TransCanada chce po USA miliardy za zrušený ropovod Keystone

Společnost TransCanada zažalovala americkou vládu o více než 15 miliard dolarů (asi 376 miliard korun) za zamítnutí ropovodu Keystone XL. Na uvedenou sumu podle agentury AFP vyčíslila kanadská firma své ztráty, pramenící podle ní z toho, že americká vláda porušila své závazky ze severoamerické dohody o volném obchodu, chránící zahraniční investice. V další žalobě, k federálnímu soudu v Houstonu, se firma domáhá zrušení rozhodnutí vlády prezidenta Baracka Obamy.

Potrubí připravené pro stavbu ropovodu
7.1.2016 10:46   |  

Americká vláda se k žalobě podle agentury Reuters ještě nevyjádřila, kanadská vláda se od ní distancovala: ve sporu prý nehraje žádnou roli. Obamova vláda loni v listopadu zamítla projekt ropovodu Keystone XL z Kanady do Spojených států s tím, že „neslouží národním zájmům“. Schválení projektu by prý „podkopalo vedoucí roli USA v boji proti změně klimatu“. Kanadskou ropu prezident Obama označil za „špinavou“ a řekl, že její dovoz by energetickou bezpečnost USA neposílil.

Obamova vláda odkládala rozhodnutí o projektu více než sedm let, od roku 2008, kdy jej kanadská společnost TransCanada předložila. Ropovodem Keystone XL mělo na americký Středozápad proudit z kanadských ropných nalezišť přes 800 tisíc barelů ropy denně. Celý projekt by propojil kanadskou a americkou ropovodní síť. Podle TransCanada by zvýšil energetickou bezpečnost USA a vytvořil tisíce pracovních míst.

Obama rozhodnutí o Keystone XL zdržoval více než sedm let, zejména pod tlakem ekologických aktivistů, pro něž se Keystone stal symbolem boje proti emisím skleníkových plynů. Ochránci životního prostředí argumentovali tím, že těžba ropných písků v Kanadě je spojena s většími emisemi a s ohrožením globálního klimatu.

Doprava po železnici

Zastánci projektu, včetně činitelů kanadské vlády, namítali, že Kanada bude do Spojených států ropu vyvážet stejně. Bude to ale dělat po železnici, kde jsou mnohem častější úniky ropy, které bývají navíc spojeny s neštěstími.

Americké ministerstvo zahraničí ještě v předloňském předběžném posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo kolem deset tisíc míst a přinese investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (88 miliard korun). Ty by přímo a nepřímo podpořily vznik dalších desítek tisíc pracovních příležitostí.

Obří projekt podporovali republikáni i někteří demokraté. Americký Kongres počátkem loňského roku schválil zákon, který by umožnil výstavbu, Obama ho ale loni v březnu vetoval a Senátu se nepodařilo jeho veto zvrátit. Nový život projektu může dát Obamův odchod z funkce na počátku roku 2017, pokud ve volbách zvítězí republikán nebo umírněný demokrat.


Čtěte také:

Na „špinavou ropu“ z Kanady se připravily dvě ze tří rafinerií v Evropě

Sporný ropovod získal podporu amerického Senátu, Obama ho chce vetovat

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Merkelová gratulovala Česku k nízké nezaměstnanosti, jde prý o úspěšný stát

Merkelová gratulovala Česku k nízké nezaměstnanosti, jde prý o úspěšný stát Fotogalerie

Německá kancléřka Angela Merkelová přiletěla do Prahy a setkala se s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). S ním se shodla, že Česko i Německo mají velmi dobré vzájemné vztahy,… více

Mobilní web