Státní podporu v německých aukcích berou komunitní větrníky. Za mnoha stojí jedna firma | E15.cz

Státní podporu v německých aukcích berou komunitní větrníky. Za mnoha stojí jedna firma

27. srpna 2017 • 06:00
Jan Stuchlík

Výsledky letošních německých aukcí, v nichž investoři do stavby větrných elektráren soutěžili o státní podporu, vzbudily ohlas i v Česku. V obou aukcích přes devadesát procent podpořených projektů spadlo do kategorie občanských a komunitních elektráren. Čeští zastánci obnovitelných zdrojů se snaží prosadit, aby právě komunitní větrné elektrárny měly opět nárok na podporu.

V jarní aukci uspělo ze sedmdesáti vítězných projektů 65 komunitních větrných parků, které pro následný provoz požadovaly nejnižší státní podporu. V srpnové aukci ze 67 elektráren bylo 64 komunitních. Na rozdíl od klasických developerů mají občanské elektrárny několik výhod.

Nemusí mít například před vstupem do aukce vyřízena všechna povolení ke stavbě. Na dokončení projektu mají místo 18 měsíců až čtyři a půl roku. Před aukcí stačí, když složí jen polovinu finanční záruky, která pro normální developerské projekty činí 30 eur za každou plánovanou kilowattu. Ale především mají jistotu, že budou dostávat nejvyšší vysoutěženou podporu.

Na jaře požadovaly nejlepší elektrárny 42 eur za megawatthodinu, zatímco nejdražší, včetně občanských, dostaly 57,80 eur za megawatthodinu. V srpnu se nejnižší vysoutěžená podpora dostala dokonce na 35 eur, ale komunitní projekty budou brát 42,80 eur za megawatthodinu. 

Větrníky nesou miliardy i bez podpory státu, prosadit se ale není snadné

Za komunitní elektrárnu se považuje taková, jejímiž společníky je aspoň deset fyzických osob a podíl hlasovacích práv aspoň 51 procent musí mít lidé žijící poblíž elektrárny.

Německý server klimaretter.info ovšem po srpnové aukci upozornil, že za většinou občanských elektráren stojí jeden developer. Skupina UKA se k vítězství v aukci nakonec přihlásila sama na svých webových stránkách. Podporu získalo 37 dceřiných společností UKA, které do aukce vstupovaly pod hlavičkou komunitní elektrárny. Celkem by měly postavit 659,7 megawattu z celkových dražených tisíc megawattů.

UKA dcery založil jako komanditní společnosti, v nichž nemá žádná hlasovací práva. Tím vyhověl německým zákonům. Zároveň si tím firma pro své projekty zajistila vyšší výkupní cenu, než kdyby musela jít do soutěže jako běžný developer.

Stejnosměrný proud zažívá renesanci. Trh s touto technologií se do roku 2023 zdvojnásobí

Na nerovné podmínky upozornila také německá poslankyně za Stranu Zelených Julia Verlinden. Nelíbí se jí, že komunitní elektrárny nemusí mít povolení pro stavbu. Není podle ní proto jisté, že se vysoutěžené elektrárny skutečně postaví.

Přitom letošní aukce ukázaly, že jiné než komunitní projekty v soutěži nemají příliš šanci na úspěch. „Musíme v aukcích stavět více elektráren. Všechny projekty musí mít povolení a větrné parky, které se nepostaví, se musí hned nově vydražit,“ říká Verlinden.

Letos investory čeká ještě jedna větrná aukce v listopadu. I v ní budou platit dosavadní pravidla. Ta se změní dočasně až příští rok. Do aukcí v roce 2018 už budou všechny projekty potřebovat patřičná povolení. Podmínky v dalších letech bude muset upravit nová vláda vzešlá z podzimních parlamentních voleb.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!