Mládek chce těžařům zvýšit poplatky o miliardu, Babiš žádal více

Naděje ministra financí Andreje Babiše, že by zvýšením poplatků za těžbu nerostů zvedl příjmy státního rozpočtu o skoro 2,5 miliardy korun, blednou. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zatím navrhuje poplatky celkem zvýšit o jednu miliardu. Nejvíce se však ještě bude jednat o tom, kolik z této částky dodají těžaři hnědého uhlí.

ilustrační foto
17.10.2014 11:36   |  

Babiš chtěl poplatek z hnědého uhlí zvednout desetkrát na necelé 2,5 miliardy korun. „Podařilo se nám vyjednat zvýšení jen na čtyřapůlnásobek. Nicméně těžaři tvrdí, že i to je pro ně těžko zvládnutelné. Pokusím se jednání s ministrem financí ještě otevřít, abychom se dostali k přijatelnějšímu číslu,“ říká Mládek. Důležité podle něj je, aby stát klíčové zaměstnavatele v regionu s vysokou nezaměstnaností zbytečně nezatěžoval a ti pak nemuseli propouštět.

Těžaři si nechali spočítat, že původní navrhované desetinásobné zvýšení poplatku by do roku 2019 připravilo o práci tři tisíce lidí. „Ročně nakupují těžební společnosti od externích firem subdodávky za 700 milionů korun,“ ilustruje regionální ekonomické závislosti Petr Antoš, předseda představenstva Vršanské uhelné. „Vybrané peníze by se měly vracet do regionu na restrukturalizaci ekonomiky. Těžba uhlí se totiž bude snižovat,“ dodává Jiří Popperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Obce vyšší poplatky příliš nepocítí

S větším tokem peněz z hnědého uhlí do těžařských regionů však MPO nepočítá. To za Mládkova předchůdce Martina Kuby navrhovalo dát nově krajům 35 procent z výnosu. Dnes si vybrané prostředky dělí obce u lomů a stát v poměru 75 procent ku 25 procentům.

„Kraje se k získání peněz z těžby staví vlažně. Takže počítáme s tím, že nově by obce místo 75 procent dostaly 38 procent, nicméně v absolutní částce si určitě nepohorší. Do státního rozpočtu by šlo 72 procent prostředků,“ vysvětluje Mládek. Obce získají více i díky navýšení poplatku z dobývacího prostoru na 1000 korun.

Těžaři nemají poplatky na koho přenést

Těžařům vadí, že zvýšení poplatků budou muset zaplatit z vlastních zisků. Přenést poplatek ve vyšší ceně uhlí na teplárny či elektrárny podle nich půjde jen těžko. Zpravidla to nedovolí dlouhodobé odběratelské smlouvy.

Například Vršanská uhelná má padesátiletou smlouvu se společností ČEZ. Na zdražení uhlí by se musely obě firmy znovu dohodnout. Teplárny zase podle těžařů mohou s vidinou dražšího uhlí po vypršení stávajících smluv urychlit přechod na jiné palivo. Nejvíce se hnědouhelné firmy bojí konkurence čím dál levnějšího černého uhlí.

Ve výsledku by nejvíce dopadlo zvýšení poplatků na ČEZ, který vlastní největší hnědouhelnou těžební společnost Severočeské doly. Ta z celkové české těžby ve výši 40,5 milionu tun loni ze země dostala 23,8 milionu tun. Za toto množství by nově těžař zaplatil zhruba 600 milionů korun místo nynějších zhruba 130 milionů.


Čtěte také:

Cena elektřiny od 90. let stoupla na osminásobek

NWR snížila výhled těžby uhlí, důvodem jsou prý geologické výzvy

V Česku roste výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, uhlí naopak klesá

Autor: Jan Stuchlík

Komentáře

Čtěte také

Erdogan chce mít kontrolu nad armádou i rozvědkou

Erdogan chce mít kontrolu nad armádou i rozvědkou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje v rámci reformy armády, aby měl kontrolu nad rozvědkou i armádou. O reformě jednala nejvyšší vojenská rada. Nyní jsou armáda i… více

Mobilní web