Prunéřov dostal od Bízkové zelenou

Hlavním východiskem pro vydání kladného stanoviska je podle ministerstva fakt, že projekt splnil všechny náležitosti týkající se kvality ovzduší v ústeckém regionu. Ve srovnání s provozem stávajících bloků bude elektrárna Prunéřov po komplexní obnově vypouštět výrazně méně škodlivých emisí, uvedlo ministerstvo. „Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu,“ řekla Bízková.

Ve srovnání s provozem stávajících bloků má Prunéřov po komplexní obnově vypouštět o 32 procent méně emisí oxidu siřičitého, o 26 procent méně oxidů dusíku a o 41 procent méně tuhých znečisťujících látek, uvedlo ministerstvo.

Varianta prosazovaná ČEZ je sice levnější, ale její účinnost dosahuje pouze 39 procent oproti požadované čisté termální účinnosti 42 procent. Ministerstvo proto zároveň uložilo společnosti ČEZ, aby nedostatečnou účinnost kompenzovala jinými opatřeními, například zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech. Firma se také musí vejít do přísnějších limitů emisí oxidu uhelnatého, než se kterými rekonstrukce počítala.

Ekologové protestují, průmysl tleská

Se zvolenou variantou ale ani tak nesouhlasí ekologické organizace a Strana zelených. Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky je rozhodnutí MŽP velkým vítězstvím firmy ČEZ nad zdravím lidí a životním prostředím. „Je smutnou zprávou pro veřejnost, že zelení zůstali jedinou stranou, která odmítá rekonstrukce elektráren pomocí technologií z poloviny 80. let,“ sdělil dnes.

„Lidé, kteří odmítali rezignovat na kompetenci ministerstva a prosazovali kladné stanovisko EIA pouze pro technologii s nejmenšími dopady na životní prostředí a zdraví, byli z ministerstva vyhozeni. To nebylo nic jiného než čistka na zadání ODS a ČEZ,“ dodal exministr Martin Bursík s odkazem na nedávné rozpuštění klimatické sekce ministerstva. Podle Ekologického právního servisu (EPS) ČEZ v případě Prunéřova obchází zákon. Ekologové tvrdí, že se nejedná o pouhou rekonstrukci, ale o faktické vybudování nové elektrárny, na kterou se vztahují přísnější zákonné požadavky. A ty ČEZ nedodržel, jelikož prý nepředložil posouzení případné realizace modernejšího bloku s vyžadovanou účinností nad 42 procent.

„ČEZ dosáhl svého. Ministerstvo životního prostředí dalo souhlas k modernizaci prunéřova a stalo se tak součástí Romanova impéria,“ píše v reakci hnutí Greenpeace. Podle Jana Jana Rovenského z Greenpeace schválení rekonstrukce Prunéřova otevírá cestu k prodloužení životnosti největšího zdroje znečištění v ČR o 25 až 30 let. „Paní ministryně udělala to, kvůli čemu byla na ministerstvo dosazena,“ uvedl. „Na celé kauze je alarmující, s jakou lehkostí ČEZ odstraňuje neposlušné ministry a jejich náměstky a nahrazuje je vlastními lidmi,“ dodal.

Aroganci jednání ČEZ podle ekologů podtrhuje i fakt, že smlouvy na dodávky technologií do Prunéřova uzavřela společnost ještě před tím, než proces EIA vůbec začal.

Společnost ČEZ ale reagovala s tím, že modernizace Prunéřova zlepší ovzduší v severních Čechách - lokální emise mají podle firmy klesnout o více než 50 procent. „Díky podmínce ze strany MŽP vyjdeme vstříc i požadavkům ekologů,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Emise oxidu uhličitého vypuštěné navíc proti variantě, kterou prosazují ekologové, bude podle Kříže společnost kompenzovat omezením jiných škodlivých emisí.

„I my věříme, že jednou bude všechna energie čistá. Zatím jsme však limitováni cenou i technickými možnostmi. Pokud chceme nabízet elektřinu za rozumnou cenu, bez uhlí se ještě nějaký čas neobejdeme,“ dodal Kříž.

Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí k obnově Prunéřova přivítal. „Hospodářská komora přijala toto stanovisko s velkou úlevou,“ uvedl. „Je to velmi dobrá informace pro český byznys, který na tuto zprávu čekal dlouhé měsíce. Jsem rád, že zvítězil zdravý rozum.“

Kvůli otázce modernizace Prunéřova odešel v polovině března z vlády ministr životního prostředí Jan Dusík (SZ). Dusík chtěl na základě posudku norské firmy DNV žádat společnost ČEZ, aby připravila novou variantu modernizace nebo kompenzační opatření. Premiér Jan Fischer takový postup nepřijal, byl proti dalším odkladům při vydání stanoviska ministerstva životního prostředí k modernizaci Prunéřova.

Dusíka pak krátce zastupoval ministr zemědělství Jakub Šebesta a definitivně ho pak nahradila jeho tehdejší náměstkyně Bízková. Tu ale ekologové kritizují, že v 90. letech byla zaměstnankyní ČEZ jako mluvčí uhelných elektráren a není tak nestranná. Například v roce 2006 podle nich při prosazení takzvaného národního alokačního plánu, který podle nich přidělil firmě o několik miliónů povolenek na emise skleníkových plynů víc, než kolik skutečně potřeboval.