Projekt fúzního reaktoru ITER se podstatně prodražuje

11.8.2010 8:21   |  

Projekt ITER s ambiciózním cílem zajistit světu dostatek energie překonal další potíže. Nikoli vědecké či technické, nýbrž finanční. Ukázalo se, že bude stát podstatně více, než se plánovalo. Avšak zúčastněné státy se rozhodly, že v něm budou přesto pokračovat.

Náhrada za uhlí i uran

Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor ITER má prokázat, že je možné vyrobit z vodíku energii, která navždy zachrání lidstvo před energetickou krizí. Vědci by díky němu chtěli zjistit, jak by se zhruba od poloviny století mohly stavět komerční termojaderné čili fúzní elektrárny, které by nahradily spalování ropy a uhlí, ale také vystřídaly současné jaderné elektrárny.

Na stavbě reaktoru ITER se definitivně dohodly v roce 2006 Evropská unie, Japonsko, USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie, tedy země, v nichž žije polovina obyvatel světa.

Zařízení, které bude stát ve francouzském výzkumném středisku Cadarache nedaleko Marseille, mělo podle tehdejších plánů zahájit provoz v roce 2016. Stavba měla přijít na pět miliard eur. Provoz zhruba do roku 2040 měl stát přibližně stejnou sumu (v cenách z roku 2000).

Připlatíme, ale omezeně

Ukazuje se, že jen sama stavba může podle nových odhadů přijít na 15 miliard eur a nebude hotova dříve než v roce 2019. „Je obtížné předem odhadnout cenu zařízení, které ještě nikdy nikdo nestavěl, předvídat provozní náklady na léta dopředu, nechat prostor pro nepředvídané okolnosti a k tomu všemu získat souhlas skeptických politiků,“ zastal se tvůrců projektu už dříve ve svém redakčním komentáři špičkový vědecký časopis Nature.

Po vyjednáváních, při nichž nebylo jasné, zda některá ze zúčastněných zemí z projektu neodejde, proběhlo v minulých dnech mimořádné jednání řídícího výboru projektu. Na něm zástupci všech zemí souhlasili s růstem nákladů na výstavbu, ovšem pouze o 6,6 miliardy eur, tedy na necelých 12 miliard eur. Projekt tedy může pokračovat.

Na úkor jiného výzkumu

Náklady na stavbu nejsou placeny rovnoměrně. Evropská unie, která bude mít ITER na svém území, takže se jejím vědcům otevře nejlepší přístup k dosaženým poznatkům, platí 45 procent konstrukčních nákladů. Ostatní účastníci projektu platí po devíti procentech.

Nyní musí Evropská unie dodat do projektu 1,4 miliardy eur nad původní rozpočet, aby se pokryl růst nákladů na stavbu v letech 2012 a 2013. Další chybějící miliardy bude muset najít v příštích letech.

Členské státy unie odmítly v současné finanční situaci na projekt přidat, takže nezbývá, než aby požadované peníze našla unie zejména ve svém rozpočtu na vědu.

„Je to znepokojivé, protože když z rozpočtu pro výzkum dáme více peněz na ITER, zbude méně na jiné výzkumné aktivity,“ povzdechla si prezidentka Evropské rady pro výzkum, spoluodpovědné za financování evropské vědy, Helga Nowotny.

Stačí baterie a vana vody

Reakce zvaná termojaderné slučování (fúze) probíhá ve hvězdách i v našem Slunci. Slučováním vodíkových jader v hélium vzniká tolik energie, že i pouhý její zlomeček dopadající na Zemi umožňuje existenci všeho živého.

Fyzikové se už od padesátých let snaží stejnou reakci využít pro výrobu energie i v pozemských podmínkách. V přístrojích zvaných tokamaky zatím dokáže termojaderná reakce probíhat jen několik vteřin. Právě experimentální reaktor ITER, což bude největší tokamak na světě, by měl vědcům umožnit, aby zjistili, jak by se dala fúzní reakce řídit dostatečně dlouho pro komerční výrobu energie.

Fúzní reaktor neprodukuje skleníkové plyny ani jiné exhalace. Nevznikají v něm vysoce radioaktivní odpady. A suroviny pro něj nejsou nedostatkové. Vědci zatím neumějí používat v tokamaku běžný vodík, jako tomu je ve Slunci. Potřebují jeho těžší izotopy deuterium a tritium. První se dá získat přímo z vody, druhý se obvykle vyrábí bombardováním lithia neutrony v jaderném reaktoru. Vody je všude dost, a lithia vcelku také. Není ho ani zapotřebí mnoho.

„Vezměte lithium z jedné baterie pro přenosný počítač. K tomu přidejte deuterium asi z půlky vany naplněné vodou. A máte suroviny, ze kterých v termojaderném reaktoru vyrobíte tolik elektřiny, kolik stačí jednomu obyvateli západní Evropy na třicet roků,“ popsal naděje vědců Christopher Llewellyn Smith, přední britský odborník, který se na přípravě projektu ITER podílí.

Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor

Dohodu o jeho vybudování podepsaly v roce 2006 Evropská unie, Japonsko, USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie. Reaktor funguje tak, že se v jeho nádobě ve tvaru pneumatiky pohybuje plazma tvořená elektrony a ionty rozhýbanými magnetickým polem. Vodíková jádra se při srážkách slučují v helium a uvolňují energii. Na projektu se podílejí i čeští vědci. Akademie věd provozuje malý fúzní reaktor Compass D, který je zmenšenou verzí ITER. Na něm připravují pokusy. Technologie vyvinuté v rámci ITER budou volně k dispozici vědcům zúčastněných zemí, ale jen pro výzkumné účely. Za jejich komerční využití se bude platit.

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italská policie dnes zatkla druhého nejhledanějšího člena mafie Ernesta Fazzalariho, který se 20 let skrýval. Nyní šestačtyřicetiletý Fazzalari byl významným členem kalábrijské… více

Komerční prezentace
Mobilní web