Lithiová horečka pokračuje. Za tunu bílého prášku se platí 20 tisíc dolarů

Lithiová horečka pokračuje. Za tunu bílého prášku se platí 20 tisíc dolarů
7. listopadu 2016 • 16:48

Popularita lithia nebere konce. Cena prášku uhličitanu lithného vyrostla už na 20 tisíc dolarů za tunu. Poptávku živí především rostoucí produkce akumulátorů, ale také snahy o efektivnější skladování energie.

Ještě v lednu 2016 se tuna uhličitanu lithného prodávala za deset tisíc dolarů, nyní je jeho cena dvojnásobná. Stříbřitý, lehký a měkký kov, který dobře vede elektrický proud i teplo, patří k nejžádanějším materiálům především kvůli sílícímu zájmu o stále nové a výkonnější lithium-iontové baterie. Ty samozřejmě pohánějí smartphony, tablety, notebooky, ale také elektromobily.

Trh s Li-ion bateriemi je dokonce tak velký, že globální produkce za loňský rok by dokázala zásobovat elektřinou celý svět jednu minutu a Českou republiku osm hodin. Tvrdí to alespoň Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.

Tesla se poprvé dostala do zisku, ve čtvrtletí vydělala půl miliardy

Přes rostoucí poptávkou po větších výkonech, elektromobilech a čistší elektřině je byznys s lithiem stále docela malý. Žádaný materiál se těží především v Austrálii a v trojúhelníku mezi Argentinou, Bolívií a Chile. 

Loni se celosvětově spotřebovalo 184 tisíc tun uhličitanu lithného. Studie Deutsche Bank odhaduje růst poptávky do roku 2025 na 534 tisíc tun.

Kov pro elektromobily

Největší objem drahocenného kovu zpracovávají především výrobci spotřební elektroniky jako Samsung, Sony, LG, Panasonic nebo ATL. Do buducna se však očekává, že roli dominantního zpracovatele převezme automobilový sektor, konkrétně výroba elektromobilů. Ostatně do světa lithium-iontových baterií čerstvě vstoupil taky japonský automobilový obr Toyota. 

Magický kov? Cena lithia díky poptávce po bateriích rychle roste

Jak ale varoval prestižní magazín Nature, technologie lithium-iontových baterií dosahuje už téměř hranice svých možností. To ale těžaře a výrobce baterií zatím nemusí trápit. Uvažované alternativy počítají s lithiem jako základním prvkem i nadále. V úvahu přichází technologie lithium-síra, která umí pojmout teoreticky až pětkrát více energie než lithium-iontová baterie. Nové možnosti by mohly nabídnout také baterie na principu lithium-vzduch nebo sodík-vzduch. 

"Po věku zlata, uhlí a ropy vstupujeme do věku lithia. Rodí se skupina lithiových magnátů," okomentoval popularitu kovu analytik James Burgess.

V Česku se poprvé v historii bude těžit lithium, Janečkův fond má povolení pro Cínovec

Za tři roky by se mělo v Česku poprvé v historii cíleně těžit lithium. Z bývalého odkaliště na Cínovci bude získávat lithnou slídu Cínovecká deponie, kterou většinově vlastní fond RSJ Private Equity spravující peníze miliardáře Karla Janečka a jeho partnerů ze společnosti RSJ. V září firma získala od báňského úřadu povolení k těžbě.

„Teď musíme připravit projekt separační linky, která surovinu pro výrobu lithia oddělí z vytěženého písku. To zabere dva až tři roky. Pak začneme s těžbou," vysvětluje Libor Winkler, partner fondu RSJ Private Equity. Mezitím se bude snažit pro projekt získat finančního partnera.

V hlušině po dřívější těžbě barevných kovů se skrývá 2100 tun čistého lithia. Pro průmyslové použití, například v bateriích, se ale používá uhličitan lithný, kterého se z čistého lithia dá získat pětkrát více. Tuna uhličitanu se nyní prodává za zhruba šest tisíc dolarů. „My ale nebudeme prodávat přímo uhličitan lithný. O jeho výrobě zatím neuvažujeme. Takže budeme prodávat za nižší ceny,“ vysvětluje Winkler.


 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!