V Česku by se mohl otevřít nový uranový důl | E15.cz

V Česku by se mohl otevřít nový uranový důl

V Česku by se mohl otevřít nový uranový důl
Uranový důl Rožínka
• 
ZDROJ: Vojtěch Blažek, E15

ČTK, jih

Těžba uranu by mohla v Česku pokračovat. Po plánovaném uzavření posledního fungujícího dolu Rožná totiž státní podnik Diamo zamýšlí obnovit těžbu u Brzkova na Jihlavsku. A záměr podpořil i premiér Bohuslav Sobotka. Zda se u Brzkova bude těžba připravovat, podle něj vláda rozhodne do několika měsíců. Ekologové ale plány na další těžbu uranu kritizují a v obcích kolem Brzkova záměr zřejmě narazí na odpor lidí, stejně jako tomu bylo dříve.

Přípravné práce by u Brzkova trvaly šest až sedm let, těžba by mohla přinést práci stovkám horníků cca na 16 let. Starostové okolních obcí agentuře ČTK řekli, že o aktuálním záměru Diama nemají informace. Před několika lety ale odmítli australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem. Brzkovský místostarosta Aleš Bořil uvedl, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do dneška nevěděl. „Ale určitě se obyvatelé k tomu staví záporně,“ uvedl. Bojí se prý, že utrpí příroda. Ve vsi bydlí 280 lidí.

Podle premiéra se oblast v okolí Bystřice nad Perštejnem musí připravovat na blížící se termín uzavření uranového dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K projednávání záměru se ještě budou vyjadřovat dotčené obce i kraj. „Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby,“ doplnil Sobotka.

S blížícím se uzavřením Rožné politici s myšlenkou pokračování těžby uranu v jiných lokalitách koketují čím dál více. Nedávno to byl například prezident Miloš Zeman, který nadhodil možnost obnovy těžby uranu v Jáchymově. Argumentoval oživením ekonomiky Karlovarského kraje, budoucností jaderné energetiky a také rostoucí cenou uranu. Ta ale sice prudce vzrostla mezi roky 2005 a 2008, kdy z do té doby stabilních 15 až 20 dolarů za libru vyskočila až ke 140 dolarům, ale od té doby klesá a nyní se pohybuje pod hranicí 40 dolarů (viz. graf).

Vývoj ceny uranu:

Max Uranium Price Chart - Uranium Price Per Pound

Ekologové těžbu uranu dlouhodobě kritizují. Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla upozorňuje na to, že platná surovinová politika počítá s ukončením těžby uranu. Uvažovat o obnovení těžby na Jihlavsku podle něj znamená plánovat utopení miliard korun ze státního rozpočtu na znovuvybudování těžebních kapacit v místě zaplavené a uzavřené průzkumné šachty a nezbytnou rekonstrukci odkaliště v Rožné. Tyto peníze státní podnik Diamo nemá. Sequens připomněl, že sanace za následky škod po minulé těžbě uranu přijdou státní rozpočet ještě na nejméně 30 miliard korun.

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století, těžba by tam měla vydržet ještě čtyři až pět let. „Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov,“ uvedl dnes ředitel Diama Tomáš Rychtařík. U Brzkova se zatím zásoby uranu odhadují kolem tří tisíc tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.

Na chemické úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba nové několik kilometrů dlouhé železniční vlečky k Brzkovu. „Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit,“ podotkl Rychtařík. Diamo nyní k brzkovskému ložisku pracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o případném povolení průzkumu u Brzkova.

Místo uranu plyn?

Před případným zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.

Uranový důl Brzkov
Těžba probíhala v rámci podrobného průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, po té ložisko zakonzervováno. Byla zde jedna jáma, menší povrchový lom a 6,6 km horizontálních důlních děl. Plocha chráněného ložiskového území je 6,29 km2. Vytěženo celkem 65,3 t uranu. Hloubka dobývání byla 300 m pod povrchem. Současný stav: Průzkum ukončen, důl zlikvidován, podzemí zatopeno, stavební objekty odstraněny a povrch rekultivován; provádí se dlouhodobý monitoring. (Zdroj: Diamo)

Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun. Obce v okolí už dříve k záměru další těžby uranu stavěly negativně.

Ve světě se ročně těží pro energetické účely přibližně 45 tisíc tun uranu, největšími velmocemi v těžbě rudy, které jaderné reaktory zásobují, jsou Kazachstán, Austrálie a Kanada.

Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Uran 2007 vystačí světové zásoby uranu, nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, nejméně na sto let. Ovšem po roce 2030 se očekává nástup nové generace reaktorů, které umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu by mohly zásoby vystačit na tisíce let.

Česko, země uranu zaslíbená. Stačí vytěžit

Uran vystačí nejméně na století

Autor: ČTK, jih
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!