Investice ČEZ: Firma se stahuje z Balkánu | E15.cz

Tažení ČEZ na Balkáně se chýlí ke konci. Po třinácti letech se stahuje

Vladan Gallistl

Prioritou jsou investice do obnovitelných zdrojů v západní a střední Evropě.

Polostátní energetický kolos ČEZ ve zprávě pro investory poprvé oficiálně přiznal, že se chce stáhnout ze svých balkánských investic. Před třinácti lety podnik zahájil velkolepé investiční tažení na Balkáně, které se nyní chýlí ke konci.

Akcionáře již ČEZ informoval, že je připravený prodávat svůj majetek v balkánských zemích a celé jihovýchodní Evropě. „Pokud přijde zajímavá nabídka na jakákoliv aktiva, bude se jí ČEZ samozřejmě zabývat,“ potvrdil mluvčí energetické společnosti Roman Gazdík.

Investice se totiž ukázaly jako problematické. Týká se to zejména expanze v Bulharsku, kde ČEZ provedl svou první zahraniční investici, když v roce 2004 koupil za 281,5 milionu eur (tehdejších zhruba 8,9 miliardy korun) bulharské distribuční firmy. K nim pak přibral elektrárnu ve Varně.

Někdejší vlivný muž ČEZu i účastník Toskánské aféry: čtěte, kdo je Vladimír Johanes

„Za sto procent akcií ve Varně zaplatil ČEZ částku přesahující 206 milionů eur. Dalších téměř 100 milionů eur bylo použito na navýšení základního kapitálu elektrárny,“ uvádí Gazdík. Celková výše bulharských investic tak přesáhla sedmnáct miliard korun.

Následovaly ovšem ostré spory s bulharskými regulátory, které vyústily v mezinárodní investiční arbitráž, kterou skupina zahájila v minulém roce. Požaduje v ní stovky milionů eur. A právě tento spor vyústil v rozhodnutí tamní společnosti prodat.

První nabídky na bulharskou distribuci však nejsou nijak oslnivé. Podle bulharského listu 24 časa se pohybují mezi 120 až 250 miliony eur. Nejvyšší nabídku podala tepelná elektrárna Bobov dol. I ta je však výrazně nižší než částka, za niž ČEZ distribuční firmy nakupoval. Jasným nezdarem je naopak elektrárna ve Varně, která v současnosti stojí.

Elektrárnu pro Číňany můžou postavit i Češi, tvrdí člen vedení jaderného giganta CGN

České energetické skupině tak skóre vylepšují jen dividendy, které bulharské firmy vyplácejí. „Pokryly čtyřicet procent investice,“ doplňuje Gazdík. S rozhodnutím o prodeji proto vedení ČEZ zřejmě nebude spěchat. „Budou čekat na výsledek voleb,“ uvádí zdroj z energetických kruhů, který si nepřál být jmenován. Kromě bulharských firem ale mohou být na prodej i další zahraniční společnosti.

ČEZ společně s tureckou Akkök Group vlastní v Turecku elektrárny a distribuční společnost. Ty by mohl podle Gazdíka prodat. „Pokud přijde zajímavá nabídka, pak ji posoudíme,“ dodává. Vzhledem ke složité politické situaci v Turecku, která ale výrazně oslabila tureckou liru, se zájemci nepohrnou.

„Turecko je nyní asi neprodejné,“ myslí si analytik České spořitelny Petr Bártek. Před třemi lety ČEZ zvažoval, že odprodá rovněž část větrného parku v Rumunsku kvůli snížení státní podpory. Od té doby se nicméně podpora zlepšila.

Šéf ČEZ Daniel Beneš: Výhodnější je, aby nové jaderné bloky stavěl stát

Komentář Michala Šnobra: Dokáže ČEZ překročit svůj stín?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!