Švýcaři do Afriky dodávají palivo, které by se v Evropě nemohlo prodávat

Švýcaři do Afriky dodávají palivo, které by se v Evropě nemohlo prodávat
16. září 2016 • 12:28
Většina evropských států se dlouhodobě snaží o regulaci emisí, které vypouštějí dopravní prostředky do ovzduší. Jejich vizi však nesdílí někteří producenti a obchodníci s ropou. Podle švýcarské organizace Public Eye totiž posílali do Afriky takové palivo, které by evropské limity vůbec nesplnilo.

Organizace celou situaci zkoumala po dobu tří let v rámci projektu Dirty Diesel (Znečištěná nafta). Podle výsledné zprávy jsou do situace zapojeny tři švýcarské společnosti, Vitol, Trafigura a Addax & Oryx. Ty v celém řetězci nezastávaly jen pozici producenta a dodavatele, ale v některých městech dokonce provozovaly samotné čerpací stanice, u kterých pak zákazníci „špinavou“ naftu tankovali.

Abnormálně škodlivé palivo vznikalo v nizozemských rafineriích v Antverpách, Rotterdamu a Amsterdamu, které zčásti ovládají právě švýcarské společnosti. K vzniku škodlivého benzinu a nafty pro Afriku však docházelo také přímo na moři, během přepravy. Výsledné palivo vyráběli také z vedlejších petrochemických produktů a složek, kterým se v oboru říká „africká kvalita“. Celkem analytici takové palivo objevili u čerpacích stanic v osmi afrických zemích. Zástupci společností se však brání, že žádné zákony neporušují.

Energetická agentura: Nadbytek ropy potrvá nejméně do poloviny roku 2017

Hlavním problémem paliva dodávaného do Afriky je obrovské množství síry. Ta v některých případech překračovala evropské limity až 378krát, mezi dalšími látkami převyšující evropské standarty je například benzen nebo uhlovodíky. Produkce tak obrovského množství škodlivin pak může mít za následek zhoršení zdravotního stavu mnoha obyvatel Afriky. Vysoké množství síry může mít za následek například srdeční onemocnění, problémy s dýcháním nebo rakovinu plic. Podle OSN je Afrika oblastí, ve které v současnosti dochází k největšímu zhoršování životního prostředí.

Normy se v mnohých afrických zemích nezměnily od šedesátých let, kdy státy po koloniální éře vyhlašovaly svou nezávislost. Limity se pak státy rozhodly neměnit z mnoha důvodů. Tím hlavním je především vliv petrolejářských společností, které mají v zemích své rafinérie. Ty sice do ovzduší vypouští obrovské množství síry, zároveň ale díky nim do státních rozpočtů vlád putují nemalé peníze. Některé země se také obávaly, že by na kvalitnější palivo neměli místní obyvatelé peníze.

V současné době evropské limity povolují deset částic síry v jednom milionu pevných složek, legislativu povolující množství menší než padesát má jen sedm afrických států. Naopak u pěti afrických zemí limity bez problémů povolují množství vyšší než pět tisíc částic síry na jeden milion.

Autor: mit
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!