Svět bojuje proti znečištění vzduchu. Pomocí holubů i obřích čističek | E15.cz

Svět bojuje proti znečištění vzduchu. Pomocí holubů i obřích čističek

15. ledna 2017 • 16:17

Panorama světových metropolí zakryté šedivým smogem už mnohdy k zimnímu období nenávratně patří. Znečištění vzduchu způsobené nedokonalým spalováním se však řadí mezi největší hrozby pro lidské zdraví. Ročně má na svědomí více než tři miliony lidských životů. Zdravotnické limity na kvalitu ovzduší stanovené WHO (Světová zdravotnická organizace) totiž splňuje jen deset procent obyvatel měst po celé planetě.

Tradičně nejhorší situace je v Jihovýchodní Asii, především v Indonésii, Vietnamu a Číně. Zde vzniká velká část znečištění ze spalování uhlí, problémem však je, že jeho spotřeba nemá klesající tendenci. Během následujících dvaceti let by totiž v oblasti mohla vzrůst poptávka po elektřině až o osmdesát procent, což ovlivňuje právě i množství spáleného uhlí. Důsledkem může být až trojnásobný růst úmrtí způsobených znečištěním vzduchu. Problémy pociťují i další obyvatelé Jihovýchodní Asie. Například obyvatelé Dillí se kvůli znečištění dožívají o šest let méně.  

Problém se však netýká pouze vzdálených asijských regionů, potýká se s ním rovněž Polsko. Minulou neděli dosáhlo znečištění 437 mikrogramů na krychlový metr, zatímco evropský průměr v tu chvíli činil 50 mikrogramů a například Paříž varuje před znečištěním ve chvíli, kdy dosáhne 80 mikrogramů. Reakcí varšavské radnice bylo zpřístupnění místní hromadné dopravy zdarma, aby se aspoň regulovalo množství automobilů vjíždějících do města.

Dieselům vjezd zakázán. Světové metropole chtějí bojovat se smrtícím znečištěním

Stejně tak ve městě rostlo také množství škodlivých látek, jako je například oxid siřičitý. Index kvality vzduchu (AQI) se tak podle qz.com pohyboval na úrovni 176, která je označená jako nezdravá. Ve srovnatelném období dosahoval Peking hodnoty 196, Londýn 71 a New York 32. Experti viní za špatnou situaci v Polsku především výrobu elektřiny z uhlí, ale také spalování odpadků a plastů v domácnostech.

Jak se bránit?

Válku znečištění vyhlásil například v roce 2014 Peking. Tehdy místní úřady přislíbily, že hodnota PM2.5 (pevné částice 2,5, škodlivé především kvůli své malé velikosti 2,5 mikrometru) nepřesáhne 25 mikrogramů na metr krychlový. Tento plán se však dlouhodobě nedaří naplnit, běžně se úroveň pohybuje až desetkrát výše.

„Touha po pokroku má vedlejší účinky. A smog je jedním z nich,“ říká nizozemský vynálezce Daan Roosegaard. Toho zděsil stav pekingského ovzduší, rozhodl se tedy přijít s řešením. Tím má být podle něj sedmimetrová věž, jež pomáhá se znečištěním bojovat.

Spolana Neratovice zůstává v čele největších znečišťovatelů, oproti loňsku je na tom ještě hůře

Ačkoliv se sám autor zdráhal bližší detaily o své čističce vzduchu prozradit, principiálně by měla zachytávat pevné části pomocí změny elektrického náboje. Díky tomu dokáže zařízení vyčistit vzduch na území o velikosti fotbalového hřiště s 75% účinností. Výhodou zařízení je zároveň jeho nízká spotřeba energie, která se pohybuje kolem 1400 Wattů. Podle autora by v budoucnu mohl být schopný vyrobit i větší čističky vzduchu, které budou schopné vzduch čistit na celoměstské úrovni

Na problematiku znečištění vzduchu se loni snažili upozornit také v Londýně. V březnu došlo k vypuštění hejna deseti holubů, kteří na sobě nesli zařízení na kontrolu znečištění. Zároveň se mohly přístroje připojit k internetu a v reálném čase tweetovat o aktuálním stavu ovzduší ve městě. „Znečištění je neviditelné, chceme ho tedy více zviditelnit a donutit lidi o tomto problému přemýšlet,“ řekl tehdy Pierre Duquesnoy.

Finové jako první na světě nasadili do provozu ledoborec s pohonem na LNG

Řešení problému však nepřicházejí pouze od technologických inženýrů. Známou propagátorkou boje proti znečištění je například architekta Allison Dringová. Ta navrhla fasádu pro nemocnici v Mexico City, která svou strukturou připomíná mořskou řasu. Díky působení slunce na strukturu s oxidem titaničitým neutralizuje oxid dusičitý a vytváří z něj pouhou sůl. To umožní fasádě kompenzovat znečištění ekvivalentu průjezdu tisíce aut.

Sama Dringová pak přišla i s jinými nápady.  V současnosti pracuje na stavebním materiálu, který vytvoří z uhlíku, jenž vzniká při spalování biomasy bez přístupu vzduchu. Výsledný stavební prvek má pak mít vynikající vlastnosti – bude tvárný a pevný. Poprvé se nový materiál představí už letos.

Vietnamská tržnice Sapa v Praze chátrá čím dál víc. Prohlédněte si rozsáhlou fotogalerii

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!