Příběh legendární Tatry kolem světa. Doplatila na změnu režimu

14. března 2017 • 21:00

Expedice Tatra kolem světa přitahovala koncem 80. let velkou pozornost, ambiciózní plán na objetí zeměkoule představoval pro řadu běžných Čechoslováků příležitost alespoň zprostředkovaně poznat jiné země.

Výprava, která vyrazila 18. března 1987 z pražského Staroměstského náměstí, se ale po více než třech letech vrátila do úplně jiného prostředí. Mezitím totiž přišel listopad 1989 a zájem lidí o cestu upravené Tatry 815 po všech kontinentech opadl. 

Výprava, k jejímž hlavním úkolům patřila propagace výrobku kopřivnické automobilky ve světě, přitom měla ambiciózní plány. Z cesty měly mimo jiné vzniknout dva celovečerní filmy a k nim televizní seriál o 56 dílech. Nakonec se ale kromě knížek od členů expedice zachovalo jen několik dobových televizních reportáží, amatérský videofilm nebo plechové a papírové modely expedičního speciálu, které koncem 80. let zdobily pokoje kluků z celého Československa.

OBRAZEM: Tak se vyrábí nová Tatra Präsident, auto do extrémního terénu a počasí

"Smutek, že nemohla být plně naplněna, že nemohl vzniknout seriál," shrnul v jednom z dílů televizního cyklu Zapomenuté výpravy své pocity z expedice její vedoucí Jiří Stöhr. Podobně hovoří i další její účastník Petr Bárta, který spolu se Stöhrem koncem 60. let také s tatrovkou - tehdy ovšem typem 138 - vyjel do Afriky na slavnější Expedice Lambaréné. Nad výpravou se navíc dodnes vznáší stín tragédie, při sjíždění pákistánské řeky totiž zahynul jeden z jejích členů František Jeniš.

Plány na expedici se zrodily začátkem 80. let, když se Jiří Stöhr náhodou dal do řeči s lidmi z vedení automobilky, která v roce 1983 uvedla na trh nový model Tatra 815. Výprava kolem celého světa, plánovaná původně na dva roky, tak měla posloužit k šíření slávy značky i v zemích, kde s tatrovkami neměli moc zkušeností. Přípravy cesty nakonec zabraly celé tři roky, během kterých se ovšem zrodil i další tatrovácký propagační projekt, účast na slavné Rallye Paříž-Dakar.

Exportéři bodují v Indii, Turecku a Izraeli. Denně vyvezou zboží skoro za 11 miliard korun

Pro cestu kolem světa, na jejíž organizaci se kromě samotné automobilky z Kopřivnice podílelo například i barrandovské filmové studio, byla určena běžná třínápravová Tatra 815 s pohonem všech kol. Poháněl ji běžný tatrovácký vidlicový šestnáctilitrový desetiválec s výkonem 280 koní, zvláštní byla na autě hlavně nástavba. Vyrobili ji ve vagónce ve Studénce a členům výpravy se stala na více než tři roky pojízdným domovem, ve kterém měli vše potřebné.

Automobil, který je dnes k vidění v tatrováckém muzeu, ovšem dorostl do obřích rozměrů: na délku měřil deset metrů, na šířku 2,5 metru a výška činila 3,85 metru. Na druhou stranu poskytoval posádce vedle pohodlí při jízdě (každý měl sedadlo s výhledem kupředu, buď v kabině nebo nad ní) i místo na spaní, kuchyňku, toaletu nebo sprchu. Místo se samozřejmě našlo také na kamery a fotoaparáty, Tatra 815 GTC (Grand Tourist Caravan) navíc vezla i nafukovací člun, moped a motorové rogalo.

Kromě Stöhra a Bárty tvořili posádku novinář jaderný fyzik Stanislav Synek, který byl navigátorem, tlumočníkem a zvukařem výpravy, a geolog a zároveň zkušený potápěč a pilot rogala František Jeniš. Řidičem, mechanikem i kuchařem v jedné osobě se pro první část výpravy stal profesionál z Tatry Dalibor Petr, kterého v Brazílii vystřídal kopřivnický mistr zkušebny motorů Karel Valchař, jenž za volantem strávil dva roky. V Číně pak posádku doplnil další tatrovák Aleš Novák.

Před 70 lety se finišovalo s Tatraplanem, auto mělo i výchovnou funkci

Trasa expedice vedla nejprve západní a severní Evropou do SSSR a Polska, aby se vyzkoušela technika, následně se všichni včetně auta z Německa dopravili do Kanady, kde začala americká část cesty. Tu kromě cest za krajany v Chicagu nebo poznáváním Aljašky či mexického pobřeží provázela i nepříjemná epizoda z Guatemaly. Automobil i jeho posádku tam zadrželi pro podezření ze špionáže a když je po devíti dnech propustili, dostali zpět zpřeházenou Tatru, v níž chybělo některé vybavení.

Ve zbytku cesty, během které výprava projela Jižní Ameriku, Austrálii, Afriku, část Asie nebo Blízký východ, se už podobně nepříjemné epizody neobjevily - s výjimkou Číny, kterou Tatra projížděla v době studentských bouří. Všechny účastníky ovšem velmi zasáhla smrt oblíbeného Jeniše. Do Prahy se výprava vrátila v květnu 1990 po třech letech, jednom měsíci a 15 dnech. Na tachometru měla tatrovka téměř 140 tisíc kilometrů; část cesty ovšem počítadlo nefungovalo.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!