Frýdlant může kvůli polskému dolu přijít o vodu, hrozbu posoudí experti

Pokračování těžby v polském hnědouhelném lomu Turów, který je hned za hranicemi frýdlantského výběžku, nesmí ohrozit životní prostředí a kvalitu života českých občanů. Tento vzkaz tlumočil svému rezortnímu kolegovi český ministr životního prostředí Richard Brabec. Studie Frýdlantské vodárenské společnosti ukázala, že při pokračující těžbě by se do dvaceti let ztratila voda ze studní a vrtů v části Frýdlantska a Hrádecka.

Polský lignitový důl Turów
18.2.2016 15:25   |  

Česko stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. „Polští kolegové přislíbili doplnění informací, včetně hydrologického a hydrogeologického posudku, vyhodnocení vlivů záměru na podzemní a povrchové vody, vyhodnocení vodních poměrů na území České republiky,“ říká Brabec.

Česko a Polsko se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, do které budou jmenováni experti obou stran, včetně zástupce investora dolu Turów. Experti budou mít za úkol vytvořit oboustranně odsouhlasené řešení problému vlivu dolu Turów na vodní poměry na českém území.

Problém za víc než miliardu

Horší scénář dopadů na vodohospodářské poměry počítá s tím, že o vodu by přišlo i město Frýdlant a přilehlé obce. „Pak by se muselo celé Frýdlantsko napojit na přehrady Josefův Důl a Souš v Jizerských horách. Náklady by přesáhly jeden a půl miliardy korun. Navíc by se muselo změnit celé zásobování vodou v Jizerských horách,“ uvedl před časem Petr Olyšar, ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.

Polská státní společnost PGE GiEK, která lom Turów provozuje, v žádosti o posouzení vlivu na životní prostředí žádné extrémní dopady na zásobování vodou neuvádí. Vliv na hydrologické poměry prý budou stejné jako dosud. Přeshraniční dopad na životní prostředí žádost vylučuje. Na české straně hranic ovšem kvůli odvodnění v důsledku těžby už vyschlo několik potoků.

Těžba na tři desetiletí

PGE GiEK prosazuje maximální variantu, kdy by se mělo v Turówě dotěžit veškeré dostupné uhlí, kterého je 344 milionů tun. Těžba by měla skončit kolem roku 2044. Jen tato varianta podle firmy zajistí životnost modernizované elektrárny Turów. V ní se už staví nový blok s výkonem 450 megawattů za více než 4,5 miliardy zlotých. Další tři bloky procházejí modernizací za necelou půlmiliardu zlotých.

Všechny stavby by měly být podle nového harmonogramu hotové v roce 2020. Ve stejný rok vyprší lomu Turów aktuální povolení k těžbě. Poláci nicméně tvrdí, že zatím není jisté, zda se těžba nakonec rozšíří.

Elektrárenský komplex Turów přitom loni stáhl jejího vlastníka, polostátní společnost PGE, do miliardové ztráty. Firma odepsala 80 procent hodnoty elektrárny, protože podle firemní analýzy v budoucnu nepřinese dříve očekávané ekonomické výsledky. Do účetnictví tak musela promítnout ztrátu 5,1 miliardy zlotých. Dnes si elektrárny cení jen na 445 milionů zlotých. Po vybudování nového bloku, firma zavře staré tři bloky 8,9 a 10.


Čtěte také:

Liberecký kraj a obce se spojí proti rozšíření těžby v Polsku

Polští farmáři hrozí povstáním kvůli uhelnému dolu, pomáhá jim výrobce kečupů

Jan Stuchlík Autor: Jan Stuchlík redaktor E15

Komentáře

Čtěte také

Elektromobilem přes Evropu. Evropská komise chce více nabíjecích stanic

Elektromobilem přes Evropu. Evropská komise chce více nabíjecích stanic

Evropská komise chce snížit emise oxidu uhličitého, pomoci tomu má větší prodej elektromobilů. Zákazníky má přesvědčit o jejich nákupu větší počet nabíjecích stanic. více

Mobilní web