Německo připravuje reformu zelené energie, omezí budování větrných parků

Německo připravuje reformu zelené energie, omezí budování větrných parků
1. června 2016 • 08:16
Německo zpomalí výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a omezí pro ně podporu. Dohodla se na tom kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí s tím, že největší dopad bude mít opatření na větrné elektrárny na pevnině. Vládní plán by měl podle deníku Handelsblatt omezit růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a měl by zmírnit přetěžování přenosové soustavy.

Na pevnině bude možné od roku 2017 ročně instalovat větrné elektrárny o výkonu nanejvýš 2,8 gigawattu, což je zhruba tisíc větrných turbín. Zvláštní omezení bude platit pro severní Německo, kde vznikají větrné elektrárny nejrychleji.

Kvůli nedostatečné infrastruktuře ale vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů do míst s největší spotřebou na jihu Německa, což vedlo v minulosti i k přetěžování přenosových soustav okolních zemí, včetně Česka.

Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Merkelová se s premiéry zemí nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři.

Dohoda také od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů. Pro nové elektrárny už nebudou vypisovány garantované výkupní ceny elektřiny na 20 let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu.

Tím vzrostl i rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Ti nyní platí v rámci koncové ceny elektřiny 6,35 eurocentu (1,71 korun) za kilowatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů, v roce 2010 to ještě bylo 2,05 eurocentu (55 haléřů) za kilowatthodinu. Pro průměrnou domácnost znamená podpora obnovitelných zdrojů dodatečné náklady 300 eur (8100 korun) ročně.

Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro reformu podpory obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech, aby nová pravidla platila už příští rok.

Investice do obnovitelných zdrojů energie byly ve světě rekordní
Celosvětové investice do obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vystoupily na rekordních 285,9 miliardy dolarů (6,9 bilionu korun) z předloňských 273 miliard dolarů. Uvedla to dnes výzkumná organizace REN21. Kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se zvýšily o rekordních 147 gigawattů na 1849 gigawattů.

K růstu kapacit přispěl pokles nákladů na produkci sluneční a větrné energie, díky čemuž mohou obnovitelné zdroje lépe konkurovat fosilním palivům. Příznivé dopady ale měla rovněž vládní opatření na podporu čisté energie.

„Na těchto výsledcích je opravdu pozoruhodné, že jich bylo dosaženo v době, kdy se ceny fosilních paliv nacházejí na historických minimech, a že obnovitelné zdroje zůstaly výrazně znevýhodněny z hlediska vládních dotací. Na každý dolar vynaložený na podporu obnovitelných zdrojů připadly téměř čtyři dolary použité na udržení závislosti na fosilních palivech,“ uvedla výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

REN21 ve své zprávě rovněž upozornila, že investice do obnovitelných zdrojů energie byly v loňském roce poprvé v historii vyšší v rozvíjejících se ekonomikách než ve vyspělých průmyslových zemích.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!