Těžba černého uhlí bojuje v Evropě o přežití už jen v Česku a Polsku

Těžba černého uhlí bojuje v Evropě o přežití už jen v Česku a Polsku
8. března 2016 • 06:17
Zatímco západ Evropy už na těžbu černého uhlí rezignoval a poslední doly postupně zavírá, Východ se pořád snaží dobývání tradičního nerostu alespoň částečně zachovat. Komplikují mu to ale ceny uhlí na světových trzích, které vytrvale padají. Ještě větší problémy než české OKD, jež letos zavře důl Paskov, má Polsko. Už proto, že uhlí se tam těží desetkrát více než v Česku a horníci jsou mnohem bojovnější.

Horníci v OKD vyhlásili stávkovou pohotovost a čekají na zázrak. Chtějí konečně vědět, jaká je budoucnost jednotlivých šachet, případně jak bude vypadat jejich útlum a jaký bude v takovém případě sociální program pro propouštěné havíře.

Zatím se jen z firemního časopisu dozvěděli, že letos skončí důl Paskov a o práci přijde zhruba pět set horníků. Ještě před měsícem šéf firmy Dale Eckmark přitom hovořil o snížení stavů až o pět tisíc pracovníků v příštích třech letech.

Noví majitelé matky OKD, společnosti NWR, a její hlavní věřitelé sdružení pod názvem AHG žádají účast státu na restrukturalizaci. Vláda však zatím přímé zapojení do udržení firmy při životě odmítá. Mezitím dál padají ceny černého uhlí. Na začátku března evropské ceny klesly na třináctileté minimum.

Cena černého uhlí v EvropěCena černého uhlí v EvropěAutor: E15

Tuna energetického uhlí, které tvoří zhruba polovinu produkce OKD, se dostala pod 40 dolarů za tunu. Situace se nelepší ani na trhu koksovatelného uhlí. V příštích letech nikdo obrat nečeká.

Světoví těžaři osekávají náklady a doufají, že to nakonec bude konkurence, která z odvětví s obřími přebytky těžebních kapacit vypadne, poměry na trhu se spraví a těžba zase bude zisková. Čínská vláda například už oznámila, že letos zavře tisíc dolů.

Bez uhlí to v Polsku nepůjde

Přežijí jen ti finančně nejsilnější. Mezi ně ale OKD, jejíž matka NWR podle analytiků bez vnějšího zásahu nejspíš přijde během pár měsíců o veškerou hotovost, rozhodně nepatří.

Ještě větší problém má sousední Polsko, kde je těžba černého uhlí desetkrát vyšší a zaměstnává také desetkrát více lidí než v Česku. Tamní horníci jsou přitom mnohem bojovnější než jejich čeští kolegové.

Pohřbili už několikeré plány vlády na zavření šachet a ozdravení těžce ztrátových těžebních firem. První na ráně je Kompania Weglowa, která je největším evropským producentem energetického černého uhlí.

Těžba uhlí v PolskuTěžba uhlí v PolskuAutor: E15

Loni se její ztráta vyšplhala k miliardě eur. Od bankrotu ji dělí jen měsíce. Zaměstnává podle některých odhadů až dvakrát více lidí, než by potřebovala.

Zatímco cena uhlí v posledních letech klesala, náklady na vytěženou tunu rostly. Jenže na rozdíl od OKD má jednu výhodu. Patří státu, který ji padnout nenechá. Nová premiérka Beata Szydlová jasně řekla, že polská energetika nemá jinou alternativu, než je pokračující závislost na černém uhlí.

Ze státního do státního

Staronový plán záchrany firmy spočívá v převedení jedenácti jakžtakž zdravých dolů Kompanie Weglowe do nové firmy Polska Grupa Górniczna (PGG). Transakce se plánuje na květen. I v PGG bude mít hlavní slovo stát.

Obchodník s uhlím Weglokoks, kterého vlastní stát, a další investoři mají do dolů nalít 1,5 miliardy zlotých. Další investory však vláda zatím neprozradila. Už dříve se ale uvažovalo o zapojení státních firem, jako například elektrárenské společnosti PGE nebo plynárenské PGNiG. Dojednat jejich účast v záchraně dolů má nový šéf Kompanie Weglowe Tomasz Rogala.

Černé vyhlídky těžby uhlíČerné vyhlídky těžby uhlíAutor: profimedia

Zbylé čtyři doly přejdou na další státní firmy, které se je pokusí ozdravit a prodat. Pokud se to nepovede, měly by skončit. O přežití by ale mělo bojovat i jedenáct dolů převedených do PGG.

„Ze zákulisních informací se zdá, že každý z těchto dolů by měl dostat půl roku na vlastní restrukturalizaci. Kdo to nezvládne, půjde do útlumu. Ale nedávné ústupky vůči odborům, příslib neměnnosti platových a pracovních podmínek ukazují, že cesta k udržitelnosti polského hornictví nebude jednoduchá,“ říká zakladatel serveru Polish Coal Daily Dawid Salamadry.

Snaha o společný postup

Ve ztrátách je také největší evropský producent koksovatelného uhlí JSW. Kvůli odpisům majetku loni prodělal 3,12 miliardy zlotých.

Firma, v níž drží většinový podíl stát, nyní podle deníku Rzeczpospolita zvažuje, že prodá dva nejztrátovější provozy státní restrukturalizační společnosti Społka Restrukturyzacji Kopaln. JSW se totiž bojí, že ani dříve plánovaný prodej energetické dcery SEJ a podílů v koksovnách nezajistí plynulé financování.

Polsko a Česko jsou mezi zeměmi Evropské unie jediné, které ještě ve velkém těží černé uhlí, aniž by měly plán na postupný útlum. Při záchraně ztrátových dolů nebo jejich řízeném útlumu by nakonec možná mohly spolupracovat. Při nedávné návštěvě českého ministra průmyslu Jana Mládka v Polsku přišla na situaci v hornictví také řeč.

„Otevřeli jsme otázku společného postupu při prosazení případného prodloužení termínu ukončení útlumu těžby, který mohou za určitých podmínek podpořit vlády jednotlivých zemí v Evropské unii a případně i Evropská unie prostřednictvím Evropského globalizačního fondu, o pět let,“ řekl po setkání vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala.

Kolik se kde těží černého uhlíKolik se kde těží černého uhlíAutor: E15

Německo: Útlum v režii státu

Těžba černého uhlí v Německu bude trvat tři roky. Těží se už jen ve dvou hlubinných dolech v Porúří. O útlumu těžby rozhodla spolková vláda v roce 2007. Doly byly převedeny na nadaci RAG Stiftung. Ve zvláštním zákoně vláda vyčíslila každoroční dotace na těžbu, ty od roku 2009 klesají z 1,7 miliardy eur na 794 milionů eur v roce 2019. RAG Stiftung dostala do vínku i zbylá aktiva spojená s černouhelným byznysem.

Do zvláštní firmy Evonik vyčlenila provozy zabývající se speciální chemickou výrobou. V roce 2013 RAG Stiftung prodala třetinu Evoniku na burze. Z výnosu a dividend pak tvoří rezervy pro postupné ukončení těžby. Do budoucna počítá RAG Stiftung, že si ponechá v Evoniku jen čtvrtinu akcií. Zbytek prodá na burze.

Ještě než vláda rozhodla o postupném uzavření dolů, stály ji subvence těžby přes 130 miliard eur.

V roce 2014 vytěžilo 13 tisíc horníků 7,6 milionu tun uhlí, což německou spotřebu pokrylo jen ze 13 procent. Účast státu v útlumu černouhelné těžby posvětila Evropská komise v roce 2011. Cílem je ukončit těžbu sociálně přijatelným způsobem. Nadace podporuje vzdělávání, vědu a kulturu v těžebních regionech.

Těžba černého uhlí se bez státních subvencí neobešla už do začátku šedesátých let minulého století. Do rozhodnutí o postupném uzavření dolů stála těžba vládu přes 130 miliard eur. Na vrcholu těžby v roce 1957 v dolech pracovalo přes 600 tisíc horníků a těžba dosahovala 150 milionů tun ročně.

Velká Británie: Konec hlubinné těžby

Před sto lety dávala těžba černého uhlí ve Velké Británii práci milionu lidí. Teď postupně končí. Na konci loňského roku společnost UK Coal uzavřela poslední hlubinný důl Kellingley Colliery v severní Anglii.

O práci přijde 450 zaměstnanců. Ještě v roce 2014 britské hlubinné doly vytěžily přes tři miliony tun černého uhlí. Jenže padající cena uhlí a levné dovozy ze zámoří a z Ruska poslaly UK Coal do nucené správy. Vláda firmě poskytla půjčku, aby mohla zbývající doly zavřít.

Na rozdíl od osmdesátých let minulého století tentokrát zpráva o konci posledního dolu Británii příliš nevzrušila. V letech 1984 a 1985 přitom stávkovalo proti zavírání dolů 140 tisíc horníků.

Těžba černého uhlí v BritániiTěžba černého uhlí v BritániiAutor: E15

Během necelých třiceti let klesl počet britských horníků z několika set tisíc na šest tisíc v roce 2011. Navzdory těžkým podmínkám na trhu stále v Británii fungují povrchové černouhelné doly.

Nicméně i ty čeká útlum. Společnost Hargreaves Services v únoru oznámila, že letos ukončí těžbu v šesti ze sedmi povrchových lomů ve Skotsku. Těžbu nemůže udržet kvůli klesajícím cenám a poptávce.
V činnosti zůstanou povrchové doly ve Walesu.

Objevují se také projekty na otevření nových dolů. Nicméně záměry investorů narážejí na politiku vlády, která hodlá využívání uhlí pro výrobu energie ukončit. Do deseti let mají skončit všechny uhelné elektrárny.

Tykač chudne, pád cen uhlí značně sníží příjmy Vršanské uhelné

Černé uhlí načerno. Ukrajinci těží v neoficiálních dolech, aby přežili

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!