Němci sázejí na stejnosměrný proud, ochrání Polsko i Česko

Němci sázejí na stejnosměrný proud, ochrání Polsko i Česko
11. prosince 2015 • 06:14
Německo začne stavět první ze tří nových páteřních linek, které budou dopravovat elektřinu mezi severem a jihem země.

Přetoky elektřiny z větrných elektráren na severu Německa přes Polsko a Česko rok od roku více zatěžuje přenosové sítě těchto států. Jediný způsob, jak dlouhodobě vyřešit komplikovaný tok elektřiny ze severu na jih Německa, je dobudovat chybějící vedení na německém území. Prvním z nich bude projekt Ultranet na západě Německa. Vedení v délce 340 kilometrů postaví za 900 milionů eur provozovatelé přenosových sítí Amprion a TransnetBW.

Projekt bude mít několik prvenství. Kromě toho, že je první ze tří plánovaných tras, použijí Němci poprvé ve vnitrozemí vysokonapěťové vedení, které bude přenášet stejnosměrný proud. „Nevýhodou střídavého proudu je, že není výhodné ho přenášet na velké vzdálenosti. V Německu ale potřebujeme přenést elektřinu z větru na vzdálenost 700 až 800 kilometrů,“ vysvětluje šéf divize Energy Management společnosti Siemens Jan Mrosik. Právě Siemens dodá pro Ultranet stanice pro přeměnu střídavého proudu na stejnosměrný.

Zatím to nikdo nezkusil. Provedli jsme spoustu simulací

Poprvé se také zavěsí vedení se stejnosměrným proudem na sloupy, které zároveň nesou dráty se střídavým proudem.
„Zatím to nikdo nezkusil. Provedli jsme spoustu simulací, jak ovlivní stejnosměrné vedení dráty se střídavým proudem. Zjistili jsme, že to půjde,“ vysvětluje Klaus Kleinekorte z Amprionu.

Díky tomuto řešení se nemusely Amprion a TransnetBW potýkat s problémy jako například provozovatel sousední přenosové soustavy TennetT, který bude muset kvůli odporu obyvatel proti stavbě nových stožárů umístit kabely pod zem. Německé ministerstvo hospodářství spočítalo, že uložení kabelů pod zem prodraží nové linky o osm miliard eur.
Ultranet má být hotov v roce 2020. „Máme zpoždění. Původní termín, zprovoznit vedení do roku 2019, nestihneme,“ dodává Kleinekorte.

Letos skončí provoz jaderné elektrárny Philippsburg a nové vedení s kapacitou dva tisíce megawattů mělo chybějící elektřinu nahradit. „V mezidobí budou dodávky zajištěny vzájemnou výpomocí mezi jednotlivými přenosovými soustavami. Bude to stát více peněz,“ přiznává Kleinekorte.

U zbylých dvou severojižních linek, které by měly vést středem Německa a na východě země, zatím termín dokončení neexistuje. Teprve na podzim padlo rozhodnutí, že dráty povedou pod zemí. Upravily se částečně také trasy vedení. I v těchto dvou případech se elektřina z větru bude přepravovat jako stejnosměrný proud.

Stejnosměrný proud nad hlavami
Siemens dodá pro projekt Ultranet technologii s názvem Full-Bridge. Na koncích linky bude pět tisíc jednotek převádět střídavý proud na stejnosměrný. Kvůli vedení na stožárech vysokého napětí bylo třeba vyřešit ochranu pro případ úderu blesku i samovolných výbojů. Siemens tvrdí, že jeho technologie dokáže v 97 procentech tyto situace vyřešit, aniž by nastal výpadek elektřiny.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!