Trh s energetickými službami čeká miliardový růst | E15.cz

Trh s energetickými službami čeká miliardový růst

Trh s energetickými službami čeká miliardový růst
9. prosince 2014 • 08:38
Šetřit energie lze i bez státních dotací. Investice do úsporných technologií zaplatí poskytovatel energetických služeb se zárukou a nechá si je splácet z dosažených úspor v nákladech za energii. V příštích letech se takto může utratit alespoň 4,5 miliardy korun.

Desítky let vypouštělo pražské Národní divadlo peníze do kanálu. Hydraulický olej, který pohání zařízení pro přesun portálů či kulis, se při provozu zahřívá a je nutné ho chladit. Dříve ho divadlo ochlazovalo pitnou vodou, kterou pak i s nasbíraným teplem pouštělo do kanalizace.

V roce 2007 se v divadle odehrála malá revoluce. Pitnou vodu nahradilo tepelné čerpadlo. Získané teplo se používá pro ohřev užitkové vody. Další tepelné čerpadlo získává teplo z vody ve Vltavě. „Jen díky tepelným čerpadlům jsme snížili roční spotřebu zemního plynu o polovinu,“ říká Miroslav Růžička, zástupce technicko-provozního ředitele Národního divadla.

Investice za 100 milionů

Kompletní renovací prošel také zbytek energetického hospodářství divadla. Investici za 100 milionů korun bude divadlo splácet deset let z dosažených úspor. Kvůli nedostatku vlastních peněz se totiž rozhodlo pro její financování metodou energetických služeb se zárukou (EPC). Jejich principem je, že dodavatelská firma na vlastní účet provede rekonstrukci, která se následně splácí z úspor v účtech za energie. Ty se počítají podle mezinárodně uznávaných standardů proti scénáři, kdy by se s energetikou objektu nic nedělalo.

Poskytovatel služeb EPC garantuje předem dohodnutou výši úspor. Když jich nedosáhne, doplatí rozdíl ze svého. V Národním divadle nastal tento případ loni, když společnost ENESA, která úsporná opatření prováděla, vyplatila divadlu 14 tisíc korun. V předchozích pěti letech však ENESA dokázala divadlu dohromady ušetřit o šest milionů korun více, než se ve smlouvě zavázala.

Rozdelení projektu EPC podle vlastnictví objektuRozdelení projektu EPC podle vlastnictví objektuAutor: APES

Metodou EPC se v Česku od roku 1994 provedla úsporná opatření ve více než 800 objektech za téměř 2,5 miliardy korun. To jsou peníze, které majitelé objektů nemuseli vytáhnout ze svých investičních rozpočtů, ale spláceli je v rámci provozních nákladů. Asociace poskytovatelů energetických služeb odhaduje, že v příštích letech by se EPC dalo použít u dalších 1400 objektů. Investice by se mohly vyšplhat na 4,5 miliardy korun. Jde přitom spíše o konzervativní odhad.

Projekty pro kraje a obce

Nejvíce na financování energetických renovací formou EPC slyší obce a kraje. Veřejný sektor by měl energetické služby táhnout i do budoucna. „Ideální pro metodu EPC jsou budovy se stabilním a snadno předvídatelným využitím jako školy či zdravotnická zařízení. Vhodnými kandidáty jsou také věznice či vojenské objekty. Tam ale nasazení EPC brzdí rozpočtová pravidla, která rozpočtovým organizacím státu neumožňují brát si dodavatelské úvěry, což EPC je,“ říká Radim Kohoutek, ředitel útvaru energetických služeb ve společnosti Siemens.

Typickými projekty je výměna zdroje tepla, rekonstrukce rozvodů a regulace spotřeby. V nemocnicích se například přechází z vytápění pomocí páry na úspornější horkovody. „Kde to má smysl, ruší se centrální zásobování teplem a v jednotlivých objektech se instalují lokální zdroje. U centrálních zdrojů se přechází na kogenerační jednotky, které vyrábějí teplo a elektřinu,“ vysvětluje Ivo Slavotínek, ředitel společnosti ENESA. Běžná je výměna a optimalizace osvětlení a zařízení, která energii spotřebovávají. Přidanou hodnotou je také energetický management, kdy dodavatelská firma monitoruje celý objekt a jeho spotřebu a průběžně chod systémů vylepšuje.

Nejaktivnější je v používání metody EPC Pardubický kraj. Nejnověji si nechal od Siemensu modernizovat energetické hospodářství krajské nemocnice za 90 milionů korun. „Formou EPC jsme zatím proinvestovali 138 milionů korun ve 41 objektech. Za rok 2013 celková reálná úspora díky provedeným opatřením činí 37,25 milionu korun,“ tvrdí Michal Votřel, vedoucí odboru investic Krajského úřadu Pardubického kraje.

Úspory bez dotací

Rozvoj energetických služeb podporují také závazky Česka ke zvyšování energetické účinnosti a úspor energie, k nimž jsou země nuceny Evropskou komisí. Zástupci poskytovatelů energetických služeb odhadují, že investice do technologií, které se budou splácet z dosažených úspor, se mohou na celkových úsporách energie v Česku do roku 2030 podílet z jedné třetiny.

Do modernizací formou EPC se pouštějí hlavně firmy, které už mají energetické hospodářství opravdu ve špatném stavu

Ve srovnání s často zmiňovaným zateplováním budov energetické služby nepotřebují státní dotace a návratnost investic je zhruba poloviční. Národní divadlo splatí svou modernizaci už za čtyři roky. Minimálně dalších deset let, na které se odhaduje životnost instalovaného zařízení, bude inkasovat zisk v podobě nižších provozních nákladů.

Opatrné firmy Soukromé firmy od projektů EPC odrazuje návratnost investic od čtyř do deseti let. „Do modernizací formou EPC se pouštějí hlavně firmy, které už mají energetické hospodářství opravdu ve špatném stavu,“ říká Ivo Slavotínek, šéf firmy ENESA. Kvůli těžko předvídatelnému využití firemních objektů se hůře počítají garantované úspory, a tak je těžší sehnat financování.

Dodavatelé energií se trendu chytli

Alternativní obchodník s energiemi Amper Market vytvořil společnost Amper Savings, která nabízí investice do modernizace energetického hospodářství splácené z dosažených úspor v účtech za energie. Letos podepsal smlouvu s městem Chrudim na investice za 13,2 milionu korun. Jde o první projekt v Česku, kde se obchodník s energiemi spojil s poskytovatelem služeb EPC.

„Zákazníkům, kterým dodáváme energie, chceme nabídnout i energetické služby. Sice mají menší obrat, ale díky větší přidané hodnotě mají vyšší marži než pouhé dodávky energií,“ vysvětluje Jan Palaščák, generální ředitel Amper Holding.

Z tradičních energetik se nového trendu chytil ČEZ. Ten nyní založil společnost ČEZ ESCO, která bude energetické služby nabízet firmám a veřejnému sektoru. „Budeme projekty připravovat a řídit a integrovat dodávky dílčích technologií. Tlak na úspory energií vytvoří pro tyto služby větší trh,“ věří Pavel Cyrani, ředitel pro strategii a obchod ČEZ. Netají se ambicí hrát na trhu energetických služeb dominantní roli.

Razantní vstup české energetické jedničky může trhu EPC prospět. „Díky širokému okruhu zákazníků může ČEZ zvýšit povědomí a zájem firem a veřejných institucí o energetické služby,“ říká Radim Kohoutek, ředitel útvaru energetických služeb ve společnosti Siemens a místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb. Nebojí se, že by ČEZ trh ovládl. O zakázky bude muset bojovat stejně jako ostatní poskytovatelé ve veřejných výběrových řízeních.

Dodavatelé energií se budou muset úsporami u zákazníků zabývat. Evropská směrnice o energetické účinnosti počítá s tím, že dodavatelé budou muset ročně vykázat úspory ve výši 1,5 procenta. Česko zatím zavedení této povinnosti odložilo. Ministerstvo průmyslu o ní začne uvažovat kolem roku 2018, pokud se Česku nebude dařit zvyšovat energetickou účinnost alternativními opatřeními, jako je zateplování budov či vyšší účinnost při výrobě energie.

 

businessinfo.cz

  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí