Rusové chtějí za hladký vstup na trh firemní know-how. Kovosvit souhlasí

Rusové chtějí za hladký vstup na trh firemní know-how. Kovosvit souhlasí
20. května 2016 • 06:10
Ruská ekonomika se naplno otevře zahraničním firmám. Jejich zboží ale ponese označení „Made in Russia.“ Cesta vede přes úpis Kremlu a vytvoření společného podniku s ruskou vládou. Punc ruského zboží má přespolním investorům zajistit, že jejich artikl bude mít šance i u firem se státní účastí, tedy ve stále významné části tamního trhu. Podle byznysmenů bude daní za vstupenku do Ruska jménem SIC (Speciální investiční kontrakt) zejména know-how automaticky sdílené s ruskou stranou.

„Kontrakt se uzavírá proto, aby bylo možné uznat výsledný produkt podniku jako ruský výrobek. Bez podepsání kontraktu by investice byla možná, ale nebylo by zaručeno, že výrobek bude shledán státní komisí jako ruský, což by podstatným způsobem omezilo možnosti jeho prodeje do státem vlastněných společností v Rusku,“ vysvětluje Hana Formánková z Kovosvitu MAS.

Firma ze Sezimova Ústí hodlá v rámci dohody SIC v zemi investovat do výroby obráběcích strojů kolem čtyř miliard rublů (asi 1,5 miliardy korun).

Speciální investiční kontrakt je loňskou novinkou ruské obchodní legislativy. Dohoda s tamní vládou má zahraničním investorům v zemi na deset let zaručit neměnné legislativní prostředí, a to především v oblasti daní. „Smyslem kontraktu má být zvýhodnění investic s cílem podpory ruské výroby a lokalizace zahraniční výroby,“ vysvětluje mluvčí EGAP Hana Hikelová. Investici v rámci tohoto kontraktu lze zároveň u pojišťovny i standardním způsobem pojistit.

Srovnání s domácími firmami

Především má ale kontrakt postavit zahraniční investory naroveň domácím firmám, přespolní hráči by tak měli získat status ruského výrobce. „V konečném důsledku evropské firmy přenesou do ruských společností zadarmo své know-how, odměnou jim za to bude možnost prodeje výrobků těchto společností na potenciálně silném ruském trhu,“ připomíná Formánková.

Prvním zahraničním investorem v Rusku v rámci smlouvy s ruskou vládou byla japonská Mazda, která hodlá podle údajů ruského Průmyslového rozvojového fondu vyrábět v zemi 50 tisíc automobilových motorů ročně, zájem má údajně i zemědělský koncern Claas či strojírenský DMG Mori, oba z Německa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!