Rusňák buduje malou energetiku, investuje do biomasových tepláren

V Česku vzniká nový hráč, který sází na budoucnost lokálních energetických zdrojů. Letos v březnu spustila investiční skupina DRFG Davida Rusňáka provoz v nové biomasové teplárně ve Šternberku, do jejíž výstavby investovala sto milionů korun. Skupina vyhodnocuje další dva projekty, v nichž chce biomasou vytápět průmyslové zóny. Celkem letos hodlá do energetických projektů za zhruba půl miliardy korun ze svého investovat 150 milionů korun.

Ilustrační foto
31.3.2015 6:52   |  

Rusňák vstupuje do rozmáhajícího se segmentu v energetice, na který se začínají zaměřovat i velké společnosti jako ČEZ či RWE. „Je to obor se stabilním tokem hotovosti. Nastupujeme do energetiky v době, kdy už začíná být jasnější, jak bude vypadat. Navíc naše menší projekty neohrožuje nestabilita, na kterou si stěžují velké koncerny,“ říká Rusňák. Investiční skupina se zajímá o projekty v regulované nebo dotované části energetiky.

Šternberská teplárna s výkonem 4,6 megawattu tepla a jednoho megawattu elektřiny používá biomasové pelety. Na biomasu pobírá dotace, nicméně i bez nich by byla zisková. „Používáme místní palivo z okolní zemědělské výroby. Stejnou filozofii máme i v dalších projektech.

Cílem je do budoucna kontrolovat celý výrobní řetězec od paliva až po prodej energií. U našeho druhého moravského projektu proto budeme stavět i peletkárnu,“ dodává Pavel Svoreň, kteří řídí energetické projekty skupiny DRFG.

100 milionů korun vložila investiční skupina DRFG do výstavby teplárny ve Šternberku

Každý z projektů je založen na dlouhodobé smlouvě s provozovatelem vytápěné průmyslové zóny na odběr tepla, která pokryje celou dobu 25 let životnosti zdroje. Ve Šternberku teplo odebírají také domácnosti na přilehlém sídlišti.

Vložená investice se má DRFG vrátit za 5,5 roku. Proto cílí na průmyslové zóny, kde je odběr tepla celoročně stabilnější a vyšší než u domácností. „Cenově porážíme teplo z plynových kogeneračních jednotek, do nichž firmy v minulosti investovaly,“ dodává Svoreň.

Potenciál v odpadu

Do budoucna hodlá skupina investovat do energetiky více než pětinu kapitálu. Loni spravovala aktiva v hodnotě 927 milionů korun, mezi nimiž má největší podíl finanční sektor a nemovitosti. Velký potenciál vidí v budování lokálních spaloven odpadu s využitím vysokoteplotní pyrolýzy a následnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

Od roku 2024 bude platit zákaz skládkování recyklovatelného a jinak využitelného komunálního odpadu. I když je zvolená technologie likvidace odpadu drahá, bude podle Svoreně pro obce cena za zpracování odpadu v jejich zařízeních výhodnější než jiné dostupné alternativy.


Čtěte také:

Teplárny daly na snížení emisí miliardy

Spalovny místo recyklace? Česko neví, co s odpady po roce 2015

Petr Havelka: Máme levnější řešení než superspalovny odpadů

Jan Stuchlík Autor: Jan Stuchlík redaktor E15

Komentáře

Čtěte také

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Většina evropských bank by obstála i za velmi hluboké recese, některé ale i tak budou muset posílit kapitál. Ukázaly to výsledky zátěžových testů, které zveřejnil Evropský… více

Mobilní web