EU čeká prudký růst cen elektřiny nejméně dalších 20 let

Podle komise všechny scénáře ukazují, že větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent.

Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a podniky prý podle všech pěti možných scénářů „prudce“ porostou „do roku 2020 až 2030“. Nejvyšší budou ceny po roce 2030 v případě, že obnovitelné zdroje energie budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny.

Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v takovém případě vzrostou do roku 2050 o více než 100 procent. Pokud ale budou postaveny nové jaderné a konvenční elektrárny, bude nárůst činit jen 43 procent. Nárůst cen přitom částečně ovlivní i nové investice do infrastruktury.

Čtěte také: Aleš Graf: Netvrdíme, že elektřina bude vždy levná

Nejdražší scénář: rozsáhlá větrná pole doplněná fotovoltaikou

Zpráva se pokusila nastínit důsledky přizpůsobení energetické politiky, pokud má EU naplnit závazek snížit emise skleníkových plynů o nejméně 80 procent do roku 2050 oproti roku 1990. Jednotlivé scénáře nastíněné v předběžném dokumentu ukazují, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a náklady na její výrobu, pokud se má EU stát méně závislou na konvenčních fosilních palivech jako uhlí a zemní plyn, které nyní generují více než poloviny elektřiny v 27členném bloku.

V jaderných elektrárnách se v současnosti vyrábí 28 procent elektřiny v EU, zatímco větrné a vodní elektrárny, tedy dva hlavní zdroje obnovitelné energie, obstarávají dohromady 18 procent.

Z pěti scénářů, které vidí Evropská komise, je nejdražší ten, jenž zahrnuje další výstavbu pobřežních větrných farem v Severním moři spolu s výrazným využíváním sluneční energie a výstavbou mnoha malých solárních a větrných generátorů elektřiny. Nejlevnější je naopak scénář spoléhání na co možná největší diverzifikaci zdrojů energie.