Příští rok se výdělek ČEZ dostane na dno, pak by měl začít růst, říká finanční ředitel Martin Novák | E15.cz

Příští rok se výdělek ČEZ dostane na dno, pak by měl začít růst, říká finanční ředitel Martin Novák

Jan Stuchlík

Cena elektřiny na rok 2018 se na burze už vyšplhala ke 38 eurům za megawatthodinu. ČEZ ale kvůli zajištění z minulosti bude prodávat jen za 30 eur. „Strategii pro zajišťování prodejních cen elektřiny na příští roky kvůli tomu měnit nebudeme. Prostor pro využití vyšších cen je plně otevřený po roce 2021, na který nemáme prodáno prakticky nic,“ říká Martin Novák, finanční ředitel a člen představenstva ČEZ.

Opět posunujete spuštění nové hnědouhelné elektrárny Ledvice. Přitom loni jste tvrdili, že Ledvice budou plně v provozu začátkem letošního roku. Proč se dokončení elektrárny pořád protahuje?

Ladíme technické věci kolem provozu. Měli jsme problémy s elektroodlučovači. Nicméně technicky Ledvice fungují a vyrábějí elektřinu, ale ne na maximální výkon. Abychom mohli elektrárnu provozovat na maximum 660 megawattů, je třeba udělat ještě nějaká technická opatření.

Každá elektrárna tohoto typu je v podstatě prototyp. Na rozdíl od plynové elektrárny, která je v podstatě komoditou. Plyn do nich teče se standardními parametry a vlastní technologie je stavebnicová. To se ukázalo i v Počeradech, kde jsme postavili plynovou elektrárnu za méně peněz, než jsme plánovali, a v čase, v jakém jsme plánovali. Rizika jsou u těchto elektráren mnohem nižší, než u tak unikátního projektu, jako jsou Ledvice.

Na jaký výkon ji provozujete?

Ledvice fungují ve zkušebním provozu. Dodává více elektřiny, než jsme plánovali. Výkon se pohybuje kolem 500 megawattů. Ale my potřebujeme, aby běžela konstantně na maximum.

Zisk ČEZ letos stoupl o třináct procent, rozjely se jaderné a větrné elektrárny

Komplikuje její dokončení insolvence některých českých dodavatelů?

Práce běží, tak jak mají. Našim hlavním dodavatelem je společnost GE, která převzala původního dodavatele Alstom. O GE se nedá říct, že by byla ve špatné finanční kondici. Nemám informaci, že někdo na projektu nepracuje kvůli finančním problémům. Doufáme, že se Ledvice do konce roku rozběhnou na plný výkon.

Neukazuje problém s Ledvicemi na rizika stavby jakékoli složité elektrárny, včetně jaderné?

Obecně se dá říct, že vyzkoušené technologie se dají postavit včas a podle původního rozpočtu. Příkladem jsou naše retrofitované elektrárny v Tušimicích a Prunéřově. Nové technologie, do kterých nás tlačí zákony vyžadující co nejnižší emise, budou časem také odladěné. Ale zatím jich nestojí tolik, aby to tak bylo.

U jaderných elektráren jde v podstatě také o novou technologii a prototyp.

Je to pravda. Když se podíváte na stavbu jaderných elektráren ve světě, tak nenajdete projekt, který by neměl zpoždění. Ale u takto komplexních projektů se dá nějaké zpoždění očekávat vždy. Jde o to, jak velké a o kolik se stavba prodraží. U uhelné elektrárny typu Ledvice, i když máme zpoždění, tak elektrárna vyrábí aspoň ve zkušebním provozu. U jaderné elektrárny si nejsem jistý, jestli by něco podobného šlo.

Na zestátnění půlky ČEZ by stát nemusel tratit, situaci bude muset vyřešit nová vláda

Výhledy na příští roky hovoří o rostoucí ceně elektřiny. Uvažujete o změně zajišťovací strategie, abyste větší část elektřiny prodávali až na konci zajišťovacího období za vyšší ceny?

Zajišťovací strategie musí fungovat, ať už jdou ceny nahoru nebo dolů. Spekulaci na pohyb ceny dělá náš trading, který na to má určitý kapitál. Zajištění má ze svého principu zajistit hotovost v každém scénáři. Když začnu řešit, jaké je očekávání vývoje na trhu, tak je to čistá spekulace, navíc s celým objemem elektřiny. To by bylo rizikové. Nikdo nemůže říct, jestli za čtyři roky bude cena 15 nebo 50 eur za megawatthodinu.

Můžete změnit podíly elektřiny, které v jednotlivých letech prodáváte, abyste z rostoucích cen získali více peněz.

Prostor pro využití vyšších cen je plně otevřený po roce 2021, na který nemáme prodáno prakticky nic. I když budeme kvůli postupným prodejům v příštích několika letech dosahovat nižší průměrné ceny, tak to nevadí. Protože čím více se budeme posouvat do budoucna, tím více budeme otevření pro vyšší ceny. Ale sami jsme viděli výkyvy, kdy v únoru 2016 stála elektřina 19 eur a za tři měsíce byla zase za 30 eur.

Co určuje, jak máte zajišťovací strategii postavenou?

Zajištění souvisí také s naší kapitálovou strukturou, úrovní dluhu nebo ratingem. Ratingové společnosti by rozhodně nechtěly vidět, kdybychom měli otevřené pozice na dva roky. Jsou firmy, které prodávají elektřinu jen na rok dopředu.

Ale to jsou firmy, které nemají velký dluh, moc neinvestují, a hrají si jen s cenou. Když je vysoká, tak se jim daří, když jen nízká, tak jsou výsledky horší. Jejich akcionáři jsou na to zvyklí. My máme přístup k riziku jiný. Naše zajišťovací strategie je velmi podobná tomu, jak postupuje německý Uniper nebo RWE.

Takže příští rok byste z pohledu marží měli být na dně a pak už se budou výsledky zlepšovat?

Kdyby se obrat cen udržel a my bychom mohli prodávat za 37 eur za megawatthodinu, což je nynější cena na burze pro rok 2019, tak z pohledu marže by příští rok mohl být nejnižší.

Víkendový vichr sfoukl ceny energií pod nulu

Letošní nižší zisk připisujete také vyšším nákladům na emisní povolenky. Vy je nekupujete dopředu v okamžiku, kdy prodáváte elektřinu?

Jenže v minulosti jsme povolenky dostávali zdarma výměnou za investice do našich elektráren. Bezplatných povolenek ale dostáváme stále méně. Vyšší náklady jsou způsobené tím, že část povolenek musíme už dokupovat.

Promítne se vám do letošních výsledků i prodej bulharských aktiv?

Teď prodáváme elektrárnu ve Varně, což se do výsledků promítne. Pokud prodáme i distribuční aktiva do konce roku, tak ty se tam objeví také. Distribuci a prodej v Bulharsku jsme zatím neprodali, pořád se zájemci jednáme.

Čistý zisk by na konci roku tedy mohl být vyšší než očekávaných 19 miliard korun?

Čistý zisk by byl vyšší, kdybychom Varnu prodali za výrazně vyšší cenu než je její účetní hodnota. Nemyslím si, že tento efekt do čistého zisku bude tak velký.


Vše o ČEZ čtěte zde >>>


Jak se díváte na diskuse o možném rozdělení ČEZ?

Je to jedna z možností, kterými se zabývá vládní výbor pro jadernou energetiku. Rozdělení je jedna z variant financování výstavby nových jaderných bloků. Z výtěžku nejaderné části, například distribuce, by se dala financovat velká část nového jádra.

Jsou schopné vaše uhelné a jaderné elektrárny vyčleněné do samostatné firmy vydělávat dost peněz, aby stavbu nového bloku utáhly?

To vždy záleží na cenách elektřiny. Když stavíte jaderný blok, potřebujete více než jen přísun hotovosti. Musíte mít nějakou účast státu. Jde o to, jak moc budou ti, kteří na projekt půjčí peníze, věřit, že se tato investice jednou vrátí. Cena 38 eur za megawatthodinu pořád na zajištění návratnosti nestačí. Pokud by měla stavět stoprocentně státní firma, tak důvěra věřitelů, kteří ji budou půjčovat, bude asi násobně vyšší, než kdyby elektrárnu stavěla soukromá firma.

Pokud by stát financování podpořil nějakou cenovou garancí nebo zárukami za úvěry, tak by tato důvěra byla ještě vyšší. Alternativou samozřejmě je, že si investor nebude vůbec půjčovat. Peníze poskytnou akcionáři formou navýšení vlastního kapitálu. Pořád ale platí, že při současných cenách elektřiny stavba bez nějakého významného vlivu státu nebude možná.

Miliardář Chrenek vstupuje do nového odvětví
Konec jádra v Česku? Nové bloky nemá kdo postavit

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!