Poslanci podpořili větší podíl státu z poplatků za uhlí

Poslanci podpořili větší podíl státu z poplatků za uhlí
16. září 2015 • 20:52
Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu horního zákona, která kromě jiného znamená, že stát by měl dostávat větší část z výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společnosti. Podíl státu se zvýší na 67 procent, zatímco podíl obcí se sníží z dosavadních 75 procent na 33 procent. Předloha mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží.

Změna v poplatcích za těžbu nerostů má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády neutrální dopad, protože poplatek má být vyšší. V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Z těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů korun a státu 66 milionů korun.

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na tisíc korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) poslancům řekl, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.

Výši těžebních poplatků už nebude určovat zákon, ale stanoví ji vláda svým nařízením. Úhrada se nově vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle vlády je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Poslanec ODS Marek Benda ale varoval před tím, že stanovování poplatku nařízením vlády nemusí být v souladu s ústavou. Podle ministra Mládka však nejde v tomto případě o daň, protože stát zpoplatňuje nerost, který je státním majetkem.

Účelově vázané peníze

Poplatky dostávají pouze obce, jejichž území jsou těžbou dotčena. V případě hlubinné těžby uhlí dostanou tři čtvrtiny peněz obce a čtvrtinu stát. Stejný poměr bude i v případě těžby radioaktivních hornin. Část peněz, které stát na poplatcích z těžby vybere, bude účelově vázaná. Například 28 procent bude muset jít na nápravu škod po těžbě nebo pro zajištění báňské záchranné služby.

Předlohu dnes kritizovali opoziční poslanci, kteří tvrdili zejména to, že poškodí obce zasažené těžbou i kraje. Například Michal Kučera (TOP 09 a Starostové) varoval, že těžební firmy už nebudou chtít sponzorovat obce tak jako dosud, protože budou platit vyšší poplatky přímo do státního rozpočtu.

„Není možné tunelovat jeden z nejchudších regionů jen proto, aby si pan ministr financí vylepšoval rozpočet,“ řekl David Kádner (Úsvit) zvolený v Ústeckém kraji. Před nárůstem nezaměstnanosti na Mostecku varovala poslankyně KSČM Hana Aulická. Kádner a Aulická neúspěšně navrhovali novelu zamítnout, Kučera chtěl zákon vrátit vládě k dopracování.

Vyšší poplatky se prý v cenách neodrazí

V důvodové zprávě stojí, že podle těžebních firem se zvýšení poplatků nepromítne do cen uhlí, protože ceny jsou z více než 90 procent dlouhodobě nasmlouvané. Hlavní spotřebitelé jako elektrárny nebo teplárny by tedy neměli růst cen pocítit.

„Na druhé straně však tento fakt zvyšuje riziko, že těžební organizace budou zvýšení úhrad kompenzovat snahou o snížení svých provozních výdajů, což by především znamenalo redukci počtu zaměstnanců,“ připouští vláda. Podle ní je však zvýšení poplatků z hlediska zaměstnanosti únosné.

Podle zpravodaje k novele Milana Urbana (ČSSD) je klíčové, aby poslanci ještě před schválením zákona znali závěry ohledně aktualizované energetické koncepce a hlavně rozhodnutí vlády o limitech těžby uhlí. Jestli se bude uhlí těžit i za limity, pak to bude mít dopady na výnosy pro stát i obce, zdůraznil.

Urban nesouhlasí s Mládkem v tom, že rozhodnutí o prolomení limitu na dole Československé armády by mělo padnout až po roce 2020. Limity na dole ČSA by se podle něj měly prolomit už z důvodů sociálních, národohospodářských i z důvodu dlouhodobé stability tuzemské energetiky.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!