Spor o těžební poplatky trvá. Mládek a Babiš se na jejich výši neshodli | E15.cz

Spor o těžební poplatky trvá. Mládek a Babiš se na jejich výši neshodli

Spor o těžební poplatky trvá. Mládek a Babiš se na jejich výši neshodli
5. listopadu 2014 • 16:08
Ministři financí a průmyslu se nedohodli na tom, jak by se od příštího roku měl zvýšit poplatek z těžby uhlí. Šéf resortu průmyslu Jan Mládek (ČSSD) chce maximálně dvojnásobné navýšení, větší nárůst by prý poškodil těžební průmysl. Oba politici se podle ministra financí Andreje Babiše (ANO), který chtěl původně poplatek zvýšit desetinásobně, dnes pouze vyměnili názory a věc ještě není uzavřená. Mládek se ale domníval, že se na poplatku již domluvili.

„Podle mého názoru z jednání jasně vyplynulo, že ministr Babiš přijal návrh na dvojnásobek. Pokud po jednání z nějakého důvodu změnil názor, nerozumím tomu. Jsem ale nucen to respektovat,“ reagoval na jeho slova Mládek. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.

Mládek uvedl, že o rozdílných pozicích dvou zúčastněných ministerstev bude informovat premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Následně dokončím materiál, na jehož základě o míře navýšení těžebních poplatků rozhodne vláda,“ doplnil Mládek v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Babiše prý dnes seznámil se svou představou o ekonomicky a sociálně citlivém nastavení poplatku za těžbu hnědého uhlí.

Je to ještě v jednání

„My jsme se nedohodli, vyměnili jsme si názory. Pan Mládek navrhnul navýšení poplatků u povrchových dolů na dvojnásobek. Je to ještě v jednání, není to definitivní,“ řekl Babiš, podle kterého by konečné rozhodnutí mohlo být v řádech týdnů. Do té doby se chce ministr sejít se zástupci firem a odborů. Schůzka je naplánovaná na pondělí.

Babiš je zastáncem vyšších poplatků za těžbu. „Firmy vyvíjejí tlak přes odborové organizace, ale myslím, že mají dobré výsledky a že není důvod propouštět lidi. Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ. Uhlí patří státu a stát za to dostává velice málo,“ uvedl vicepremiér.

Mládek se obává negativních dopadů

S tím ale nesouhlasí Mládek. „Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty,“ uvedl. O dalším navyšování je možné jednat napřesrok, poplatky by totiž podle něj měly růst postupně, a nikoliv skokově. Zároveň poukázal na to, že se dosud vláda neshodla na energetické koncepci a surovinové politice státu.

Ministři řešili i poplatky u ostatních těžených komodit. Kromě hnědého uhlí zatím není jasná výše poplatků z černého uhlí, uranu, ropy a zemního plynu. U všech ostatních komodit se ministři dnes dohodli, že dojde k navýšení poplatků na dvojnásobek.

Současný systém je prý pro stát nevýhodný

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek, u ostatních komodit pak se zdvojnásobením procentních sazeb úhrady s respektováním desetiprocentního stropu.

„Ministra průmyslu a obchodu přesvědčily naše argumenty proti úvahám o skokovém a neodůvodněném navyšování úhrad z vydobytého nerostu,“ uvedl dnes předseda představenstva Vršanské uhelné Petr Antoš. Firma podle něj považuje za nezbytné, aby situaci citlivě vyhodnotil i ministr financí. Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová upozornila, že reálné odvody z těžby uhlí do státního rozpočtu se od devadesátých let několikrát navýšily. Jsou totiž odvozeny od tržní ceny uhlí, která výrazně vzrostla. „Zatímco v roce 2008 odvedla naše těžební společnost státu za každý milion vytěžených tun uhlí 4,5 milionu korun, v roce 2013 to bylo už 8,7 milionu korun,“ uvedla mluvčí.

Až od července 2015?

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. Mládek dnes uvedl, že představa MPO je taková, že by toto ustanovení mělo platit pro druhé pololetí příštího roku, tedy od 1. července roku 2015. V dalších letech by pak měla být výše poplatků určována formou vládního nařízení. „Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví v tomto smyslu v krátké době materiál do meziresortního připomínkového řízení a předpokládám, že bychom tento materiál předložili vládě do konce letošního roku,“ řekl Mládek.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný „balík“ peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Autor: ČTK, pav
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou