Ekologové žádají odvolání vedení ČEPS

Zástupci Hnutí Duha, Greenpeace, sdružení Calla a Ekologického právního servisu (EPS) proto dnes přišli s požadavkem, aby vedení ČEPS bylo odvoláno.

„Čisté energie přibývá dokonce o pětinu pomalejším tempem, než vláda už v roce 2003 schválila. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegu v jiných zemích, vůbec nepřipravil síť na nové větrné a solární elektrárny. Přitom měli sedm let času. Představenstvo společnosti by proto mělo být odvoláno,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelu přibývat, padlo už v roce 2003. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004 – podle ní měly obnovitelné zdroje energie nyní dodávat osm procent elektřiny, ve skutečnosti to podle údajů Energetického regulačního úřadu ke konci loňského roku bylo pouze 6,5 procenta.

ČEPS argumentuje tím, že další solární a větrné zdroje, jejichž výkon nelze zcela předvídat, by ohrozily stabilitu a bezpečnost sítě. „Výstavba klasických elektráren probíhá na tržním principu a výstavba fotovoltaických zdrojů je řízena na principu centrálního plánování a podpor. Pokud tedy nedojde k dohodě na základě seriózní diskuze, nebude dostatek elektráren s dostatkem výkonu pro regulaci kolísání výroby fotovoltaických zdrojů a tyto zdroje tak budou muset být omezovány,“ uvedla mluvčí ČEPS Jana Jabůrková.

„Existují jen dvě možnosti: buď na západ od Aše platí jiné fyzikální zákony než u nás, nebo se ČEPS očividně vymlouvá,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace. „Pokud by totiž argumenty o hrozících výpadcích skutečně platily, museli by Španělé, Britové či Němci trpět už dnes několika blackouty do roka,“ dodal.

Ekologové: ČEPS jde na ruku velkým hráčům

Celou situaci odstartovala výzva ČEPS, aby se kvůli stabilitě a bezpečnosti přenosové soustavy omezilo připojování dalších solárních a větrných elektráren. Největší hráči mezi distributory, ČEZ a E.ON, zareagovali velmi rychle a tento týden v úterý s okamžitou platností zastavili udělování kladných stanovisek k žádostem o připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren. To podle ekologů může nasvědčovat propojení ČEPS, který má být nezávislý, s velkými hráči.

„Zákon striktně zakazuje, aby ČEPS jakkoliv zvýhodňoval kteréhokoliv jednotlivého investora. Ve vedení ČEPS přitom pusobí lidé s přímými vazbami na vedení ČEZ. Třeba lobbista Vladimír Johanes je v dozorčích radách ČEPS i bulharské divize ČEZ. Je otázkou, zda by se tímto propletencem neměla začít zabývat Státní energetická inspekce nebo antimonopolní úřad,“ řekl Jan Šrytr z EPS.

zvětšit Předpokládaná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 (GWh) zavřít

„ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Místo toho šéfové ČEPS blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektu ČEZ a RWE. Přitom 3400 megawattů v Temelíně nebo 5300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží,“ tvrdí Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Jaderné bloky, které občas nepředvídatelně vypadávají, je podle Sequense potřeba zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny, přičemž vzhledem k velikosti znamená výpadek reaktoru pro přenosovou sít mnohem vyšší zátěž. Výpadky přitom nejsou nic neobvyklého – reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.

Zdražují obnovitelné zdroje cenu elektřiny?

Druhým argumentem zastánců omezení je cena elektřiny. Dotovaná výkupní cena z obnovitelných zdrojů se podle nich výrazně promítá do konečné ceny pro zákazníky. Například podle ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského by rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů v současném raketovém tempu mohl znamenat odchod průmyslových firem z Česka právě kvůli vyšším cenám elektřiny.

Ani s tím ekologové nesouhlasí. Příspěvek spotřebitelů na solární energii podle propočtu ERÚ letos činí asi 10 haléřů z každé desetikoruny vydané za elektřinu. Podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) by se musely solární elektrárny stavět v současném tempu po dobu 70 let, aby zvýšily cenu elektřiny. „Jestliže se letos postaví u nás jeden tisíc megawattového výkonu ve slunci, zdraží to elektřinu o 20 haléřů. Společnost ČEZ však za poslední tři roky zdražila elektřinu o celou korunu,“ uvedl již dříve předseda ČSVE Michal Janeček.

K boomu velkých (0,4 – 50 MW) fotovoltaických elektráren došlo v závěru loňského roku v důsledku výrazného poklesu investičních nákladů na fotovoltaické kolektory. ERÚ je však v možnostech reagovat na tento pokles snížením výkupní ceny ze zákona limitován, a to pěti procenty meziročně.

Rovenský ale uvedl, že snížení dotací se ekologové nebrání. Řada evropských zemí již ke snížení podpor přistoupila, v Česku je návrh zákona umožňující snížit podporu obnovitelných zdrojů energie již hotov a měl by ho projednat parlament.