Ložiska plynu ze Středomoří zásobování Evropy nespasí

Ložiska plynu ze Středomoří zásobování Evropy nespasí
1. září 2015 • 06:20
Objevy zemního plynu ve východním Středomoří zajišťují tamním zemím desítky let energetické nezávislosti. Naděje, že by plyn z okolí Kypru, Izraele či Egypta, výrazně změnil i zásobování Evropy, jsou zatím podle expertů hodně vzdálené.

Zatím jako poslední oznámila italská společnosti ENI objev největšího středomořského naleziště v pobřežních vodách Egypta. Pod mořským dnem by se mělo skrývat 850 miliard metrů krychlových plynu.

„Tento historický objev změní energetickou budoucnost Egypta,“ prohlásil šéf ENI Claudio Descalzi. Zároveň připustil, že firma je ochotna část podílu v novém nalezišti prodat.

Největší naleziště ve Středozemí: Eni objevila plyn u břehů Egypta

Egypt sice leží na zásobách plynu, ale vlastní těžba pokrývá jeho spotřebu jen z 80 procent. Na suchu jsou také dva závody na zkapalňování a vývoz plynu, které tam postavily evropské firmy. V jednom z nich v přístavu Port Said má ENI spolu se španělskou společností Union Fenosa podíl 80 procent.

Přes noc vývozcem

Nyní část egyptských potřeb pokrývá Izrael, který je typickou ukázkou, co objev plynu pod mořem znamená. V jeho pobřežních vodách se podle odhadů americké Energetické informační agentury skrývá 991 miliard metrů krychlových plynu. Z druhého nejvydatnějšího ložiska Tamar se už těží. Nejbohatší naleziště Leviathan na začátek těžby kvůli administrativním průtahům ještě čeká. I tak se Izrael stal téměř přes noc ze země závislé na dovozu energetických surovin vývozcem. Vláda loni odsouhlasila, že 40 procent zásob může zamířit do zahraničí. Dlouhodobé smlouvy se připravují třeba s Jordánskem.

Egypt by měl být také adresátem plynu, který letos našlo americko-izraelské konsorcium Nobel-Delek u jižních břehů Kypru. Vytěžit by mohlo až 127 miliard metrů krychlových plynu. I když budou těžaři Kypru garantovat desítky let energetické nezávislosti, budou moci většinu plynu vyvážet.

Do Evropy by se mohl středomořský plyn dostávat v dohledné době v podobě zkapalněného zemního plynu LNG. Nejkratší trasou pro plynovod by byla trubka do Turecka a následně na Balkán. Jenže s Tureckem nemají dobré vztahy ani Izrael, ani Kyperská republika. Ve hře je ještě plynovod z Kypru do Řecka za pět miliard eur, který by dokázal pokrýt spotřebu Řecka, Bulharska a Rumunska.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!