka po plynu do roku 2025 uhlí
Celosvětová spotřeba zemního plynu díky novým zdrojům z břidlic a metanu z uhelných slojí překročí po roce 2025 podíl spotřeby uhlí a kolem roku 2035 se přiblíží úrovni spotřeby ropy. Předpověděla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zemní plyn by měl podle organizace v budoucích letech mimo jiné nahradit očekávaný světový propad produkce elektrické energie z jádra.
Mezinárodní agentura pro energii očekává, že prudký nárůst globální poptávky po plynu bude důsledkem dramatického vzestupu dobývání plynu z nekonvenčních nalezišť hlavně v Severní Americe, Číně a Austrálii. Podle agentury to je dobrá zpráva zejména z hlediska energetické bezpečnosti, protože těžba z nových nalezišť bude mnohem rovnoměrněji rozprostřena po zeměkouli než dosud a bude možná v téměř každé světové oblasti včetně Evropy.
Do roku 2035 nová naleziště plynu k růstu globální spotřeby přispějí asi 40 procenty. Nynější nadbytek plynu na světovém trhu však podle IEA skončí do roku 2015, protože poptávka vyvolaná „plynovou revolucí“ poroste tak rychle, že začne překonávat i silný vzestup nabídky.
Vliv většího využití plynu na emise
Větší využití plynu by mohlo přispět i ke snižování emisí. Plyn totiž bude podle studie IEA do značné míry nahrazovat paliva s mnohem vyšším podílem uhlíkových emisí na jednotku energie, jako je uhlí a ropa.
Na druhou stranu ale bude také vytlačovat bezemisní zdroje jako je jaderná energie, jejíž vnímání zásadně změnila letošní havárie japonské elektrárny Fukušima.
Plyn by také mohl zpomalit rozvoj relativně dražších a nespolehlivějších obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu se podle IEA emise oxidu uhličitého budou snižovat o něco pomalejším tempem.
Využití nekonvenčních nalezišť v Evropě zatím nejisté
V Evropě mají podle zprávy amerického Úřadu pro energetické informace bohatá nekonvenční naleziště břidlicového plynu hlavně Polsko, ale také Francie a Ukrajina nebo Německo. Polsku by prý například jeho těžitelné rezervy stačily při dnešní spotřebě na zhruba 400 let.
Těžba břidlicového plynu ale vyžaduje speciální postup. Ten zahrnuje daleko více vrtů než u těžby klasického zemního plynu. Do vrtu se navíc pod velkým tlakem vstřikují chemikálie a další komponenty jako písek, aby se plyn uvolnil z horniny. Odborníci se zatím nejsou schopní shodnout na tom, jak silný dopad to má na životní prostředí.
Čtěte také:
Evropa prý má netušené zásoby plynu, mohla by snížit závislost na Rusku
Polsko míří k plynové nezávislosti na Rusku
Za potřebné pro další rozvoj těžby plynu z břidlic a uhelných slojí teď proto Mezinárodní agentura pro energii označila zavedení účinných bezpečnostních opatření. Firmy by měly přijít samy s odvětvovými „zlatými standardy praxe“. Ty by se měly týkat jednak informování o chemických látkách používaných při těžbě metodou hydraulického štěpení, jednak limitu spotřeby vody, uvedla IEA podle agentury Reuters.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte