Levný břidlicový plyn drtí uhelné doly

Levný břidlicový plyn drtí uhelné doly
21. srpna 2013 • 07:16
Americké černé uhlí kvůli levnému břidlicovému zemnímu plynu zaplavilo Evropu. Za oceánem krachují doly. Jenže to neznamená, že by uhlí s plynem prohrálo. Jeho těžba se přesouvá do oblastí s nižšími náklady. Plyn navíc nedokáže v dohledné době elektřinu z uhlí ve velkém nahradit.

Černé uhlí bylo pro rodinu Kyle Thackera z východního Kentucky vším. Čtyři generace Thackerů fáraly do dolů v Knott County. „Mohl jste kdykoli odejít a druhý den jste našel práci v jiném dole,“ vzpomíná Thackerův otec. Teď je vše jinak. Pět Thackerových synů také nastoupilo na šachty. Jenže loni všechny vyhodili. Práci hledají už rok. Marně.

Podobný osud zažívají tisíce dalších horníků z dolů pod Apalačskými horami na východě Spojených států. Těžařské firmy tamní doly buď utlumují, nebo přímo zavírají. Těžba je příliš drahá. Nespasí ji ani vývoz do Evropy či Asie, kde se za tunu energetického uhlí platí víc než v Americe.

Připomíná to neradostný příběh z Ostravska, kde jsou v ohrožení tisíce horníků z šachet Ostravsko-karvinských dolů. I oni se bojí o práci, protože firma nedokáže prodávat uhlí za tolik, aby pokryla alespoň výrobní náklady. V Kentucky i na Ostravsku míří prst na jednoho viníka nynější krize, boom břidlicového plynu ve Spojených státech. Ten srazil cenu zemního plynu v Americe na historická minima. Ve výrobě elektřiny začal plyn pomalu nahrazovat uhlí. Když ho těžaři nemohli prodat doma, začali ho vyvážet především do Evropy. A evropská cena uhlí se propadla tak, že dostala evropské producenty na pokraj přežití.

Jako důkaz změny poměrů v americké energetice se často uvádějí statistiky z loňského roku. Podíl elektřiny z plynu poprvé prolomil hranici 30 procent. Naopak elektřina z uhlí se poprvé propadla pod 40 procent. Analýza Mezinárodní agentury pro energii (IEA) však upozorňuje, že to byla spíše souhra náhod. Mírná zima, horké léto a časté výpadky jaderných elektráren musely korigovat právě pružné plynové elektrárny. Už letos by se podíly elektřiny měly zase vrátit do normálu. Tedy uhlí nad 40 procent a plyn někam k 26 procentům.

Uhlí není mrtvé

S černým uhlím se prostě dál počítá. Jen se bude těžit méně pod horami a většina ho bude pocházet z povrchových dolů v centrálních a západních regionech, kde se těží až šestkrát levněji. Obrat je vidět už letos. Ve druhém čtvrtletí vzrostla spotřeba uhlí v USA o 9,5 procenta. Největší americký těžař Peabody Energy se hned mohl pochlubit lepšími hospodářskými výsledky. Uhlí z jeho povrchových dolů je nyní pro elektrárenské firmy výhodnější než zemní plyn, jehož cena za poslední rok vzrostla o polovinu.

Firmy sázejí na to, že cena plynu půjde nahoru a spotřeba elektřiny poroste, takže vzroste i poptávka po uhlí. Tyto předpoklady potvrzují i odhady IEA a americké vládní Energetické informační agentury. V roce 2035 by mělo z uhelných elektráren pocházet 43 procent americké elektřiny. Naopak poradenská společnost IHS Global Insight předpokládá, že tažení proti emisím skleníkových plynů v USA v příštích letech zesílí, což srazí výrobu elektřiny z uhlí na čtvrtinu.

Pokud by platil optimistický uhelný scénář, zastaví se v příštích letech růst exportu amerického uhlí. Pro OKD to však příliš dobrá zpráva není. Pořád ho bude na evropský trh mířit více než dnes.

Plynová iluze

Jakkoli se při pohledu přes oceán může zdát, že levný zemní plyn musí černé uhlí převálcovat, analýzy IEA jsou výrazně skeptičtější. Až dosud rozšiřoval plyn uplatnění v elektroenergetice díky růstu spotřeby elektřiny. Jenže v posledních dvou letech se růst spotřeby zastavil. A ukazuje se, že skutečný potenciál pro nahrazení uhlí plynem je poměrně malý.

PlynovodPlynovodAutor: profimedia.cz

Plynové elektrárny se v USA stavěly ve velkém v uplynulých dvaceti letech. V řadě států se potýkají s malým využitím kapacit. Často jsou přitom na místech, kde jejich přirozenou konkurencí nejsou uhelné elektrárny. To je případ Kalifornie či Arizony. I kdyby začaly vyrábět více elektřiny, ta se kvůli fragmentaci amerického energetického trhu nedostane na východní pobřeží, kde naopak dominuje ve výrobě elektřiny uhlí.

Polovinu plynových elektráren tvoří zařízení s otevřeným cyklem, která jsou méně účinná než moderní paroplynové zdroje. Jejich nasazení jako ekonomická alternativa uhlí podle analýzy IEA nedává smysl. Z celkového instalovaného výkonu 3,6 gigawattu plynových elektráren může uhelným zdrojům konkurovat jen 613 megawattů, vyplývá z výpočtů IEA.

Ceny uhlíCeny uhlíAutor:

Většina států USA nemá liberalizovaný trh s elektřinou. Výrobci mohou v řadě z nich do koncových cen elektřiny plně promítat změny v ceně paliva. Jejich marže však musí zůstat stejná. Nemají proto motivaci přecházet z uhlí na plyn, i kdyby byl levnější.

Páteř energetiky

Přechodu na plyn by mohly nahrávat plánované uzavírky některých starších a menších uhelných elektráren. Jejich majitelům se už nevyplatí investovat do opatření, které vyhoví přísnějším limitům pro vypouštění škodlivin do ovzduší. Do roku 2020 se zavře zhruba deset procent uhelných elektrárenských kapacit. O odstavení dalších pěti až osmi procent kapacit by mohli výrobci elektřiny podle analýzy vládního úřadu Government Accountability Office rozhodnout v příštích letech.

Částečně však tento výpadek nahradí nové zdroje. Ve výstavbě nebo s potřebným povolením je dnes zhruba 15 gigawattů uhelných elektráren. Naopak velké investice do nových plynových zdrojů se kvůli slabšímu využití stávajících elektráren příliš nečekají.

Klíčový je také odhad ceny zemního plynu. IEA soudí, že se blíží konec superlevného plynu. Do roku 2017 by jeho cena měla vzrůst na 4,7 dolaru za milion britských termálních jednotek (jednotka, v níž se obchoduje na Newyorské komoditní burze). To je skoro o polovinu více než aktuální cena. Při takové ceně zůstane uhlí konkurenceschopné ještě při 75 dolarech za tunu, což je i hodnota dnešních amerických kontraktů. Na rozdíl od plynu však mezinárodní agentura růst ceny uhlí nepředpokládá.

Černé uhlí zjevně s plynem hned tak neprohraje. Pořád bude tvořit páteř americké energetiky. Do Knott County v Kentucky se ale jeho těžba už nevrátí.

Budoucnost jaderných elektráren je ve Spojených státech ohrožena

Ještě před pěti lety se zdálo, že jaderná energetika prožije ve Spojených státech novou renesanci. Představitelé společnosti Westinghouse, která se uchází o dostavbu Temelína, stále opakují, že bez nových reaktorů se Amerika neobejde. Jenže elektrárenské firmy od původních záměrů ve velkém ustupují. Jejich plány jim hatí nejen levný břidlicový zemní plyn, ale také levné černé uhlí.

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: westinghousenuclear.com

Elektřině z těchto zdrojů nemohou nové reaktory konkurovat. Navíc se ke slovu ve stále větším měřítku dostávají dotované obnovitelné zdroje. Zastáncům jádra zatím nevyšla ani sázka na to, že se v USA začne bojovat s emisemi skleníkových plynů. Jejich objem totiž klesá s tím, jak se více elektřiny vyrábí ze zemního plynu.

Na problémy si ale zadělali i samotní provozovatelé elektráren. Kvůli únikům radioaktivní páry a nekvalitním opravám se v posledních sedmi měsících definitivně zastavily tři reaktory, připomíná americký týdeník Business Week. V květnu navíc rozhodla společnost Dominion Generation, že zavře ztrátovou jadernou elektrárnu ve Wisconsinu.

Jedna elektrárenská společnost za druhou také ruší plány na výstavbu nových reaktorů. Z původních 24 reaktorů, pro které žádaly firmy o povolení k výstavbě v roce 2008, se do fáze výstavby dostaly jen čtyři. Analytici se shodují, že nové jaderné elektrárny se vyplatí při ceně elektřiny 12 amerických centů za kilowatthodinu. Elektřinu z plynu lze přitom prodávat už za pět až devět centů.

Čtyři reaktory, které se staví v Jižní Karolíně a Georgii, těží z výhody, kterou jejich budoucím majitelům daly regulační úřady. Ty elektrárenským společnostem dovolily, aby zvedly koncovou cenu elektřiny, a vytvořily si tak zdroje pro financování nových reaktorů.

Autor: Jan Stuhlík
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!