Farmaceutické firmy: zavádění nových léků je v Česku pomalé | E15.cz

Farmaceutické firmy: zavádění nových léků je v Česku pomalé

ČTK

Zavádění nových léků do praxe je v Česku jedno z nejpomalejších v Evropě. Proces posuzování úhrady ze zdravotního pojištění trvá v průměru asi 18 měsíců, v některých evropských zemích to jsou tři měsíce. Na konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) to řekl Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je jednání s farmaceutickými firmami obtížné, protože se snaží ze zdravotního systému získat vysoké částky. Podle lékového ústavu se systém schvalování cen a úhrad léků v EU liší a nelze jej srovnávat.

V ČR je doba od registrace léku po zpřístupnění pro pacienty, která zahrnuje především posuzování úhrady ze zdravotního pojištění, podle Doležala čtvrtá nejpomalejší v Evropě. Delší dobu to trvá v Rusku, Rumunsku a Řecku. "Ve Velké Británii, Skandinávii a Německu stačí na zhodnocení léku a jeho zařazení do úhrady tři měsíce," uvedl Doležal. Podle něj je zdlouhavé schvalování způsobeno komplikovaným systémem posuzování nových léků, zahlcením Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a obtížným vyjednáváním se zdravotními pojišťovnami.

Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové ale nelze systém schvalování cen a úhrad léků v zemích EU srovnávat. Často se podle ní stává, že žadatelé podají nekvalitní žádost, několikrát ji mění či přerušují správní řízení. "Taková změna s sebou přináší nutnost prostudovat nově dodanou dokumentaci čítající stovky stran, a tím se posouvá i termín odpracování dalších správních řízení," napsala Přinesdomová.

Univerzity se zdráhají převzít odpovědnost za zadlužené fakultní nemocnice

Podle VZP je jednání o úhradách obtížné. "Je to dáno zejména tím, že se členové AIFP při svých nehorázných cenách léčiv snaží vytáhnout z tuzemského zdravotního systému takové částky, které jim nejsou ochotny platit zdravotní systémy v řadě evropských zemí na západ od ČR," tvrdí mluvčí VZP Oldřich Tichý.

V posledních letech rostou především náklady za léky pro specializovaná centra, kde se léčí například rakovina, roztroušená skleróza či hemofilie. Náklady na tyto takzvané centrové léky loni činily 15,2 miliardy korun. Podle Doležala tvoří asi šest procent celkových výdajů zdravotních pojišťoven. Zatímco v roce 2009 se u VZP tímto způsobem léčilo 16 860 pacientů, předloni to bylo 26 110 pacientů. Průměrné náklady na jednoho pacienta zůstávají zhruba stejné, v roce 2015 dosahovaly 295 240 korun.

VZP tvrdí, že farmaceutické firmy chtějí do systému zavést například i některé léky pro pacienty v pokročilém stadiu rakoviny, které mají pro nemocné omezený přínos, ale cena požadovaná firmami se pohybuje v milionech korun za jednoho klienta. "Obdobně nestydaté požadavky se týkají i některých léků na hepatitidu C a dalších," dodal Tichý.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!