Ladislav Semetkovský: Drony čeká boom jako internet před 20 lety

16. srpna 2016 • 06:50
Původně mediální podnikatel Ladislav Semetkovský se vrhl do byznysu s bezpilotními letouny. Internetová média neopustil, ale budoucnost vidí jinde. Během několika let by jeho společnost Primoco UAV mohla vyrábět až stovky letadel ročně.

Proč jste v Česku odešel z médií?

V Česku jsme na portálu Tvůj dům měli dvaapůl tisíce zákazníků. Byli jsme jednička v bydlení, dál nebylo kam růst a mě už to moc nebavilo. V roce 2007, těsně před tím, než začalo všechno padat, jsem společnost Media Online prodal za jednotky milionů dolarů finskému koncernu Sanoma.

Jak jste se dostal k letadlům?

Mám pilotní licenci, s letadly lítám už od roku 1999. Postupně jsem létal na větších a větších strojích. Létání mě fascinovalo, bylo to moje hobby. Někdo chodí na golf a my jsme s kamarády amatérsky létali. Nejen po Evropě, ale třeba i na Aljašku. V souvislosti s letadly mě pak silně přitahovala výroba. Což je podobně tvůrčí práce, jakou jsem si vyzkoušel v médiích.

Stejná platí i pro to, jak se český byznysmen dostane do Ruska.

V roce 2005 jsem se čirou náhodou ocitl v Rusku. Okamžitě mi došlo, jak obrovskou příležitost představuje. Ruský trh je obrovský, ale náročný. Všechno je to tam o vztazích. Když tam přijdete, roky krvácíte a musíte makat. Čím jsem tam však déle, tím je to lepší. Otevírají se tam věci, které by v kontinentální Evropě nebylo možné dělat.

Berete Rusko pragmaticky nebo jste rusofil?

Rusko je moje srdeční záležitost, mám ho jako druhý domov.

Zakladatel Primoco UAV Ladislav SemetkovskýZakladatel Primoco UAV Ladislav SemetkovskýAutor: Michael Tomeš, E15

Ovlivňují váš byznys protiruské sankce?

Jsou negativní pro obě strany. Mě se to konkrétně dotýká tak, že nejsem schopen v Praze vyrobit letadlo a dodat ho ruskému zákazníkovi. Vyřešíme to tak, že budeme vyrábět v Rusku. Potenciál tamního trhu je totiž obrovský. Obecně si myslím, že i Evropská unie ví, že je jen otázka času, kdy sankce skončí.

Co je za současným skloňováním dronů ve všech pádech?

Je to ohromná byznysová příležitost. Je to něco jako když jsem v roce 1997 začínal podnikat na internetu. Na něm platí pravidlo, že první vydělává, druhý je nule a všichni ostatní jsou v řiti. Takže s drony je to stejné jako v počátcích internetu. Na trhu není žádný lídr, současně je na světě kolem devíti set výrobců bezpilotních letadel. Rostou jako houby po dešti, ještě před třemi lety jich bylo maximálně čtyři sta. Všechno nasvědčuje tomu, že nás čekají obrovské dvojnásobné až trojnásobné růsty.

Lidé si dnes koupí malý dron a jdou s ním klidně létat někam na Hradčany a pak se diví, že je zadrží policie

A co rizika?

Jste pionýr úplně ve všem, na co šáhnete. Současně je dnes létání s bezpilotními prostředky velmi benevolentní. Myslím, že by mělo být výrazně více regulované a řízené, jako je tomu například ve Španělsku. Lidé si dnes koupí malý dron a jdou s ním klidně létat někam na Hradčany a pak se diví, že je zadrží policie. Nemají potuchy o leteckém právu, o pravidlech létání, o mapách, o ničem. Zmínění Španělé to mají tak, že kdo chce létat s drony, musí projít pilotním výcvikem.

Začali jste vyrábět letos v únoru. Kdo jsou první zákazníci?

Aktuálně máme vyrobených deset letadel. Zákazníci jsou primárně z Blízkého východu a Afriky. Kromě Spojených států a Kanady však máme poptávky z celého světa. Nedávno se nám ozvala například policie ze Srí Lanky. Je to všehochuť komerčních společností a států. Největší potenciál vidíme u provozovatelů ropovodů a plynovodů. Obrovská příležitost je také ve velkém zemědělství. Farmáři pomocí multispektrálních kamer umístěných na dronech můžou velmi přesně identifikovat, co jaká část pole vyžaduje. Můžou takto také počítat stáda, což poptávají v Africe. Tam chtějí drony používat také na chytání pytláků. Spolupracujeme rovněž s partnerem, který pracuje na vývoji izotermické kapsle. S tou by pak dron mohl dopravit v neobydlených oblastech například léky člověku, který zkolabuje. Zatím ale narážíme na to, že z dronu nesmí podle předpisů nic vypadávat. Předpisy se ale mohou změnit a jde to i rychle, pokud to je ve veřejném zájmu. Třeba ruské ministerstvo zdravotnictví chce tento problém řešit a investovat i nějaké peníze.

Na co ještě se budou drony v Rusku používat?

Vezměte si například ochranu plynovodů a ropovodů. V Rusku jsou tyto stavby běžně dlouhé osmadvacet tisíc kilometrů. V kategorii, kterou děláme, se dnes většinou dělají jen vojenská letadla. Proto říkáme, že jsme jedno z největších civilních bezpilotních letadel na světě. Stejně velké vojenské stroje jsou na tom přitom technologicky hůř než my.

Celé odvětví rychle roste, kolik očekáváte objednávek?

V Čechách jsme schopni vyrobit zhruba 50, 100 letadel ročně. Letos ještě hodně testujeme, takže teď jsme na čísle deset a letos plánujeme vyrobit do 30 letounů. Šest zaměstnanců nyní smontuje jedno letadlo týdně. Já jsem si ale nikdy nedokázal představit, že budeme vyrábět desítky kusů ročně, dneska ale věřím tomu, že až se to celé zaběhne, tak třeba v roce 2018 v České republice dokážeme vyrobit sto letadel a podaří se je i prodat.

Jaké příjmy ze stovky letadel očekáváte?

Nikdo si nekupuje jedno letadlo, s tím vlastně nic neuděláte. Vždycky prodáváme letu pěti, nebo alespoň tři letadel a pozemní stanice. Základní balík obsahuje letadlo, kameru nebo nějaké jiné příslušenství – letadlo unese 10 až 50 kilo, máte v tom školení a údržbu. V téhle branži se o cenách moc nemluví…

Tak alespoň řádově…

Dejme tomu, že balík pěti letadel se dvěma pozemními stanicemi se pohybuje kolem milionu eur. Když to porovnáte s nejlehčím vrtulníkem na trhu, jste zhruba na poloviční ceně za provoz, pakliže vezmete v úvahu například vrtulníky, co používá česká policie, můžete létat za pět až deset procent oproti současnému řešení.

Takže prodejem 50 až sto letadel 100 se v tržbách dostanete na desítky milionů eur?

Ano. Plus je k tomu třeba přidat Čínu. Tamní společnosti VAST buduje obrovskou továrnu, kde licenčně nebo v kooperaci vyrábějí různé typy letadel. Naše letadlo se jim líbilo, a protože já jsem nechtěl jít do joint venture, a tak jsme se dohodli, že si koupí licenci. Dneska máme podepsané nějaké základní dokumenty a věřím, že je to na dobré cestě.

Jakou má tento kontrakt hodnotu?

Z mého pohledu je to jednorázově nejlepší obchod, co se mi podařil.

Bavíme se o stovkách milionů korun?

To určitě. V Číně jsme zároveň dostali nabídku i od jiných firem, ale s VAST jsme velmi rychle našli společnou řeč. Podobná jednání teď vedeme i v jiných částech světa, ale tam je to všechno na dlouhé lokte.

Čím vaše letadlo zájemce ve světě oslovuje?

Vemte si státy, které sice mají dost peněž, ale nemají příliš rozvinutý průmysl. Třeba arabské země mají velké příjmy z ropy, dnes už ale nechtějí techniku nakupovat u Američanů a už vůbec ne u Izraelců. To je technologická špička, ale zase jsou hrozně drazí. Cena je vysoká i kvůli tomu, že všechna vojenská bezpilotní letadla se vždycky stavěla v malých sériích. Několika zákazníků dodáte pár kousků ročně a z toho musí žít cela fabrika. Mně pár zákazníků říkalo, že jsme strašně levní. Ale mým cílem není prodat zákazníkovi jeden dva kusy a žít z toho dalších pět let. My v Česku budeme každý rok prodat 50 až 100 letadel pro Evropu, Afriku a Blízký východ. V Rusku budeme vyrábět pro ruský trh, objemově se budeme pohybovat na podobné úrovni jako v Česku. V Číně výrobu odhaduji na stovky kusů, licence je omezená na domácí trh.

Kde vyroste vaše ruská továrna?

Lokace ještě není úplně definitivní, mým favoritem ale je jedno malé letiště zhruba sto kilometrů od Moskvy. Přímo na letišti také otevřeme výcvikové centrum.

Do výroby v Rusku investujete sami, nebo máte místního partnera?

Jednáme s místním partnerem, ještě to ale není dotažené. Věřím, že v horizontu půl roku by to mělo být uzavřené a v příštím roce touto dobou budeme vyrábět. Samozřejmě je také potřeba dotáhnout jednání se zákazníky. Problém je v tom, že Rusko letos přijalo zákon o bezpilotních letadlech, ale ruský letecký úřad dodnes nebyl schopen vypracovat úřední postupy.

Jakou investici si expanze do Ruska vyžádá?

Není to velká suma, je to v řádu milionů korun. Vývoj už jsme dokončili tady. Investice je vratná prakticky okamžitě, je to jako u softwaru, něco naprogramujete a potom to jenom kopírujete. Když jste na začátku technologického vývoje, jde vše snáze. Připomíná mi to 90. léta na internetu, reklamu jsme prodávali za cenu, kterou by dneska vůbec nikdo nedal. Dneska, když neprodáte pod náklady, tak si ještě zpíváte.

Zakladatel Primoco UAV Ladislav SemetkovskýZakladatel Primoco UAV Ladislav SemetkovskýAutor: Michael Tomeš, E15

S vývojem trhu se určitě vyskytnou velcí konsolidátoři. Počítáte s tím, že výhledově firmu prodáte?

Konsolidátoři kupodivu už existují. I my dostali několik nabídek na koupi podílu. V zásadě ale firma nyní není na prodej. Jsem majoritní akcionář, minoritní partner mi pomáhá s financováním. Z dlouhodobého hlediska je ale snem každého podnikatele úspěšný prodej. Rozhodně nechci do konce života vyrábět letadla.

Jaká je valuace celého podniku?

Je skvělá.

Je řeč o miliardách korun?

To určitě.

Nad mořem okolo Malty by mohly hlídkovat české drony

Zmínil jste omezení předpisy. Jak se vyvíjí situace v Evropě?

Myslím si, že než budeme v Česku moci letět nad městem, tak to ještě alespoň pět let potrvá. Evropská unie je v tomto ohledu hodně rozhádaná. Brusel má snahu věci regulovat, ale je otázka, co vymyslí.

Kde může vaše letadlo létat? Potřebují zákazníci letiště?

Stačí nějaká pevná dráha. Plně naložené letadlo odstartuje na zhruba 70 metrech, ideální je mít plochu dlouhou zhruba 200 až 300 metrů. Letadlo je schopné odletět i z trávy.

Zůstane Primoco do budoucna u jednoho modelu dronu?

To ukáže čas. Teď se soustředíme na prodej současného letadla. Časem ale budeme letadlo spíš zvětšovat než zmenšovat. Někteří zákazníci už teď žádají, abychom dokázali létat 24 hodin a měli výrazně větší dolety, kde ale končíme na limitech klasického radiového spojení. Větší vzdálenosti znamenají řízení přes družici a tedy nějaké zapojení armády. Já chci ale zůstat v civilním světě. Nyní jednáme s Maltou, která chce s drony hlídkovat nad mořem. Se současnými radary jsou schopni vidět do deseti kilometrů objekt o velikosti osobního auta. Když někdo jede 15 kilometrů od pobřeží na gumovém člunu, tak o tom nemají tušení. Dneska se podobný monitoring provádí pomocí letadel, žádná země jich ale nemá dostatek a je to strašně drahé.

Budete si vedle letadel nechávat i online byznys?

Budu muset, protože ho nikdo nechce koupit. Už několikrát jsme se ho snažili prodat, problémem v Rusku ale je, že všechna média jsou ve ztrátě, takže mi nikdo nedá ani řádově tolik, co bych si představoval.

Ladislav Semetkovský (38)
Původně mediální podnikatel provozoval v Česku především portály o bydlení v čele s webem Tvůj dům. Svou společnosti media Online v roce 2007 prodal finské skupině Sanoma. Nyní podniká především v Rusku, jeho firma Primoco Investments provozuje zájmové portály v čele s Russian Traveller.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!