Krejčovská tradice v Prostějově žije dál. Koutný šije pro evropské armády | E15.cz

Krejčovská tradice v Prostějově žije dál. Koutný šije pro evropské armády

Daniel Novák

Prostějov je zvláště v posledních letech často spojován s tenisovými hvězdami typu Tomáše Berdycha nebo Petry Kvitové. Faktem ale je, že navzdory krachu oděvního kolosu OP Prostějov je to stále průmyslové město. Krejčovskou tradici zastupuje hlavně rodinný podnik Koutný. Šije především vlněné obleky pro vojáky, hasiče a pro celníky.

Pavel Koutný do národního podniku OP Prostějov nastoupil už před více než čtyřiceti lety. Krátce po změně poměrů ale z fabriky odešel a v roce 1992 se vrhl do podnikání. Tři roky se plácal se společníky, ale výsledky se nedostavovaly. „Tehdy jsem pochopil, že žádný spolumajitel nesmí být. Člověk musí podnikat jen sám, respektive s manželkou,“ vzpomíná na začátky. Zcela se Pavel Koutný osamostatnil v roce 1995. Rozhodl se, že oděvní firmu spojí se svým jménem.

Příkladem mu byl průmyslník František Rolný. Ten v Prostějově ve druhé polovině 19. století založil oděvní impérium Rolný, které se v mnohém inspirovalo od Zlína Tomáše Bati. Nejstarší z rodu Koutných uznává, že začátky byly krušné. Všechny průmyslové prostory v Prostějově byly obsazené.

Hvězda cestovního ruchu, autobus Škoda RTO, se přestala vyrábět před 40 lety. Připomeňte si ji snímky Viléma Heckela

Brzy bylo jasné, že se neobjede bez vybudování vlastní výroby na zelené louce. Rodina však bydlela se Škodovkou 120 v paneláku, banky se k nim stavěly zády. Pomohl vstřícný krok stavební firmy, která nový provoz stavěla. Prodloužila Koutnému splatnost faktur, což mu poskytlo nutný kapitál pro rozjezd. Na začátku chtěla společnost kromě mužů šatit i dámy.

„Dámská móda je však složitá, mimo jiné na barevnost, rychle odchází. Takže jsme se rozhodli dělat jen pánskou konfekci,“ uvedl podnikatel. Firmě se však vyplatilo zaměření na dodávky pro stát. Tedy do sektoru, který tehdejší prostějovský hegemon OP opomíjel. Na státních odběratelích ostatně vydělává i největší konkurent Koutného, společnost Blažek.

Krejčovská tradice v Prostějově žije dál. Koutný šije pro evropské armády

„Vsadili jsme na státní zakázky. Tím se nám začalo dařit finance otáčet, i když ziskovost na veřejných zakázkách byla nižší,“ vzpomíná Koutný. Podnik je úspěšný s dodávkami pro vojáky i v cizině. Od Slovenska přes Rakousko po Nizozemsko. Aktuálně zkouší Německo. „V zahraničí bychom chtěli expandovat ještě více, ale to už bude záležitost pro dědice firmy,“ říká zakladatel.

Příjmy z veřejných zakázek dělají v současnosti dvě třetiny z 320milionových tržeb společnosti. Díky tomu podnik v čistém vydělal 57 milionů korun. To znamená ziskovou marži přibližně osmnáct procent. Takto vysoko se dostaly marže Koutného teprve v posledních letech.

Slovenští dravci se stahují

„Je to díky tomu, že do firmy vstoupily děti,“ směje se majitel. Pavel Koutný mladší pracuje ve firmě už přes patnáct let. Ještě jako student ekonomiky chtěl nejdříve odjet pracovat do Austrálie. To mu ale rodiče zatrhli s tím, že radši bude u nich v podniku zametat. Spolu s ním působí ve společnosti také jeho sestra Petra Koutná.

Spolu s bratrem sice podíly ve společnosti ještě nemají, jsou ale již jednateli podniku. Například o dalších investicích už rozhoduje celá rodina společně. Pavel Koutný starší ovšem trvá na tom, že alespoň tři dny v týdnu chce chodit do práce dál i po předání firmy.

Viktor Kožený tam vykupoval kuponové knížky, teď se v michelském areálu míchá müsli

„Člověk se musí udržovat v jistém rytmu,“ dodává. Budoucí spolumajitelka podniku Petra Koutná má mimo jiné na starosti retail.

„Naším úkolem je zvýšit počet prodejen a jít například i do obchodních center. V nich se dnes nakupuje nejvíce,“ líčí strategii. Nové obchody mají společnosti zvýšit podíl retailu na tržbách. Koutní totiž připouštějí, že vysoký podíl veřejného sektoru na tržbách je potřeba rozmělnit. Současně se riziko snaží snížit dodávkami na různé trhy.

„Portfolio máme tak široké, že když nevyjde Česká republika, vyjde Rakousko nebo Nizozemsko,“ upřesňuje zakladatel firmy. Provázání se státem vede například k tomu, že řada objednávek přichází těsně před státními svátky, kdy se například udílejí vyznamenání. „Na konci září si vzpomenou, že 28. října se bude vyznamenávat generál. Takže najednou potřebuje kalhoty, plášť, sako. Je to ale samozřejmě prestiž.“

Tomáš Pitr udělal velký obchod v realitách

Koutnému volají mimo jiné proto, že konkurence prý malé zakázky v šibeničních termínech dělat moc nechce. Koutný má navíc výhodu vlastních dílen v Prostějově, které menší série zvládají. Pro firmu v současnosti pracuje kolem 100 lidí.

Dalších zhruba dvě stě lidí pro společnost šije v českých a slovenských partnerských dílnách. Jen v Prostějově by totiž lidi firma nenašla. A to paradoxně i v situaci, kdy někdejší obr OP Prostějov již neexistuje.

Nenáviděný i uznávaný Kalousek končí v čele další strany: projděte si dráhu politického matadora

„První oděvní cech vznikl v Prostějově již v 15. století. Takže po roce 1989 jsme tu zničili něco, co vznikalo pět set let,“ stýská si Koutný starší. Trabl branže podle něj byl, že se nedokázala přehodit výhybka na šití malých sérií. Firma proto v současnosti zápolí například s dopady zrušení oděvní průmyslové školy nebo oděvního výzkumného ústavu.

Kvůli tomu má problémy se sháněním lidí. Nedostatek pracovních sil je v protikladu s plány společnosti na další investice.

„Plánujeme nové investice, chceme například zřídit kalhotovou dílnu, ale vůbec netuším, kde vezmeme zaměstnance.“ Maximální výrobní kapacita prostějovského závodu Koutný činí v přepočtu na tržby asi 350 milionů korun. Od ní už přitom není daleko. „Dále bychom se chtěli zaměřit spíše na zvedání ziskovosti firmy,“ říká Koutný starší.

Zápisník Adély Čabanové: Cena za spravedlnost

V nejbližších pěti letech podle něj totiž nelze zvednout výkon společnosti bez rizika jeho přehřátí. Díky ziskům se od roku 2000 daří podniku fungovat bez úvěrů jen s vlastními prostředky. Lehké to však firma neměla. Také na byznys s uniformami totiž v minulých letech dopadla drtivá konkurence v podobě levné asijské práce.

„Dříve jsme se utkávali s výrobními firmami, takže to bylo férové. Pak jsme dlouho zápasili jen s obchodními firmami. Zakázku vyhrají a nechají si ji ušít například v Asii,“ říká Pavel Koutný mladší. Jeden čas prý tento typ konkurence Koutné dost válcoval. „Nyní se ale trend obrací, začíná se více hledět na kvalitu. Kvalitní zboží již chce i Česká republika.“

Konkurence obchodních firem díky tomu již není tak ostrá. Přitom ale ani Koutný nezvládá vyrobit všechno v Prostějově, respektive v Česku a na Slovensku. Bez nadšení říká, že část produkce pro něj dělají partneři v Bulharsku a v Albánii. „Je pravda, že kdybychom nešili v těchto státech, tak bychom ve veřejných zakázkách horko těžko uspěli s cenami. Byla to přirozená obrana proti čistě obchodním firmám.“

Miliardář Krúpa se vložil do boje o lithium, koupil podíl v australské EMH

Zároveň však trvá na tom, že to nebylo na úkor kvality. Koutný junior ale jako budoucí spolumajitel společnosti připouští, že v České republice se uživí jen výroba malých speciálních sérií nebo zakázek na míru. Velké série už podle něj budou těžko vznikat jinde než v levnějším zahraničí. Mimo jiné kvůli tomu, že odměňování v oděvním průmyslu je na chvostu mzdového pelotonu.

Firma Koutný v číslech

Rok založení: 1995

Tržby: 320 mil. Kč (2016)

Čistý zisk: 57 mil. Kč (2016)

Počet zaměstnanců: 100

Majitelé: Pavel a Marcela Koutní

Nástupci: Pavel a Petra Koutní

Novinka z Vodochod má první kupce
Tomáš Pitr udělal velký obchod v realitách
Skupina s Petrem Nečasem vstupuje do rychle rostoucího globálního e-byznysu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!