Trh s emisními povolenkami: budoucnost, anebo mrtvý projekt? | E15.cz

Trh s emisními povolenkami: budoucnost, anebo mrtvý projekt?

Trh s emisními povolenkami: budoucnost, anebo mrtvý projekt?
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Petr Horký

Tržní hodnota emisních povolenek od loňského roku spadla téměř o polovinu z 15 na 8,5 eur. Je systém obchodování s emisními povolenkami neboli ETS odsouzen k zániku, nebo je potřeba ho pouze upravit? Na to se názory odborníků rozcházejí.

Společnost Žatecká teplárenská zásobuje teplem jedno středně velké české město. Při výrobě tepla dříve spalovala uhlí, ale z prodeje emisních povolenek si v roce 2010 postavila kotelnu na biomasu, která nyní vyrábí 60 procent veškerého tepla. Firma investovala do zelené technologie, takže už povolenky nebude potřebovat - takhle nějak si politici v Bruselu představovali, že by měl systém emisních povolenek (ETS) fungovat.

Ojedinělý případ

„Díky povolenkám se nám podařilo realizovat výstavbu biomasové kotelny za 300 milionů korun. My jsme dostávali zdarma 37 tisíc kusů povolenek a díky tomu, že jsme výrazně snížili spotřebu uhlí, tak nám ročně zbývá 22 tisíc kusů povolenek,“ říká ředitelka žatecké firmy Alena Hlávková. „Nám ten systém pomohl.“

Případ Žatecké teplárenské je však spíše ojedinělý. Většina firem nejen na českém trhu má emisních povolenek nadbytek. To vede k tomu, že cena povolenek na trhu neustále klesá. Ještě v loňském roce stála povolenka 15 eur, dnes se prodává kolem 8,50 eur. Nízká cena povolenek pak znamená, že firmy nemají příliš velkou motivaci investovat do zelených či úsporných technologií – je levnější si prostě koupit laciné povolenky.

Povolenek je obrovský nadbytek

„Vlivem finanční krize vznikl na trhu obrovitý převis nabídky nad poptávkou. Což vedlo k tomu, že firmy mají spoustu ušetřených povolenek, které si teoreticky mohou převést do další fáze,“ říká Jan Fousek, ředitel obchodu firmy Virtuse, která zajišťuje obchod s povolenkami pro více než polovinu jejich odběratelů v Česku a na Slovensku. Podle Fouska by evropští politici měli zakročit a část povolenek z trhu stáhnout. Pokud to neudělají, cena emisních povolenek by mohla klesnout ještě více. „To by byl hřebíček do rakve. Pak bych se nedivil, kdyby to šlo třeba na tři eura,“ řekl Fousek.

Když stažení části emisních povolenek z trhu těsně před Vánoci doporučil ekologický výbor Evropského parlamentu, cena povolenek vyletěla raketově vzhůru o 30 procent – nejvíce v historii jejich obchodování. Nyní budou o stažení 900 milionů až 1,4 miliard povolenek rozhodovat ostatní výbory a po nich Evropská komise. „Rozhodnutí, že budou nějaké povolenky vytaženy z trhu, by znamenalo zvýšení cen v řádech desítek procent,“ soudí Fousek.

Jan Fousek, ředitel obchodu, Virtuse GroupJan Fousek, ředitel obchodu, Virtuse GroupAutor: Virtuse Group
Jan Fousek, Virtuse Group

Kolaps trhu nebo oživení? Na to se názory se liší

„Pobídka ke snížení emisí není tak velká, jako kdyby byla cena vyšší. Myslím, že EU do toho vstoupí a část povolenek stáhne. To je alespoň můj pocit,“ myslí si Robert Seehawer, který pracuje na burze s povolenkami EEX v německém Lipsku.

„Už teď je to započítáno v současné ceně povolenek. To je důvod, proč dnes povolenky nestojí tři eura. Obchoduje se za 8.50 na základě faktu, že to má politickou podporu,“ uvedl Seehawer pro E15.cz na European Carbon Forum v Pražském hotelu Marriot.

Někteří analytici i firmy si naopak myslí, že je trh s emisními povolenkami odsouzen k zániku. Například šéf německého E.ONu, který patří v Německu do „velké čtyřky“ výrobců energie, nedávno prohlásil, že obchodování s emisemi je mrtvé. „Mluvme reálně. ETS zkrachoval. Je mrtev,“ řekl před týdnem Johannes Teyssen.

Pokud by Evropská unie rozhodla z trhu část povolenek stáhnout, fungovala by svým způsobem jako Evropská centrální banka: emise by vydávala a stahovala dle potřeby. Kritici varují, že tím by se tím vytratil samoregulující tržní mechanismus, který byl původním smyslem systému. „Uhlíková daň, o které se také mluví, by byla lepším řešením. Další možností je stanovit limity a každý rok je zpřísňovat,“ napsal například Alexander Jung pro německý Spiegel Online.

Zástupci českého průmyslu, kteří vypouštějí emise CO2, jsou k systému ETS většinou kritičtí, ovšem pod podmínkou anonymity. „Pokud se do toho nezapojí tři hlavní světoví znečišťovatelé, tak to nemá smysl,“ řekl E15.cz jeden zástupce průmyslového podniku přítomný na pražské konferenci. Zapojení zbytku světa do ETS se ale nyní nejeví jako příliš pravděpodobné. A válka mezi Evropou a zbytkem světa o to, zda mají aerolinky platit uhlíkovou daň za přistání v Evropě, mu příliš nepomáhá.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!