Prolomeno. Na Bílině těžební limity padly, u lomu ČSA se nemění

aktualizováno Limity na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji budou prolomeny, rozhodla vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem. U lomu ČSA zůstávají limity v platnosti. Důl Bílina provozují Severočeské doly z polostátní společnosti ČEZ. Za limity jsou odhadované zásoby až 150 milionů tun uhlí.

Ilustrační foto
19.10.2015 15:05   |  

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti. „Svou roli hrála i otázka udržení zaměstnanosti,“ uvedl premiér. Připomněl, že prolomení v Bílině nezasáhne žádná lidská sídla. „Já i naše hnutí jsme se nakonec rozhodli důvěřovat analýzám polostátní firmy ČEZ, která předpokládá, že už v roce 2022 by byly ohroženy dodávky uhlí pro malospotřebitele a do tepláren,“ doplnil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Anketa

Souhlasíte s prolomením těžebních limitů?

ano ne

V anketě hlasovalo 545 čtenářů.

další ankety

Vláda nakonec schválila variantu, kterou navrhl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mimo jiné počítá s tím, že dojde k postupnému utlumení těžby na lomu ČSA Severní energetické, jejímiž majiteli jsou finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří na Kypru registrované společnosti Haltixar, za kterou stojí údajně Pavel Tykač. Budoucí vlády se ale budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit.

„Je to spíše rozhodnutí o tom, že bude zahájen proces k povolení rozšíření těžby na dole Bílina. Jde o takové politicko-symbolické rozhodnutí,“ řekl novinářům ministr průmyslu Jan Mládek. Těžba musí ještě projít schvalovacím procesem u ministerstva životního prostředí a báňského úřadu, který potrvá mnoho let.


Čtěte více: Obcím u Bíliny těžba vesměs nevadí. Žádají ale důslednou ochranu


„Byl to krok nesnadný, nicméně je bezpochyby krokem zodpovědným vzhledem k zájmu naší země a její energetické bezpečnosti v příštích desetiletích i zhruba k milionu šesti stům tisícům českých domácností, které jsou závislé na centrálních zdrojích vytápění z hnědého uhlí,“ uvedl dále Mládek. Dodal, že v případě nutnosti převést uhelné teplárny na plyn by hrozilo zdražení tepla až o jednu třetinu.

Půl kilometru od obcí

K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení, jak ráno řekl Babiš. Severočeské doly mezitím čekají čtyři roky přípravných prací na projektech k těžbě za současnými limity.

Brabcova varianta mimo jiné obsahuje i to, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. V dalších bodech koresponduje schválená varianta s jedním z návrhů, které dnes předkládal na vládu ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

Mimo jiné stanovuje, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. Usnesení také ukládá Mládkovi a jeho nástupcům v čele resortu předkládat každoročně do roku 2020 vyhodnocení plnění cílů státní energetické koncepce. Obsahuje také požadavek, aby uhlí vytěžené v lomu bylo přednostně použito pro potřeby teplárenství v ČR.


Přečtěte si komentář analytika Jakuba Kučery: Cesta do pravěku s ministrem Mládkem


Vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ale nedávno poukázali na to, že prolomení limitů těžby v lomu Bílina způsobí škody na životním prostředí, zdraví a blahobytu obyvatel ve výši deset miliard korun.

Jde o součet externích nákladů těžby a následného spálení uhlí, které nyní leží za územními limity na lomu Bílina. Pokud by vláda nakonec prosadila také plnou těžbu za limity na lomu ČSA, dosáhly by celkové škody 25,6 miliardy korun.

Prolomení limitů v lomu Bílina vyvolalo rozporné reakce. Kabinet jednoznačně podpořil předák odborářů Josef Středula nebo poslanec vládní ČSSD za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna.

Lidovci, kteří jsou taktéž součástí vládní koalice, schvalují prolomení limitů za určitých podmínek. Proti se vyslovil ústecký poslanec opoziční TOP 09 Michal Kučera, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebo senátor za Stranu zelených Václav Láska.

Ke kritice vládní politiky se připojil také Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Dnešní rozhodnutí je částečnou úlevou pro obyvatele Horního Jiřetína. Z pohledu moderní energetiky a především ochrany klimatu však rozšíření dolů na Bílině nedává smysl. USA, Čína nebo Švédsko budou v nesledujících letech usilovat o snížení emisí, Česko půjde po dnešním rozhodnutí vlády zcela opačným směrem,“ upozorňuje.

„Máme dostatečný potenciál energetických úspor a obnovitelných zdrojů, které jsou schopny postupně uhlí nahradit. V domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu,“ shrnuje Sedlák.

Limity v Severočeské uhelné pánvi vydržely 24 let
- Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
- Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana). „Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,“ řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
- Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu - obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o „racionálním přehodnocení“ limitů v budoucnu.
- Limity se opět dostaly na pořad jednání již za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž „dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)“. V lednu 2006 už ale hovořil o tom, že vláda bude ve věci limitů respektovat názor obyvatel Ústeckého kraje; Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala.
- Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. Řekl nicméně, že je racionální vyhodnotit i možné dobývací prostory, kde jejich využití nikoho neohrožuje. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech s tím, že upravila linie lomu Bílina.
- předseda úřednické vlády Jan Fischer, Topolánkův nástupce, opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu ve Fischerově kabinetu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, což vyvolalo kritiku ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů, kabinet ale následně projednávání materiálu přerušil.
- Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři. „Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu,“ řekl Nečas v březnu 2011.
- Limity se chtěl vážně zabývat kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané. Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazuje například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal. Rusnok poté oznámil, že jeho vláda o limitech těžby rozhodovat nebude.
- Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách „je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky“, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle dnešního rozhodnutí kabinetu budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.
Konec limitů na Bílině pomůže Severočeským dolům
Severní energetická
- Současné jméno nese společnost od srpna 2013, předtím byla jako Litvínovská uhelná součástí skupiny Czech Coal. Litvínovská uhelná vznikla v roce 2008 při dělení někdejší Mostecké uhelné. Majiteli Severní energetické jsou finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří na Kypru registrované společnosti Haltixar, za kterou podle databáze Prodata stojí Pavel Tykač.
- Patří jí povrchový důl ČSA, který má nejistou budoucnost. Kvůli platnosti územních limitů těžby, které chrání obec Horní Jiřetín před zbořením a nedovolují těžbu na okraji Litvínova, je důl se zásobami zhruba 20 milionů tun uhlí v útlumu, skončit by měl kolem roku 2022. Za limity těžby se nachází 750 milionů tun uhlí, které by podle Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let. Vláda dnes ponechala limity na dole ČSA v platnosti.
- Společnost provozuje i utlumovaný hlubinný hnědouhelný důl Kohinoor a loni získala také povolení k hlubinné těžbě v bočních svazích lomu ČSA, kterou zahájila letos v létě. Předloni navíc Severní energetická od ČEZ koupila tepelnou elektrárnu Chvaletice na Přeloučsku.
- Firma k 31. prosinci 2014 zaměstnávala 946 lidí, kvůli útlumu těžby ale již desítky lidí propustila. V roce 2014 vytěžila skupina 3,7 milionu tun hnědého uhlí (včetně těžby v dole Kohinoor; o rok dříve to bylo 3,4 milionu). Výnosy činily 5,8 miliardy a vykázala čistý zisk 1,35 miliardy korun.
Severočeské doly
- Společnost vznikla v lednu 1994 spojením Dolů Bílina a Dolů Tušimice a byla zařazena do druhé vlny kupónové privatizace; většinu akcií si ale nechal stát. V roce 2003 se vláda pokusila svůj balík prodat, kvůli nízkým nabídkám z privatizace sešlo. V roce 2005 nakonec 55,4 procenta SD koupil za devět miliard korun energetický gigant ČEZ, který už předtím vlastnil asi třetinu firmy, později polostátní ČEZ vytěsnil drobné akcionáře.
- Severočeské doly jsou největším producentem hnědého uhlí v ČR, těží na dvou místech. Prvním jsou Doly Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní, druhým pak Doly Bílina, ležící západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice. Bílina je se svou hloubkou přes 200 metrů nejhlubším dolem v mostecké pánvi, nejnižší bod je mírně pod úrovní hladiny Baltského moře. Právě limity u tohoto dolu budou podle dnešního rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky prolomeny.
- Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši deset milionů tun by podle Severočeských dolů byla těžba v Bílině ukončena ve stávajících hranicích daných limity kolem roku 2035. Prolomení limitů, za kterými leží 100 milionů tun uhlí, má podle údajů těžařů vést k prodloužení životnosti tohoto dolu do let 2050 až 2055. Uhlí za limity je i v Tušimicích, je ovšem nízké kvality a podle starších vyjádření představitelů firmy s ním SD nepočítají.
- Firma má na 3000 zaměstnanců, v roce 2014 vytěžila 21,6 milionu tun hnědého uhlí (meziroční pokles o devět procent). Výnosy činily 12 miliard a čistý zisk 2,1 miliardy korun.

Čtěte také:

Zrušení těžebních limitů odbory vítají. Foldyna by vytěžil i důl ČSA

Lékaři a vědci v dopise Sobotkovi: Neprolamujte těžební limity

Hanák: Lidé by měli jasně vědět, kde se budou prolamovat limity

Na prolomení limitů v dole ČSA to zatím nevypadá, řekl Mládek v Jiřetíně

Autor: čtk, vaj

Komentáře

Čtěte také

Mluvčí a poradce vůdce Islámského státu je po smrti

Mluvčí a poradce vůdce Islámského státu je po smrti aktualizováno

V severosyrském městě Halab zahynul vysoce postavený velitel a mluvčí organizace Islámský stát (IS) abú Muhammad Adnání. Informovala o tom dnes americká monitorovací služba SITE s… více

Mobilní web