USA po 30 letech povolily jaderné reaktory, boom se ale nečeká | E15.cz

USA po 30 letech povolily jaderné reaktory, boom se ale nečeká

USA po 30 letech povolily jaderné reaktory, boom se ale nečeká
Jaderná energie, ilustrační foto
• 
16. února 2012 • 10:53
Americký regulační úřad pro jadernou energii (NRC) sice minulý týden udělil poprvé od konce sedmdesátých let povolení ke stavbě dvou nových reaktorů, o předzvěst jaderného rozmachu ale nejde. Do roku 2020 přibude v USA přesně pět reaktorů, čtyři zcela nové a pátý, který je dostavbou staršího projektu.

„V nejbližší době v USA mnoho nových jaderných elektráren nepostavíme,“ přiznává Marvin Fertel, prezident Institutu pro jadernou energii, který hájí zájmy jaderného průmyslu.

Navzdory více než třicetileté pauze ve výstavbě reaktorů jsou Američané jadernou velmocí. Hlavně na východě a jihu země se nachází téměř čtvrtina světových reaktorů, které pokrývají pětinu energetické spotřeby USA (pro srovnání, v České republice jádro dodává do sítě třetina energie a v Německu jedenáct procent). USA navíc mají čtvrté největší zásoby uranu na světě.

Energetický koncern Southern, který elektřinou zásobuje celý americký jih, nyní přistaví dva nové reaktory k již fungující elektrárně Vogtle ve státě Georgia. Do sítě by měly začít dodávat energii v letech 2016 a 2018.

V současných podmínkách se přitom jaderná energie nevyplácí. Získání povolení a samotná stavba je dlouhodobý proces, poptávka po elektřině navíc prakticky neroste. Rentabilitu jaderných zařízení by mohl vrátit zásah z Washingtonu zvýhodňující dodavatele s nižší produkcí skleníkových plynů. Nic podobného zatím na obzoru není.
Stavba reaktorů Southern v Georgii a brzy i v Jižní Karolíně tak zůstane výjimkou. A to jen díky tomu, že se jejich provozovatelům podařilo získat povolení státu a naúčtovat náklady budoucím zákazníkům. Odběratelé Southern na stavbu za plánovaných 14 miliard přispívají 3,73 dolaru měsíčně.

Když se minulý rok po havárii ve Fukušimě agentura Gallup ptala Američanů na jejich důvěru v jadernou energii, téměř dvě třetiny odpověděly, že domácí reaktory jsou podle nich bezpečné. Pokud ale jde o stavbu nových zařízení, zůstávají Američani, stejně jako před deseti lety, rozpolcení.

Osudová havárie

Skvrnou na americkém jaderném programu byla havárie v pensylvánské elektrárně Three Mile Island v březnu 1979, při níž se po technické poruše roztavil jeden z reaktorů a do okolí uniklo menší množství radiace. Ačkoliv si nehoda nevyžádala oběti na životech, přispěla k výrazně kritičtějšímu pohledu na rizika jaderné energie. Mezi lety 1980 a 1984 zrušil Washington výstavbu jedenapadesáti plánovaných reaktorů a až do letošního února žádné další nepovolil.

Budoucnost energetiky: spíš pod zemí než nad hlavou

Amerika se sice snaží hledat cestu k alternativním zdrojům energie a snižovat závislost na ropě, ne vždy se to ale daří. Minulý rok znamenal ránu pro příznivce solární energie, když zbankrotovala kalifornská firma Solyndra, vyrábějící vysoce účinné panely potažené filmem z polovodičů. Nepomohl jí ani půlmiliardový federální grant.

Spojené státy tak místo nad hlavou hledají energetickou budoucnost pod zemí. A zdá se, že úspěšně. Od roku 2000 v zemi dvanáctinásobně vzrostla produkce z nově objevených hlubokých ložisek břidličného plynu. Z někdejšího importéra zemního plynu se brzy může stát exportér.

Břidlicový plyn je variantou zemního plynu, uloženou mnohem hlouběji v břidlicovém podloží. Na rozdíl od klasického ložiska je plyn „uvězněn“ v hornině. Do hloubkových vrtů se pak pod vysokým tlakem vhání voda či tekuté chemikálie, které podloží provrtají a plyn „osvobodí“.

Přestože Obamova administrativa věří, že nový zdroj v důsledku pomůže snížit produkci skleníkových plynů způsobenou spalováním fosilních paliv, ani břidlicový plyn není ekologicky bez problémů. Kritici upozorňují hlavně na dopady těžící metody, která může znečistit povrchovou vodu. Dosavadní boom ale zatím žádná regulace nebrzdí.

Autor: Seattle, VVendula Krumpholcová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!