Elektromobily míří k zákazníkům

24.11.2010 9:52   |  

Velké automobilky zařazují do výroby vozidla, která nepotřebují fosilní paliva být jen zajímavým experimentálním konceptem na výstavách, dotovaným dopravním prostředkem pro městské služby či vozítkem pro pár nadšenců. Na trh pro běžné zájemce jej nyní uvádějí i velké automobilky – od General Motors přes Renault-Nissan po Mitsubishi a PSA Peugeot Citroën.

Carlos Ghosn, šéf aliance Renault-Nissan, odhaduje, že do roku 2020 bude každé desáté nové auto v Evropě elektromobilem a stejný podíl budou mít hybridní vozy, tedy takové, jež střídavě využívají spalovací motor i elektromotor. Výhody elektromobilů se stávají stále zjevnějšími. Nevypouštějí zplodiny v ulicích, mohou odebírat proud v noci, kdy je ho přebytek, a pokud spotřebovávají elektřinu z jaderné elektrárny či z obnovitelných zdrojů, snižují i závislost na fosilních palivech.

Provoz elektromobilů je levnější než u dnešních aut. Nemění se v nich olej ani svíčky, v elektromotoru není tření, takže teoreticky může vydržet v provozu až milion kilometrů. Levnější je i „palivo“ – elektřina potřebná na ujetí jednoho kilometru stojí 40 haléřů až jednu korunu podle toho, zda se baterie nabíjely v tarifu dražšího, nebo levnějšího proudu. Benzin na tutéž trasu stojí více než dvojnásobek.

Zatím s dotacemi

Na druhé straně však nevýhody elektromobilů mizejí jen pozvolna.

Elektromobily jsou při nákupu stále zhruba dvojnásobně dražší než obdobné vozy se spalovacím motorem. Vlády mnoha zemí světa, kromě české, na ně dávají dotace či daňové úlevy. Například v Británii dosahují při pořízení elektromobilu pět tisíc liber, v USA až 7500 dolarů. To samozřejmě není dlouhodobě udržitelné. Nicméně cenu by měla přirozeným způsobem srazit výroba ve velkém, k níž se schyluje.

Další nevýhodou je malý dojezd. Před měsícem sice vůz Audi A2, který německé firmy DBM Energy a Lekker Energie přestavěly na elektromobil, ujel 605 kilometrů bez nabíjení, ale to byl experimentální projekt. Běžné elektromobily uváděné na trh ujedou na jedno nabití baterií obvykle do 160 kilometrů. Pak se musejí nabíjet, a to až osm hodin. To jde v garáži, ale ne při parkování na ulici.

Oněch 160 kilometrů bohatě stačí na drtivou většinu jízd běžných řidičů do práce, po nákupech a na další obvyklé popojíždění. Avšak nesplňuje požadavek na „plnohodnotný“ vůz pro rodinnou dovolenou.

Nabité za pár minut

Než se technikům podaří vyvinout lepší baterie s vyšší výdrží, soustřeďují se konstruktéři na to, jak lépe pracovat s těmi současnými.

Společnost Better Place se chystá v okolí San Franciska testovat výměnu baterií elektrických taxíků – místo nabíjení se mají u „pumpy“ jednoduše vyměnit za už nabité, čímž se dojezd protáhne na jakoukoli požadovanou vzdálenost. Aby se však metoda mohla šíře uplatnit, museli by všichni výrobci používat stejné baterie a podporovat stavby stanic pro jejich výměnu. A samozřejmě by vlastní výměna neměla být pro řidiče o mnoho otravnější než běžné tankování benzinu.

Jiný postup se zase snaží o rychlé nabíjení baterií. Například společnost ABB představila v minulých dnech i v Česku systém nabíjení baterie, které trvá od pěti minut u malého elektromobilu po 15 minut u těžkých vozidel. Cenu za nabíjecí zařízení zatím nestanovila.

„Dokážeme takto nabíjet zcela standardní baterie běžně používané v současných elektromobilech,“ popisuje Miroslav Kuželka z divize Procesní automatizace společnosti ABB. „Krátké doby dosahujeme využitím maximálního nabíjecího proudu baterie a sofistikovaného algoritmu nabíjení. Samozřejmě nepoužíváme běžnou nabíječku ze supermarketu, ale špičkovou technologii, kterou ABB vyvíjí již několik let,“ dodává.

Nápor na síť

Jiní odborníci jsou k rychlonabíjení skeptičtí. „Mnohem raději používáme obvyklý, dlouhý nabíjecí cyklus, protože se obáváme, že časté rychlonabíjení zhoršuje výdrž a životnost baterií,“ tvrdí Josef Formánek ze Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se svými studenty už několik let vyvíjí elektromobily.

Miroslav Kuželka z ABB oponuje: „Pokud jsou dodržovány předepsané parametry nabíjení, což je u nabíjecích stanic ABB samozřejmostí, nemá rychlonabíjení vliv na životnost baterie.“ Zdůrazňuje, že životnost baterie je dána jen počtem nabíjecích cyklů, a pokud se správně udržuje, může teoreticky vydržet až 300 tisíc kilometrů. „Na trh přicházejí stále nové a lepší technologie,“ říká.

Rychlonabíjecí stanice však potřebují vysoký příkon 50 až 200 kilowattů. Tedy asi tolik jako stovka najednou zapnutých výkonných varných konvic. Takový nápor vyžaduje vyšší výkonové nároky na přípojné místo, než stačí pro běžnou nabíječku, což může být na některých místech problém.

Retro styl z Plzně

Vypadá jako vůz ze starých časů, ale ve skutečnosti se v retrostylové karoserii skrývá moderní elektromobil, na jehož konstrukci se podíleli studenti ze Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni pod vedením docenta Josefa Formánka a spolupracující firma Auto Projekt Centrum Plzeň. Vozidlo má částečnou homologaci pro provoz na silnicích. Dokáže jet rychlostí 110 km/h a urazit na jedno nabití mezi 150 až 300 kilometry podle stylu jízdy. „Spolu s firmou Auto Projekt Centrum jednáme o prodeji licence našeho elektromobilu jedné automobilce, která se zabývá malosériovou výrobou, snad vše vyjde,“ prozrazuje Formánek.

Elektromobily velkých výrobců

» Mitsubishi od dubna prodává elektromobil i-MiEV. Jeho odvozeniny se v Evropě objeví pod označením Peugeot iOn a Citroën C-ZERO.
» Na prosinec se plánuje spuštění prodeje elektromobilu Nissan Leaf.
» General Motors v témže měsíci zahájí prodej elektromobilu Chevrolet Volt, který v Evropě ponese označení Ampera.
» V půlce příštího roku se v nabídce objeví elektromobil Renault Fluence.

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Trump nebo Clintonová? Voličské průzkumy nedávají jasnou odpověď

Trump nebo Clintonová? Voličské průzkumy nedávají jasnou odpověď

Průzkumy veřejného mínění ve Spojených státech se rozcházejí v hodnocení přízně amerických voličů vůči republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi a jeho… více

Mobilní web