Poslanci kývli na snížení výkupních cen elektřiny ze slunce

Úřad může nyní meziročně hýbat s výkupními cenami za elektřinu z obnovitelných zdrojů pro nová zařízení nejvýše o pět procent. Vláda navrhla, aby ERÚ mohl snižovat výkupní ceny i nad tuto hranici v případech, pokud by návratnost investice do takového zdroje byla kratší než 11 let. Sněmovní hospodářský výbor doporučil, aby úřad mohl zlevňovat až o čtvrtinu, což sněmovna nepřijala.

Předseda ERÚ Josef Fiřt řekl, že novela žádným způsobem nerozšiřuje kompetence úřadu. „Je tím odstraněna jenom nemožnost reagovat na stav, který na trhu může nastat, jako tomu bylo u fotovoltaiky,“ uvedl. ERÚ tak podle něj nyní může lépe reagovat například na změny cen technologií, jako tomu je v současnosti u solárních panelů.

Úřad výši výkupních cen reguluje na základě aktuálních technických a ekonomických parametrů, které panují na trhu. Dosavadní hranice pro změny cen nejvíce o pět procent podle Fiřta neumožňovala naplnit dosavadní zákon a adekvátně reagovat na tržní vývoj. „Novela nám umožní dostat fotovoltaiku do relace s ostatními podporami, které platí pro ostatní obnovitelné zdroje,“ dodal.

Cenové rozhodnutí na rok 2011 bude podle Fiřta následovat po analýze situace a konzultacích s akademiky i představiteli státní správy, roli bude hrát také například výše inflace. „Kolik bude činit zvýšení nebo snížení podpory u jednotlivých zdrojů, budeme schopní říct nejdříve na konci října. Nebudeme dělat nic jiného, než co jsme dělali dříve, jen s tím, že jak to vyjde, tak to vyjde, bez ohledu na to, jestli to bude pět, deset, 20 nebo 30 procent. Spravedlnost je v tom, že budou spravedlivé podmínky pro všechny,“ dodal Fiřt.

Převažují kladné ohlasy

Česká fotovoltaická průmyslová asociace rozhodnutí poslanců uvítala. „Je to velmi rozumná myšlenka,“ řekl zástupce asociace Petr Klimek. Nyní je podle něho nutné stanovit jasná pravidla a poplatky za rezervaci výrobní kapacity v síti, aby se zabránilo spekulativnímu trhu. „Dnes máme v distribuční soustavě údajně zarezervováno 8000 megawattů, přičemž víme, že minimálně 70 procent jsou spekulativní věci,“ podotkl. Asociaci teď zajímá, kdy budou zveřejňovány informace o výkupních cenách na příští rok a za jakých podmínek budou výkupní ceny vypočítávány.

Pozitivně se o výsledku hlasování vyjádřil také provozovatel přenosové soustavy ČEPS. „Ten současný stav, kdy investiční náklady klesaly meziročně o desítky procent a regulátor mohl reagovat snížením ceny jen o pět procent, je neudržitelný,“ řekl ředitel sekce Strategie ČEPS Marián Belyuš. „Je potřeba narovnat podmínky pro všechny obnovitelné zdroje,“ dodal.

Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Ambruz & Dark očekává, že regulační úřad využije případných nových pravidel a výkupní ceny sníží výrazněji než v minulých letech. „Investoři, kteří chtějí své projekty realizovat za současných výkupních cen, musí elektrárny fyzicky připojit do konce roku. Pokud již dnes nemají smlouvu o smlouvě budoucí o připojení s distributorem a nemají zažádáno o územní rozhodnutí a stavební povolení, pravděpodobně to nestihnou,“ řekl.

Výsledek hlasování přivítali také ekologové. „Pro sluneční elektrárny začnou konečně platit reálné ceny elektřiny. Je dobře, že poslanci nepodlehli tlaku některých zákonodárců, kteří prosazovali zachování podpory pro velké projekty,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Podpora pro solární nebo větrné elektrárny bude pokračovat za rozumnou cenu,“ dodal Martin Sedlák z Hnutí Duha.

Na rychlé přijetí zákona apelovali u poslanců šéfové tří velkých českých energetických firem: ČEZ, E.ON a Pražské energetiky. Varují, že jinak by elektřina by mohla zdražit až o desítky procent a zákazníci by za ni platili o miliardy korun víc.

Stát podporuje fotovoltaiku tím, že stanovil vyšší výkupní ceny než z jiných zdrojů. Současně s tím nastal ale prudký pokles cen fotovoltaických zdrojů, což zvýšilo jejich atraktivitu pro investory. Rychlý nárůst výrobních kapacit obnovitelných zdrojů zároveň vyvolal obavy energetiků, zda rozvodná síť je schopna takové množství elektřiny pojmout. „Vzniklá situace vede ke spekulativním blokacím připojovacích kapacit na úrovni distribučních soustav,“ varoval již loni ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.

ČEPS proto vyzval distribuční společnosti, aby přestaly udělovat kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních a větrných elektráren do sítě. Společnosti ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce na to přistoupily ve druhé polovině února. Tento postup Česká fotovoltaická průmyslová asociace kritizovala, při připojení nových fotovoltaických elektráren podle ní kolaps sítě nehrozí.

Návrh na výjimku pro velké zdroje neprošel

Ve sněmovně se k původnímu vládnímu návrhu sešly celkem tři pozměňovací návrhy, jeden z výboru a dva poslanecké. Exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) dnes kritizoval zejména návrh poslance ODS Ondřeje Plašila, který navrhl výjimku pro velké zdroje. Pro solární zdroje s výkonem nad 20 megawatt, které budou uvedeny do provozu do 30. dubna příštího roku, by se snižování ceny netýkal. Bursík o Plašilově návrhu prohlásil, že je šitý na míru firmě ČEZ a pouze zvýší její zisky.

Bursík dodal, že v Česku se nyní chystají jen tři projekty s výkonem nad 20 MW. První chystá ČEZ v jihočeském Ševětíně, druhý v Chvaleticích, kde se zatím plánuje výkon 11 MW, ale ten se má rozšířit až na 20 MW. Třetím projektem je solární elektrárna v Milovicích o chystaném výkonu 50 MW, o kterou se ČEZ prý také zajímá.

Původní vládní návrh bez pozměňovacích návrhů podpořil například odborník na energetiku z klubu ODS Jan Klas. Jak řekl, původní předloha dává největší prostor vypořádat se s nárůstem počtu solárních zařízení. Vládní návrh bez pozměňovacích návrhů podpořil i klub ČSSD.

Bursíkovy výhrady odmítl předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS), který chtěl navrhnout osvobození mimo jiné zdrojů do pěti kilowatt, tedy hlavně solárních zdrojů na střechách domů. Zdůraznil, že současný problém s vyšší cenou solární elektřiny stojí ročně už osm miliard korun, a pokud by se nic nestalo, činilo by to v konečném součtu možná až 300 miliard korun.