Strestest pro německé energetiky: zvládnou likvidaci jaderných bloků?

Strestest pro německé energetiky: zvládnou likvidaci jaderných bloků?
11. srpna 2015 • 18:02
Zátěžové testy mají ukázat, zda mají energetické společnosti RWE, E.On ENBW a Vattenfall dost peněz na demontáž německých jaderný elektráren, sanaci následků jejich provozu a uložení jaderného odpadu. Prověrku prosadil ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel, podle nějž existují závažné pochyby, že energetici dokážou dostát svým závazkům.

Jen se šéf energetického koncernu RWE Peter Terium vypořádal s jedním problémem, který ohrožoval jeho existenční krizí zasažený podnik, hned čelí další výzvě. A zřejmě si své problémy nechtěně způsobil sám, píše německý magazín Wirtschaftswoche.

Terium totiž dokázal přesvědčit Gabriela, aby zrušil svůj plán na zavedení zvláštního poplatku pro provozovatele uhelných elektráren. Šéf RWE argumentoval mimo jiné tím, že po zaplacení této „daně“ by už energetikům nezbylo dost peněz na úhradu likvidace jaderných elektráren.

Toto tvrzení ale potvrdilo dlouhodobé obavy Sigmara Gabriela. Pokud totiž odhadovaných 32 miliard eur, které mají dát dohromady provozovatelé jaderných elektráren, nebude na likvidaci následků stačit, budou muset zbytek zaplatit daňoví poplatníci. Že je zmíněná suma příliš nízká, tvrdí i některé studie, například ta, kterou si Gabrielův rezort zadal u poradenské společnosti Becker Büttner Held.

Hotovo do poloviny září

Prověrky začnou v polovině srpna právě u RWE. Auditoři ze společnosti Warth & Klein Grant Thornton budou ověřovat, zda má majetek, kterým RWE ručí státu za splnění svých závazků, skutečně odpovídající hodnotu. Výběrem nových auditorů zároveň energetické ministerstvo vyjádřilo nedůvěru společnosti PwC, která měla dosud kontrolu zástavy na starosti.

Zaplaťte předem
Německá vláda se o osud peněz určených na likvidaci jaderných elektráren obává dlouhodobě. Na konci loňského roku tak například ministerstvo životního prostředí navrhlo, aby energetici zaplatili už před ukončením provozu jaderných elektráren 17 miliard eur určených likvidaci škod na životním prostředí. Později by provozovatelé elektráren směli zaplatit jen náklady na samotnou demontáž elektráren a uskladnění jaderného odpadu.

Kontroly se přitom netýkají jen čtyř velkých energetických firem, ale měst, která vlastní podíly v některých jaderných elektrárnách. Mnichov má za elektrárnu Isar II, kterou E. On odstaví v roce 2022, zaplatit 563 milionů eur. O rok dříve by měl Bielefeld poslat 400 milionů eur na likvidaci elektrárny Grohnde.

Po prověrkách majetku budou do poloviny září následovat zátěžové testy. Ty mají ukázat, zda je podnikání energetických firem dlouhodobě udržitelné a jak se například jejich klesající obraty odrazí na schopnosti doplatit státu další kompenzace, pokud by se likvidace jaderných elektráren prodražila.

Autor: bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!