Pilsen Steel je opět na hraně konkurzu, dluží dodavatelům i státu | E15.cz

Pilsen Steel je opět na hraně konkurzu, dluží dodavatelům i státu

Pilsen Steel je opět na hraně konkurzu, dluží dodavatelům i státu
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Třinecké železárny
26. února 2015 • 17:17
Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, které předloni odvrátily konkurz a loni prošly soudem povolenou reorganizací, mají opět problémy. Podnik s necelými 850 zaměstnanci neodvádí státu sociální a zdravotní pojištění a má opět dluhy u dodavatelů. Výroba je přerušována častými odstávkami a je vytížená z jedné pětiny. Většina lidí je doma za 80 procent mzdy.

Řešením současné situace by byl konkurz, který by navrhl stát, zaznělo na dnešním setkání vedení Plzeňského kraje s předsedy odborových organizací bývalé Škody Plzeň. „Jiné řešení než konkurz nás nenapadá,“ řekla předsedkyně firemních odborů Ivanka Smolková.

„Jedině stát by mohl zasáhnout. Může to sebrat vlastníkovi i té ruské bance (VEB, která má podnik patřící ruskému podnikateli Igoru Šamisovi financovat) protože firma dluží státu,“ navrhl druhý odborový předák Miroslav Cink.

Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) prý už s ministryní práce a sociálních věcí hovořil o konkurzu firmy, v němž vidí šanci na záchranu podniku. Téma se také probíralo na velké tripartitě.

Výrobní ředitel firmy Miloslav Boreček potvrdil problémy s financováním výroby i částečné odstávky. „Týká se to provozů, kde není taková náplň, abychom mohli vyrábět. Dluhy nějaké jsou. Ale je tam splátkový kalendář, takže by měly být do nějaké doby vyrovnané,“ uvedl. Podle Borečka lidi z firmy neodcházejí a s redukcí stavu se nepočítá.

Na řadě je konkurz

„Na ministerstvu práce to dostal do ranku náměstek Marek (Jan). Zkoumali i zastavení odvodů na sociální pojištění, splátkový kalendář i možnost, zda by bylo možno dát opětovně návrh na insolvenční řízení,“ sdělil právník Odborového svazu KOVO Vladimír Štich. Podle něj by se insolvence podniku už zřejmě neřešila jako minule reorganizací, ale konkurzem. Situaci řeší i Úřad práce v Plzni, který si vyžádal přehledy pracovních pozic zaměstnanců a možnosti jejich možného dalšího uplatnění.

Podnik bez ředitele
Hutě Pilsen Steel, které podle odborů už přes rok nemají generálního ředitele, se dostaly do úpadku v září 2012. Zhruba 30 věřitelům dlužil přes pět miliard korun. Loni je v rámci reorganizace uspokojil 50 miliony Kč, které získal od svého finančního partnera, firmy VEB Capital, dceřiné společnosti ruské Vněšekonombanky.

„Situace se po reorganizaci nezměnila, spíše k horšímu. Jsme ve stejném stavu jako v roce 2011. Odstávky (trvají od 10. října) jsou, bohužel, jen prodloužení agonie,“ řekla Smolková. Využití výrobních kapacit přirovnala k Potěmkinově vesnici. „Ocelárna je celá doma. Zakázky jsou, ale není na profinancování výroby,“ řekla. Práci nemá formovna, stojí modelárna, občasné zakázky má velká kovárna i obrobna.

Majitel se přesunul do Srbska

„Ve čtvrtek, když jsme byli podepisovat další odstávku, tak vedení firmy přiznalo, že potřebují asi miliardu korun, aby se to rozběhlo, ale VEB ji dát nechce,“ uvedl Cink. Majitel firmy se podle něj přesunul do Srbska, kde koupil další továrnu za jeden dolar. „Náš zákon mu umožňuje dál pokračovat v podnikání a vesele krást dál. Ale nikdo mu to nesebere, i když stát by mohl, ale asi se bojí Ruska,“ uvedl.

Mzdy prý podnik nikomu nedluží. „Mají strach, že by jim na to skočil berňák,“ uvedl Cink. Lidé zatím hromadně neodcházejí, protože jde většinou o velmi specializované profese a navíc většina zaměstnanců je několik let před důchodem. Podle Smolkové jsou platy hutníků a kovářů ve firmě už pod krajským průměrem a od roku 2008 se jim nepřidala ani koruna.

Stále je tam Šamis

VEB podle odborářů ještě loni věřitelskému výboru i soudu deklarovala, že změní vlastnickou strukturu. „Věřili jsme tomu, že se nevrátí Šamis. Ale on je tam tak jako tiše, ale je tam,“ uvedl Cink.

Podle Šlajse je velkým problém českého hospodářství, že osm procent jeho výkonu, zhruba 350 miliard korun ročně, „vyteče“ z ČR na dividendách do zahraničí, což je třikrát více než v Polsku, Rakousku a Slovensku. Tyto peníze chybějí na investice a na rozvoj veřejných služeb.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!